Článek
Ministerstvo zdravotnictví sestavilo žebříček firem, ve kterých v aktuální covidové vlně vyšlo nejvíc pozitivních antigenních testů. Tabulku dostali opoziční poslanci, a to spolu s dalšími daty, s jejichž pomocí je ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) přesvědčoval o prodloužení nouzového stavu. Tabulka zachycuje situaci prvních dvou týdnů v březnu, tedy období vrcholu čtvrté vlny šíření nemoci covidu-19.
Jak již Seznam Zprávy informovaly, antigenní testy se ve firmách často ukazují jako nespolehlivé. Což se odráží i ve statistice ministerstva. Zdaleka ne všichni pracovníci označení antigenním testem za nakažené, nemoc skutečně měli. Následné PCR testy už totiž pozitivní nevyšly.
‚Vítězové‘ jsou nepřekvapivě velké firmy s mnoha zaměstnanci, kteří se typicky potkávají u pásu. To je třeba případ české pobočky nadnárodní logistické firmy Advanced Supply Chain v Krupce na Ústecku.
Druhý na pásce, turnovský Ontex, vyrábí nejrůznější hygienické prostředky, zejména dětské pleny. Mezi společnosti s nejvyšším počtem pozitivních testů patří i výrobní závod Mokate z Votic, známý zpracováním kávy a čaje. A rovněž společnost na výrobu automobilových dílů TRCZ Lovosice. První pětici uzavírá Witte Nejdek, další výrobna autodílů.
Čísla nejsou vztažená procentuálně k počtu zaměstnanců. Vysoký počet pozitivních testů tedy vyplývá mimo jiné z toho, že jde o velké společnosti s vysokým počtem pracovníků. Například ve zmíněné lovosické firmě pracuje 1045 lidí.
Záchyt v ní byl dle dostupných inforamcí přibližně na úrovni republikového průměru a počátkem března zůstávalo doma okolo 10 procent zaměstnanců. Většina nálezů antigenních testů se ovšem PCR testem nepotvrdila.
Testování na koronavirus je ve větších a středních firmách i úřadech a institucích povinné, a to jednou za sedm dní. Pokud se firmy rozhodnou pořídit samotestovací sady, mohou pak na ně čerpat příspěvek z fondů prevence zdravotních pojišťoven. Na test mohou dostat 60 korun. Cena testovacích sad je ale vyšší.
„Lidem se nevěří“
Některé zaměstnance neposlalo domů testování, ale karanténa nařízená hygienou, a to kvůli kontaktům v práci i mimo ni. Podle dat Ministerstva zdravotnictví se nejčastěji lidé nakazí v práci, oproti podzimu ale tento poměr klesl z 65 % na 57 %.
Všechna tato čísla vycházejí z informací krajských hygien, které mají na starosti trasování. Jak ale ministerstvo připouští, data úzce souvisí s ochotou lidí hlásit své kontakty. A v případě zaměstnání jde často spíš o neochotu.
„Při masivním komunitním šíření nákazy je objektivně velmi těžké určit místo nákazy konkrétní osoby. Řada míst může být podhodnocena, například obchody, kde jde o krátkodobý pobyt, a naopak nadhodnocena, například uzavřené a definované kolektivy, snadno určitelná a trasovatelná místa, tedy školy, sociální zařízení a podobně,“ píše se v podkladech, které pro ministerstvo zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Přesto zní závěr Ministerstva zdravotnictví jednoznačně: „Začínající plošné testování napomohlo odhalení nových ohnisek nákazy na pracovištích. Lze předpokládat, že preventivní testování a posílení režimu práce z domova významně přispěje k redukci výskytu nákaz v tomto segmentu.“
Pro firmy znamená povinné testování nejen úbytek pracovních sil kvůli izolaci nakažených a karanténě jejich kontaktů, ale také přímé náklady za testy a obtíže spojené s organizací testování.
Zkušenosti s testováním ve firmách by nyní mohly pomoci třeba s plánováním návratu dětí do škol. Různí se například názory na to, zda testovat večer před odchodem do školy nebo zaměstnání, nebo zda testovat až poté, co potenciálně nakažený ráno dorazí na místo.
