Hlavní obsah

Rakousko jako vzor, jak na neočkované. Zvažuje se první krok

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

V nové vlně covidu zaujala sousední země k neočkovaným přísný postoj. Napodobí Česko rakouský vzor?

Reklama

25. 10. 18:55

Rakouský model počítá s tím, že lidé bez vakcíny by v nejvyšším stupni šíření nákazy covid-19 mohli pouze nakoupit léky nebo potraviny a cestovat do práce.

Článek

Sousední Rakousko představilo plán opatření, když v tamních nemocnicích poroste v nové vlně pandemie počet lidí s onemocněním covid-19.

Opatření, které Rakousko navrhuje v pěti krocích podle vývoje, jsou přísná k těm, kteří dosud nemají očkování. V nejvyšším stupni by si tito lidé mohli jít pouze nakoupit léky nebo potraviny.

České ministerstvo zdravotnictví uvažuje zatím o jednom z řady opatření, které plánuje Rakousko po 1. listopadu. Jde o to, že bude muset v zaměstnání každý prokázat, že je očkovaný, že prodělal v posledních 180 dnech covid-19 anebo že má negativní test.

O takové možnosti už v pondělí veřejně mluvil ministr vnitra a předseda krizového štábu Jan Hamáček.

Podle něj resort ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za hnutí ANO) zatím nechce, aby probíhalo ve firmách plošné testování. A tak je alternativou to, co zavádí Rakousko, tedy prokazovat se při příchodu do zaměstnání očkováním, negativním testem či potvrzením o prodělané nemoci.

„Pokud by to nemohl předložit, byla by to byla překážka v práci na straně zaměstnance, to je primární názor Ministerstva zdravotnictví,“ vysvětlil Hamáček.

Rada vlády pro zdravotní rizika podle Vojtěcha o této změně ale ještě nejednala. Také podle Hamáčka by se o zavedení uvažovalo v případě, pokud by se situace s pandemií dále zhoršila.

„Návrh pana Hamáčka není přijatelný z pozice zákoníku práce. Prodiskutujeme to, ale nemyslím, že je to reálný návrh,“ řekl premiér Andrej Babiš.

O rakouském příkladu se podle vládního zdroje Seznam Zpráv hovořilo i na jednání kabinetu. Závěr je zatím ten, že zdejší úřady budou postup vůči neočkovaným v Rakousku zkoumat a vyhodnocovat.

Zatím vláda premiéra Andreje Babiše rozhodla o tom, že testy nebudou zadarmo pro lidi, kteří nejsou očkovaní. Ministerstvo podle oficiálního sdělení nechce jít cestou jiných zemí, které postup vůči neočkovaným zpřísnili.

„My v tuto chvíli držíme pravidlo OTN, tedy kromě očkování a prodělání nemoci uznáváme i negativní test. Nicméně zkrátili jsme jejich platnost. Je to další signál od nás směrem k občanům, aby se očkovali,“ uvedl mluvčí Ministerstva zdravotnictví Daniel Köppl.

Zmíněný rakouský systém počítá s tím, že se v první fázi při návštěvě kina, restaurace nebo kadeřnictví musí každý prokázat potvrzením o očkování, prodělání nemoci nebo testem. V případě návštěvy baru nebo diskotéky však není uznáván výsledek antigenního testu. Ti, kteří nejsou očkovaní proti covidu, navíc musí nosit respirátor ve všech prodejnách.

S další fází se v Rakousku počítá poté, co počet lidí s covid-19 na jednotkách intenzivní péče přesáhne za posledních sedm dní více než 300.

Poslední dva stupně, k nimž v Rakousku dojde při více než 500 nebo 600 nemocných s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče za posledních sedm dní, se již počítá s výraznými zpřísněními pro lidi, co nejsou očkovaní. Například by nemohli navštěvovat restaurace a v poslední fázi by mohli jen pouze nakupovat a do práce, jinak by měli být doma.

Ředitel Centra pro modelování biologických a společenských procesů René Levínský uvedl, že rakouský model je podle něho smysluplný.

„Očkování stále chrání před nakažením přibližně na úrovni šedesát procent. Očkovaný člověk je tedy nakažený s mnohem nižší pravděpodobností a svému okolí méně nebezpečný. Navíc chrání očkování na úrovni devadesát procent před vážným průběhem,“ uvedl Levínský, který je zároveň jeden z členů mezioborové skupiny pro epidemické situace, která dříve byla poradním orgánem ministerstva.

„Z finančního hlediska tak onemocnění očkovaného znamená (statisticky) mnohem menší zátěž pro zdravotní pojištění než onemocnění neočkovaného. Proto je z celospolečenského hlediska správné, aby neočkovaní zůstávali doma – ať už z důvodu jejich nebezpečnosti pro ostatní, tak z důvodu jejich finanční náročnosti pro zdravotní systém v případě onemocnění,“ doplnil Levínský.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované