Hlavní obsah

Expert navrhuje, jak na očkování: Rozdávejte peníze. Třetí dávka je klíčová

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

O povinném očkování proti covidu by se mělo začít diskutovat, říká biochemik Konvalinka. (Ilustrační snímek)

Reklama

27. 10. 6:00

Vláda nedělá dost pro to, aby motivovala lidi k očkování. A to ani starší lidi ke třetí dávce, tvrdí biochemik Jan Konvalinka. Ti pak mohou skončit v nemocnici, protože už jejich imunita nebude na obranu proti koronaviru stačit.

Článek

V Česku stále roste počet pozitivních případů covidu-19 i hospitalizovaných včetně pacientů ve vážném stavu. Ministerstvo zdravotnictví proto sáhlo ke zpřísnění některých opatření. Biochemik Jan Konvalinka ale v rozhovoru pro Seznam Zprávy upozorňuje, že všechna tato pravidla fungují jen jako náhražka za jediné skutečně smysluplné opatření – očkování.

Vláda by podle něj měla více tlačit na pozitivní motivaci k očkování a uvažovat třeba o slevách na zdravotním pojištění nebo jednorázové finanční odměně. Sám je ale nakloněn i variantě povinného očkování. „To je věc, o které by se zřejmě mělo začít diskutovat,“ říká v závěru rozhovoru.

Co se během posledních dvou týdnů v Česku stalo, že se epidemická situace tak razantně zhoršila? I Ústav zdravotnických informací a statistiky modeloval před 14 dny vývoj epidemie podle realistického scénáře, už jsme se ale propadli do rizikového.

Nebudu se tvářit, že to vím přesně. Samotné zhoršení vývoje může souviset s počasím. Lidé jsou více uvnitř, takže se virus začal šířit rychleji než v teplejších dnech, kdy lidé trávili většinu času venku. Souvisí to také s otevřením škol. Zcela zjevně se virus šíří dramaticky mezi dětmi a mladými. Jim naštěstí většinou moc neublíží. Tahle skupina ho ale šíří pak do dalších částí společnosti, což by úplně nemuselo vadit, kdybychom se nemuseli obávat rizik. A tím hlavním rizikem je půl milionu lidí nad 60 let, kteří se z nějakého důvodu nenechali očkovat ani první dávkou.

Ukazuje se, že ochrana společnosti je nižší, než očekáváme, ať už mluvíme o očkovaných, nebo o těch, kteří covid prodělali?

Postupně klesá ochrana získaná jak očkováním, tak proděláním covidu. Lidé se mohou nakazit znovu, i když je to poměrně vzácné. Stejně tak mohou prodělat covid i po očkování, byť mají zpravidla lehčí průběh choroby. Mohou se ale nakazit, mohou nemoc dále šířit a tím pádem virová nálož v populaci roste. To právě teď sledujeme.

Když ale vezmeme v úvahu, že do vnitřních prostor zamířili lidé po celé Evropě, stejně tak děti do škol, proč opět okupujeme přední příčky v rychlosti šíření epidemie? Je to dáno tím, že naopak v proočkovanosti populace patříme do spodních pater evropské tabulky?

Jsem přesvědčen, že je to způsobeno proočkovaností, kterou máme podstatně nižší než naši západní partneři. Současně ale zase testujeme více než naši východní sousedé. Data tedy u nás vychází dost špatně, ale jsou pořád lepší než například v Rumunsku nebo Bulharsku, kde vidíme dopad epidemie ne na počtu pozitivních, ale počtu obětí. Na jednu stranu jsme se tedy málo naočkovali, na tu druhou ale zase dost testujeme, takže nám čísla pozitivních vychází vyšší než zemím východní Evropy.

Asi bychom se ale chtěli porovnávat spíše se Západem než Východem.

To je pravda. Já bych se raději srovnával s Rakouskem a Německem, nemluvě o Dánsku, kde je podíl naočkovaných nepoměrně vyšší než u nás.

Opět může umírat i 30 lidí denně

Pokud zase porovnáme aktuální data o počtu pozitivních s loňským rokem, tak to vypadá, že se situace příliš nezměnila, akorát jsme o měsíc pozadu. Můžeme se i letos dočkat toho, že dojde k naplnění kapacit nemocnic?

Vyloučit se to nedá, podle mého názoru je to ale nepravděpodobné. Oproti loňsku jsme na tom mnohem lépe. Velkou část ohrožené populace máme proočkovanou, i když bohužel stále ne dost. Lidé pochopili, že je nutné dojít na druhou dávku a i pro posilující třetí dávku.

Nemyslím si, že situace zajde tak daleko, abychom měli v nemocnicích opět devět tisíc pacientů a dva tisíce na jednotkách intenzivní péče. Bude to patrně mnohem méně, přesto si ale nemůžeme dovolit situaci bagatelizovat, protože to bude znamenat velkou zátěž pro zdravotní systém a budou umírat lidé. Ostatně bohužel umírají už teď.

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Biochemik Jan Konvalinka kritizuje vládu za postoj k očkování.

Takže nelze ani předpokládat, že by opět umíralo 200 lidí denně jako při největším náporu pandemie?

Bylo to podle statistik nadúmrtí až 300 lidí, akorát jsme už nestíhali testovat. Ale takový vývoj už neočekávám. Pokud vyjdeme z britských dat, mohlo by u nás v největším náporu epidemie umírat 20 až 30 lidí denně. To jsou ale velmi hrubé odhady. Pevně doufám, že to horší nebude.

Poslední nahlášená opatření ukazují, že se Ministerstvo zdravotnictví vydalo cestou negativní motivace k očkování, ať už zkrácením doby platnosti testů nebo jejich zpoplatněním. Naopak dlouho se vyhýbalo zavedení testování ve školách. Měla podle vás vláda přistoupit například k testování dříve, nebo v současné chvíli skutečně vše stojí a padá s proočkovaností?

Testování bylo klíčové v době, kdy jsme neměli žádnou jinou možnost. Používali jsme proto epidemiologická opatření, abychom zpomalili šíření choroby do doby, než objevíme lék nebo očkování. Teď ale očkování máme, takže jako naprosto kruciální a nejdůležitější mi přijdou dvě věci: Zaprvé rychle doočkovat alespoň jednou dávkou lidi nad 60 let, aby nekončili v nemocnicích a neumírali, zadruhé data z Izraele a Spojených států přesvědčivě ukazují, že ta třetí dávka je dramaticky účinná. Na jednotce intenzivní péče totiž končí stále lidé po dvou dávkách očkování, a to nejčastěji právě nejstarší spoluobčané. Těmto lidem třetí dávka zcela evidentně zachraňuje životy.

Vláda by toto měla jasně vysvětlovat a tlačit na aplikaci třetí dávky očkování u všech lidí nad 60 nebo 65 let.

Já bych byl pro pozitivní motivaci, uvažoval bych třeba o slevách na zdravotním pojištění nebo by úplně stačilo každému očkovanému dát tisícovku na ruku a obrovsky by se to vyplatilo, protože všechna ostatní opatření jsou extrémně drahá. Opravdu bych proto hledal všemožné způsoby, jak motivovat lidi k očkování, protože prokazatelně funguje a zachraňuje lidské životy. Všechno ostatní je náhražka.

Konvalinka: Třetí dávka je klíčová

Když se zastavíme u třetí dávky. Je od vlády málo slyšet, že třetí dávka je naprosto zásadní pro boj s koronavirem?

A vy něco slyšíte? Já nic neslyším. Lidé snad dostávají esemesky, když na ni mají nárok. Zatím ji absolvovalo ale jen několik tisíc lidí, navzdory tomu, že už od srpna upozorňujeme na klesající imunitu. Od září máme úplně jasná data o účinnosti třetí dávky z Izraele, ale máme konec října a na jednotkách intenzivní péče končí starší lidé po dvou dávkách vakcíny, kteří byli očkováni na začátku roku. Je nejvyšší čas naprosto zřetelně a aktivně prosazovat, aby tito lidé na třetí dávku šli.

Pokud se ale podíváme na sociologická data, tak podle průzkumu společnost PAQ Research je na třetí dávku připravených jít 73 procent lidí, kteří při předchozích dávkách neměli závažnější nežádoucí účinky. Pokud ale nějaké zažili, tak se jejich ochota snižuje o 17 procentních bodů. Co s tím?

Těmto lidem rozumím. Jednou skupinou jsou konspirátoři, kteří uvěřili nějaké absurdní spiklenecké teorii, a úplně odlišnou pak lidé, kteří mají jen obavu z nežádoucích účinků, a to je naprosto legitimní. Pochopitelně nikdo nechce mít den horečku a několik dní bolesti ruky.

Z dat, která ale máme, se ukazuje, že riziko nežádoucích účinků je u třetí dávky velmi nízké, a to je třeba všem opakovaně vysvětlovat. Nemusí se tedy bát, že by jim po třetí dávce bylo hůře než po první nebo druhé. Naopak je slušná šance, že odpověď organismu bude nižší. Zejména lidem, kteří jsou ohrožení, s oslabenou imunitou, prodělávají například nějakou protinádorovou terapii, jsou velmi obézní nebo mají diabetes, může třetí dávka potenciálně zachránit život.

Když mluvíte o lidech, kteří uvěřili některým dezinformacím v souvislosti s očkováním. V posledních týdnech opakovaně slýchám nebo čtu na sociálních sítích, že očkování je k ničemu, protože i po dvou dávkách končí lidé v nemocnici. O tom jste ostatně také mluvil. Jak byste na tuhle výtku odpověděl?

To je opět velká chyba Ministerstva zdravotnictví, státu a možná i nás vědců. My tomu Simpsonovu paradoxu (pozn. aut.: více k termínu zde) rozumíme a víme tedy, že když máme 80procentní proočkovanost lidí nad 75 let a třetina pacientů na jednotkách intenzivní péče je v tomto věku, tak to pořád znamená, že očkování z 80 nebo 90 procent funguje. To se dá snadno spočítat.

Často tento paradox přirovnávám k instalaci protipožární ochrany v budovách – až budou mít všechny domy požární hlásiče, hromosvody a další bezpečnostní prvky, tak 100 procent domů, které vyhoří, budou mít dokonalou protipožární ochranu. A jednoduše tak můžete říct, že protipožární ochrana nefunguje, protože všechny domy, které shořely, ji měly. To je ale samozřejmě nesmysl. Absolutní čísla vyhořelých domů budou dramaticky nižší, a to se nyní děje i v souvislosti s očkováním.

Bez očkování bychom měli plné jednotky intenzivní péče už teď. Tohle musí vláda nebo Ministerstvo zdravotnictví opakovaně vysvětlovat, ukazovat na grafech, aby bylo bezpochyby vidět, že ochrana dokonce i jen po dvou dávkách z 80 nebo 90 procent funguje proti těžkému průběhu choroby a třetí dávka to srazí ještě desetkrát nebo dvacetkrát. Je tragické, jak selháváme v boji proti dezinformátorům a konspirátorům, kteří to podle mého názoru dělají se zlým úmyslem a často financováni ze zahraničí. To je naše selhání jako společnosti.

Povinné očkování? Pojďme o tom diskutovat

Nedaří se nám vítězit jak proti dezinformátorům, tak v odlehlejších místech a menších obcích, kde je proočkovanost nejnižší. Je to také další selhání, že se nepodařilo dostat vakcíny do těchto oblastí?

Jsou tady charitativní organizace, často mluvím o Podaných rukou Jindřicha Vobořila, které dělají ohromnou práci v odlehlých místech. Systém jim to ale dlouho ani neumožňoval. Očkování navíc bohužel funguje tak, že se vyplácí provozovat velká očkovací centra ve městech, a to jednak finančně a zadruhé i politicky, protože se tam politik může nechat vyfotit před tisícovkami lidí, kteří se nechali naočkovat. Vypadá to ohromně, čísla narůstají, ale jde pořád o skupinu lidí, která by se nechala naočkovat tak jako tak. Daleko těžší práce je s lidmi z odloučených lokalit, z vesnic, kde se musí postupovat jinak, individuálně, a to buď přes lékaře, případně přes mobilní centra. Je nutné také nastavit jiné financování, protože ze zdravotního pojištění se to zaplatit nedá a nevyplatí se to. Tohle je věc, kterou říkáme měsíce. Stejně se ji ale nedaří prosadit a zbytečně kvůli tomu umírají lidé.

A pořád přesto věříte, že se podaří přesvědčit lidi o nutnosti očkování?

Ale ano. Jsem optimista. Je mi ale líto, že umře více lidí, než by muselo, jen proto, že se nám to nedaří. Ostatně vidíme, že jakmile se situace zhoršuje, tak lidé neutíkají k homeopatii ani poslechu ruského rozhlasu, ale staví se do front u očkovacích míst. Velmi dobře totiž vědí, co nakonec funguje.

Vede podle vás cesta k dostatečné proočkovanosti nejen skrze pozitivní motivaci, jak jste o ní mluvil, ale i negativní?

Před několika měsíci jsem řekl do rádia, že by se neočkovaným měly zvýšit platby za zdravotní pojištění. Ale dostal jsem tolik nenávistných mailů a moje vyjádření se probíralo s takovým zápalem na sociálních sítích, že jsem si uvědomil, že tato věc je strašně kontroverzní a společnost rozděluje. Co říkají právníci, tak schůdnou cestou by možná bylo povinné očkování. To je věc, o které by se zřejmě mělo začít diskutovat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované