Auditoři vytýkají digitalizaci 32 klíčových chyb. Některé dokumenty stále chybí

Audit digitalizace stavebního řízení nabobtnal na téměř 300 stran, auditoři z advokátní kanceláře Portos ministerstvu vyčítají více než tři desítky klíčových pochybení, kvůli kterým se rozsáhlý projekt v červenci loňského roku nepodařilo spustit v bezchybné podobě a stavební úřady pracují doteď v hybridním režimu.

Co konkrétně auditoři ministerstvu vyčítají? Hlavně pochybení při zadávání veřejných zakázek, což také konstatoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, a v některých případech též Krajský soud v Brně, který daná řízení přezkoumával.

Jak už popsaly Seznam Zprávy, součástí auditu je Shrnutí klíčových zjištění. Auditoři je v pracovní verzi materiálu rozdělili do 35 kapitol a podkapitol. Ty pak barevně vybarvili, aby byla zjištění zřejmá. Červená barva je „vážný nesoulad“, oranžová „méně závažné a lze to opravit“, zelená barva značí „bez problému“. Zelená v pracovní verzi zasvítila třikrát, oranžová čtrnáctkrát a červená osmnáctkrát. Většina výtek ve finální verzi auditu zůstala.

Podle klíčových shrnutí materiálu na straně ministerstva neexistoval žádný analytický tým a vůbec nebyly obsazeny klíčové projektové role. Úřad také podle auditu nedodržel nejvýhodnější a legální varianty dalšího postupu – tedy nechoval se hospodárně.

Auditoři také v pracovní verzi upozornili, že Česku mohou hrozit sankce ze strany Evropské komise. Upozornili, že její částku nelze odhadnout, horní hranice by ale mohla být až 13,7 miliardy korun. Ministerstvo s tímto tvrzením nesouhlasí, auditoři podle něj nemohli zohlednit jednání, které s Evropskou komisí vede ohledně splnění milníků Národního plánu obnovy.

„Česko o evropské prostředky nepřijde. Vyčleněná částka už byla převedena na jiné digitální projekty,“ píše ministerstvo v tiskové zprávě.

Stejně tak resort uznal pochybení, kdy před spuštěním informačních systémů Digitalizace stavebního řízení (DSŘ) nepožádal o jejich takzvanou kolaudaci u Digitální informační agentury, což zjistily Seznam Zprávy. Informační systémy DSŘ také podle auditu nesplňují požadavky zákona o kyberbezpečnosti.

K auditu se vyjádřil také jeho autor, tedy společnost Portos. „Stěžejní částí přípravných prací na právním auditu bylo získávání, třídění a vyhodnocování podkladů, jejichž množství sice bylo enormní, některé zásadní dokumenty však chyběly a stále chybí. Při samotné přípravě auditní zprávy zpracovatel pro zachování objektivity předběžně nekonzultoval žádné dílčí závěry, a to ani s Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), ani s auditovaným Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR),“ uvádí Portos v tiskové zprávě.

Ministr Kulhánek k chybějícím dokumentům dodal, že se jedná o materiály týkající se veřejných zakázek, například zápisy z jednání, které se nepodařilo dohledat. „Je to něco, s čím se potýkáme od začátku, nedaří se nám dohledat vše, snažíme se to ale minimalizovat,“ doplnil ministr.

Auditor dále píše, že auditní zprávu obdrželo MMR ve verzi k připomínkám začátkem dubna 2025. Ministerstvem sdělené připomínky byly spíše formálního charakteru a netýkaly se klíčových zjištění auditu.

„Veškeré připomínky byly s MMR detailně projednány, řádně vypořádány a relevantní skutečnosti zapracovány do auditní zprávy. Tato verze auditní zprávy byla odevzdána oběma ministerstvům dne 9. května 2025 s tím, že všemi stranami bylo odsouhlaseno, že se jedná o finální verzi,“ píše dále advokátní kancelář.

Reaguje tak na tvrzení Pirátů, kteří tvrdí, že jim bylo nabídnuto nahlédnout do auditu digitalizace stavebního řízení před jeho konečným uveřejněním. Podle informací Seznam Zpráv schůzku mezi Portos a pirátským analytikem domlouval bývalý náměstek Ministerstva průmyslu a obchodu Marian Piecha, nikdy se ale neuskutečnila. Piráti se kvůli komunikaci s auditorem obrátili na policii.

„Za Piráty jsme věc předali policii včetně důkazů, že nás auditor a jeho prostředník poprvé sami oslovili s nabídkou v úterý 13. 5. A že ještě v pondělí 19. května nám sám auditor nabízel, ať zašleme komentáře k auditu i poté, co jsme odmítli jím nabízenou schůzku. Proč to dělali, je otázka na ně. Na věci to nic nemění. Marketingové vyjádření kanceláře tak obsahuje doložitelné nepravdy. Podáme i stížnost České advokátní komoře,“ informuje pirátský analytik Janusz Konieczny.

S digitalizovanými systémy stavebního řízení mají stavebníci a úředníci problémy od jejich spuštění v červenci 2024. Potíže koncem září vyústily v odvolání tehdejšího vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše z vlády a v následný odchod Pirátů do opozice.

Vláda poté v říjnu na základě 37stránkové předběžné zprávy uvedla, že je digitalizace v ještě horším stavu, než se původně předpokládalo.

„Jeden z největších problémů systémů spočívá v tom, že po dobu plynutí projektu docházelo k porušování zákona,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který byl tehdy pověřený koordinací digitalizace. Podle něj neprobíhala výběrová řízení transparentně a nebylo správně vytvořené zadání.

Vláda proto rozhodla vypsat na systém digitálního stavebního řízení novou zakázku. Současně také umožnila dočasně používat původní systémy s těmi spuštěnými loni v létě. Letos začal platit také takzvaný „legislativní bypass“, který potrvá tři roky a má pomoci stavebním úřadům připravit se na nový systém.

Novelu stavebního zákona, tedy zmiňovaný bypass, předložila skupina poslanců napříč stranami v čele s ministrem dopravy Martinem Kupkou. Původně pod ní byl podepsán i zástupce Pirátů Jakub Michálek, který ale svůj podpis dodatečně odvolal. Právě tři pirátští poslanci byli jediní, kdo se při hlasování o návrhu zdrželi, všichni ostatní napříč stranami jej podpořili.

Bývalý ministr Ivan Bartoš v minulosti uvedl, že samotnou myšlenku odlehčení stavebním úřadům podporuje. Vadí mu ale, že vláda přechodnou dobu prodloužila na tři roky. Podle zástupce ministra Kupky má ale tato lhůta přinést státu jistotu, že získá řádně vysoutěžený nástroj, který nebude nikdo zpochybňovat.

Novela, kterou schválil Senát a podepsal prezident Petr Pavel, stanovila dvě přechodná období. První z nich má trvat do poloviny letošního roku a platit má pro účely územního plánování a národního geoportálu územního plánování.

Druhé období potrvá do konce roku 2027 a platí pro digitalizaci stavebního řízení. Od 1. ledna 2028 má pak podle záměru vlády začít fungovat zcela nový systém.