Hlavní obsah

Srovnání: Tři státy, tři přístupy k očkování a úplně jiné výsledky

Foto: SZ Michal Šula

Ilustrační fotografie

Reklama

26. 5. 15:59

Česká republika, Dánsko a Maďarsko. Srovnání tří členských států Evropské unie ukazuje, jaký efekt mají tři rozdílné přístupy k očkování proti covidu-19.

Článek

S vývojem vakcíny proti novému typu koronaviru se začalo necelého půl roku od chvíle, kdy si svět začal uvědomovat, že neznámý virus, který se šíří z Číny, může přerůst v pandemii. Rok poté je již očkování téměř po celém světě v plném proudu. A právě vakcíny se staly hlavní zbraní v boji s nemocí covid-19. Analýza projektu České zájmy v EU srovnává tři země, jejich rozdílné přístupy k vakcinaci a efekt, který přinesly.

Česká vakcína

První dárcovskou konferenci na vývoj vakcíny proti nemoci covid-19 uspořádala Evropská unie začátkem května minulého roku. Členské státy vybraly 7,5 miliardy eur. Česká republika přispěla 750 tisíci eur s tím, že plánuje investovat i do vývoje vlastní vakcíny.

Původní plán vycházel z předpokladu, že o očkování bude velký zájem a dostat se k vakcínám nebude jednoduché. Sázka na vlastní očkovací látku však zatím vychází naprázdno.

Premiér Andrej Babiš poté vsadil na vakcínu od americké společnosti Novavax, která má v Česku jeden z výrobních závodů. „Když uspějí, nebyli bychom závislí na dovozu,“ napsal začátkem loňského června na svém twitterovém účtu. Vakcína nyní prochází schvalovacím procesem Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), předpokládaný termín doporučení k používání je do léta.

Očkovací látky v zemi nakonec byly díky tomu, že se Česko připojilo ke společnému evropskému nákupu. „Vakcíny samostatně bez EU by si zajistily pravděpodobně jen velké ekonomiky, které tvořily první vakcinační alianci: Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko. Svého náskoku se ale vzdaly, aby se mohli k nákupům připojit i ostatní,“ připomínají analytici.

Foto: České zájmy v EU, Seznam Zprávy

Časová osa událostí souvisejících s koronavirovou vakcínou.

Česká republika ale nevyužila možnosti objednání vakcín v rámci EU naplno, byť nakonec dostala více dávek, než vůbec plánovala.

Nízké ambice a nevyužité příležitosti

Ve strategii z prosince 2020 země počítala s tím, že téměř 7 milionů osob bude naočkováno do června 2022. Odborníci už tehdy strategii kritizovali a označovali za málo ambiciózní.

„ČR měla ohledně očkování poměrně nízké ambice. Cíle původní strategie z prosince jsme překonali na konci března, kdy jsme měli skoro o 30 tisíc dávek více oproti vlastnímu plánu, ke konci dubna to bylo ještě více,“ je jedním z hlavních závěrů analýzy.

Přístup České republiky analýza porovnává s Dánskem a Maďarskem. „Dánsko jsme pro srovnání zvolili, protože v rámci EU na jaře vynikalo jak efektivitou očkování, tak i vysokou důvěrou obyvatel ve vládní kroky,“ vysvětlují badatelé. „Maďarsko zase kvůli volbě alternativního přístupu.“

Sázka na Východ Maďarsku moc nevyšla

Alternativním přístupem autoři myslí cestu nákupu jiných než schválených vakcín. Maďarsko v současné době sice patří mezi nejrychleji očkovací státy unie – ukončené očkování má přibližně třetina obyvatel –, zároveň je však na prvním místě statistiky úmrtí na koronavirus v přepočtu na populaci.

„Prudký nástup třetí vlny v Maďarsku v čase již probíhajícího frontálního očkování ruskou vakcínou Sputnik V a čínskou vakcínou Sinopharm je velmi pravděpodobně důsledkem nízké účinnosti těchto vakcín,“ vysvětlil ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer. „O výsledcích jejich preklinických a klinických testů se prakticky nic neví, neboť neprošly schvalovacím procesem žádné z mezinárodně respektovaných lékových agentur,“ dodal.

Krokům vlastního kabinetu přitom Maďaři věří více než Češi. S postupem vlády i Evropské unie je spokojena více než polovina tamních obyvatel. Pro srovnání, s kroky české vlády je spokojena necelá čtvrtina Čechů a postup Evropské unie v boji s pandemií možná trochu překvapivě schvaluje celých 40 procent.

Dánská cesta jako vzor

Nejvíce spokojení jsou Dánové. Jejich vláda nakupovala dávky od států, které je nechtěly, a pak je obratem distribuovala. V době, kdy v České republice ležela na skladech nevyužitá téměř třetina vakcín, u Seveřanů to byla čtyři procenta. Díky tomu, velké kapacitě testování a pomalému rozvolňování se Dánové mohli brzy vracet k normálnímu životu.

„Klíčovým důvodem úspěchu země je však dle odborníků důvěra, a to jak ve veřejné činitele, politiky či experty, tak i mezi lidmi a v politický systém jako takový,“ vysvětlují badatelé. „Lidé ze všech společenských vrstev se snaží tuto nepsanou společenskou smlouvu udržet a vzájemnou důvěru si zachovat. To ostatně platilo již před pandemií.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované