Hlavní obsah

Exces s vlajkou v Brně? Protiukrajinské nálady mohou sílit, tvrdí odborníci

Foto: Tomandl Jan, ČTK

Na brněnské demonstraci se v neděli sešlo několik desítek lidí. Jeden z nich sundal ukrajinskou vlajku ze štítu sochy Jošta.

Reklama

11. 7. 20:00

Ze sochy Jošta Lucemburského demonstranti podruhé sundali žlutomodrou vlajku. Podle expertů mohou protiukrajinské nálady ve společnosti sílit. Policie řeší už dvě stovky trestných činů v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Článek

Za nedělním sundáním ukrajinské vlajky ze sochy Jošta Lucemburského v Brně stojí stejní lidé, kteří podle odborníků na dezinformace bojovali proti anticovidovým opatřením.

Žlutomodrou vlajku demonstranti ze štítu odstranili už podruhé. Magistrát její vyvěšení na sochu od umělce Jaroslava Róny podruhé povolil v minulém týdnu. Na svém místě vydržela jen několik dní.

Policie zadržela trojici lidí, kterým za přestupek proti veřejnému pořádku hrozí několikatisícová pokuta.

Podle odborníka na extremismus Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity mohou protiukrajinské nálady sílit, i když jsou spojené s menší, ale početnou skupinou.

„Část veřejnosti byla proti pomoci Ukrajině už od začátku. Ta bude své myšlenky hlasitěji prosazovat. Může dojít k tomu, že lidé, kteří dřív přispívali, pod dojmy z vlastního sociálního úpadku získají pocit, že se na Ukrajince dává moc. Ale nemyslím si, že to bude masová záležitost. Fronty jsou u nás rozdělené už z dřívějška,“ řekl Seznam Zprávám.

Analytik Roman Máca z Institutu pro politiku a společnost míní, že se dotyční víc osmělují.

„Opět se radikalizuje skupina, která před rokem pořádala horečnaté demonstrace proti covidovým opatřením,“ podotkl Máca s tím, že je pro ně důležité proti něčemu bojovat. „Vyjadřují způsob pomsty vůči společnosti.“

217 trestných činů

Videa z brněnské demonstrace sdílely a komentovaly tisíce profilů. Často je doprovázely nenávistnými komentáři vůči Ukrajincům. „Sundala bych všechny ukrajinské vlajky, nemají tu co dělat,“ napsala na facebooku jedna z uživatelek. Jiní byli mnohem vulgárnější.

Policie už se v souvislosti s válkou na Ukrajině zabývá dvěma stovkami trestných činů. „Od začátku ruské agrese řeší policie 217 trestných činů s příznakem ‚Ukrajina‘. Zde se může jednat například o sprejerství nebo poškození ambasád a podobně. Z tohoto čísla máme 66 případů, u kterých se bavíme o projevech nenávisti. Zde se jedná o schvalování, popírání nebo vyjádření nenávisti v souvislosti s ruskou válkou,“ sdělila mluvčí Policejního prezidia Irena Pilařová.

Například ve Středočeském kraji podle mluvčí Barbory Schneeweissové policie od počátku ruské invaze eviduje pět případů s protiukrajinským motivem.

Podle expertů jsou v poslední době „v módě“ právě bojůvky u soch na veřejných prostranstvích. „Před pár dny sundal muž ukrajinskou vlajku z budovy Základní umělecké školy ve Slaném. Je módní záležitost sundávat ty vlajky,“ řekl Máca.

„Jsou to akce vyhraněného spektra, které se chce zviditelnit. Snaží se to prezentovat na sociálních sítích takřka až jako odbojové akce proti vládnímu establishmentu a pomoci Ukrajině. Chtějí přitáhnout stejně smýšlející lidi z jiných konců republiky,“ doplnil Mareš.

Za podobným chováním podle něj může být i byznys. „Udělají nějaký akt, který na první pohled vypadá ideologicky, a pak třeba mohou na sítích žádat o příspěvky na svou činnost,“ vysvětlil.

Potřetí ne

Vedení Brna podle informací Seznam Zpráv potřetí ukrajinský státní symbol na Jošta umístit neplánuje.

„Asi sundáme vlajku, která tam nyní je, a nějakou dobu žádnou další vyvěšovat nebudeme. Jsem přesvědčený, že devadesát procent lidí v Brně situaci na Ukrajině chápe. Bylo potřeba se vymezit proti Putinovu fašistickému režimu a podpořit Ukrajinu, která nás chrání od dalších konfliktů. Postoj města je jasný a není potřeba dál řešit bojůvky několika zamindrákovaných lidí,“ uvedl brněnský radní pro kulturu Marek Fišer (Piráti).

V neděli po poledni na sochu vylezl po žebříku muž, který následně ze štítu sundal žlutomodré barvy a nahradil je moravskou vlajkou. Podle zjištění Seznam Zpráv to byl Jakub Šťastný.

Ten byl v minulosti aktivní ve skupinách lidí odmítajících proticovidová opatření. Tvrdil například, že rozezná krev očkovaných a neočkovaných lidí. „Šťastný v době covidu vysílal konflikty v obchodech, když po něm chtěli, aby si nasadil roušku. Jako řemeslník zkoumal krev očkovaných pod mikroskopem,“ uvedl Máca.

Na svém facebookovém profilu Šťastný sdílel fotku účastníků demonstrace. Pod fotkou Jošta s moravskou vlajkou je označen v příspěvku „Žádnej žlutomodrej hadr tam nechceme a nebude. My jsme Morava“. „My všichni, nejen já, jsme byli úžasní, každý splnil svůj úkol,“ napsal v diskuzi na svém profilu.

Seznam Zprávy se ho pokusily kontaktovat, dosud nereagoval.

Nebylo předem ohlášené

Na nedělní demonstraci desítek lidí nechyběla ani Petra Fajmonová Rédová. V minulosti se na sociálních sítích nepravdivě prezentovala jako „sestra z JIP“ a v jednom z virálních videí třeba popisovala údajnou škodlivost vakcín proti covidu.

Jak už dřív upozornil server Manipulátoři.cz, který se zabývá dezinformacemi, žena se v minulosti věnovala takzvané kyslíkové kosmetice a provozovala e-shop, jehož webové stránky však nyní nefungují. „Nabízela různé webináře, jak se detoxikovat po očkování a podobně,“ doplnil Máca.

Svou účast na demonstraci na Facebooku komentovala hned v neděli: „Díky Kubovi, jeho kamarádovi a všem přítomným jsme se pokusili sundat ten ukrajinský hadr. To se nám podařilo. Zklamalo mě, že přišlo hrozně málo Brňáků.“

Nedělní shromáždění, na které k Joštovi přišlo několik desítek lidí, nebylo předem oficiálně povolené. „I tak jsme je umožnili. Komunikoval jsem se svolavatelem. Dostali předem všechny informace,“ uvedl tajemník městské části Brno-střed Petr Štika. Radnice ze zákona dohlíží na shromáždění na území dané městské části.

Tajemník megafonem upozornil účastníky, že se sundáním vlajky dopustí protiprávního jednání. Vlajku strhli a policie je zadržela. „Situace na místě byla nepříjemná, protože účastníci shromáždění byli poměrně hodně agresivní,“ řekl Štika.

„Dělají medvědí službu“

Akce vzbudila rozkol i v moravistickém hnutí. Vymezil se proti ní i předseda Moravského zemského hnutí Ondřej Hýsek. „Jednoznačně se distancujeme od extremistů, kteří strhávají ukrajinskou vlajku v době, kdy na Ukrajině ruský fašistický režim vraždí nevinné lidi. Evidentně jsou to především čeští nacionalisté, kteří zneužívají moravské symboly a slouží propagandě diktátora Putina,“ uvedl.

Účastníci demonstrace mimo jiné skandovali „Čechy Čechům“. „Je směšné, že považují Jošta za Čecha a myslí si, že je Brno v Čechách. Dělají tak Moravě i našim snahám o restituci zemského zřízení medvědí službu. Zasazujeme se o trvalé umístění moravské orlice na soše symbolizující markraběte Jošta, vítáme však, že v době války takto symbolicky Brno podporuje trpící Ukrajinu a její válkou zkoušené obyvatelstvo,“ doplnil Hýsek.

Naopak Moravané, kteří v pondělí ohlásili společnou kandidaturu s SPD a Trikolorou v komunálních volbách v Brně, se proti Ukrajině vymezují od začátku konfliktu.

Morava si v uplynulých dnech připomněla 1200. výročí od první písemné zmínky. Její vlajka zavlála na budově krajského úřadu a ve svátečních červencových dnech i na soše markraběte Jošta.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované