Článek
Česká republika zažehla mezinárodní operaci, jejímž výsledkem může být kolaps dvou ruských bank.
Podle zjištění Seznam Zpráv dnes na vládě ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předloží spolu s Ministerstvem zahraničí materiál k odchodu České republiky ze dvou postsovětských bank, ve kterých naše země působí od éry Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP).
Ukončení členství v bankách připravovala ministerstva už delší dobu. Zásadní krok přichází ale až nyní v reakci na válku na Ukrajině a nebezpečí, že Rusko by skrze Mezinárodní investiční banku (MIB) a Mezinárodní banku hospodářské spolupráce (MBHS) prosazovalo své ekonomické zájmy a mohlo obcházet mezinárodní sankce. Na vystoupení České republiky z daných bank apelovali v diplomatických kruzích i spojenci z NATO.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň potvrdil, že český apel na odchod z inkriminovaných dvou bank by měly následovat i další alianční země z EU a NATO – například Polsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko. To by ve výsledku mohlo dané banky položit, kritická situace by mohla nastat zejména v případě MBHS.
Klíčová jednání českého Ministerstva financí se zahraničními představiteli z partnerských zemí se uskutečnila minulý pátek v Paříži, den po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.
„Členství v těchto institucích nám nepřináší žádné ekonomické přínosy, obě banky jsou pozůstatkem dávno minulé doby. Dopad ukončení členství na české podniky bude minimální. Veškeré kroky také koordinujeme s ostatními členskými státy EU, které jsou rovněž členy MIB nebo MBHS,“ řekl Seznam Zprávám ministr financí Stanjura.
Česká vláda tímto vypoví takzvanou prezidentskou smlouvu, krok vlády bude tedy muset potvrdit parlament a následně i prezident Miloš Zeman. Z jeho strany půjde o jednu z prvních zkoušek, zda svou otočku od dosavadní prokremelské politiky myslel vážně.
Postsovětská bankovní rodina
Do Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) vstoupilo Československo v roce 1963. Důvodem vzniku banky bylo zajištění zúčtování vzájemných dodávek zboží a služeb pro členské státy RVHP.
Základní kapitál MBHS činí 400 milionů eur (zhruba 9,7 miliardy korun). ČR v MBHS vlastní podíl ve výši 13,34 procenta, po Rusku jde o největší podíl.
Členy jsou: Bulharsko, Vietnam, Mongolsko, Polsko, Rusko, Rumunsko, Slovensko a ČR. Sídlí v Moskvě.
Do Mezinárodní investiční banky (MIB) vstoupilo Československo v roce 1970. Základní kapitál MIB činí dvě miliardy eur (zhruba 49 miliard korun). ČR v MIB vlastní podíl ve výši 8,89 procenta.
Členy jsou: Bulharsko, Kuba, ČR, Maďarsko, Mongolsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko a Vietnam. Sídlí v Budapešti.
„Teprve poté může být výpověď smluv notifikována oběma institucemi a začíná běžet šestiměsíční lhůta (nejkratší možná lhůta, kterou smlouvy připouští) pro jednání mezi ČR a oběma bankami ohledně finančního vypořádání,” doplnilo tiskové oddělení Ministerstva financí.
Vláda bude usilovat o výplatu splaceného kapitálu ve výši zhruba 1,7 miliardy korun a podílu na zisku obou bank. Současné projekty českých firem by podle ministerstva neměly být ukončením členství ČR přímo ovlivněny.
Faktor voleb a války
Jak Seznam Zprávy informovaly v polovině února, Ministerstvo financí a Ministerstvo zahraničí vytvořily společný pracovní tým, který sestaví a vyhodnotí jízdní řád odchodu z ruských bank.
Náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (ODS) tehdy potvrdil, že Češi budou jednat o vystoupení s dalšími členskými státy NATO, které mají v postsovětských bankách podíl – jde o Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko.
„Nespatřuji příliš velký přínos v členství v bance, která je pozůstatkem RVHP,“ dodal náměstek ministra financí Roman Binder (ODS).
Zájem o vystoupení z bank ze strany spojenců Severoatlantické aliance zesílil po loňských volbách do Poslanecké sněmovny, v níž získaly většinu strany a hnutí poukazující dlouhodobě na nebezpečí spojená se zájmy Ruska a Číny v České republice. Celou situaci pak před týdnem akcelerovalo vypuknutí války na Ukrajině.
