Hlavní obsah

Postsovětské banky jako riziko pro NATO. Spustí Češi mezinárodní operaci?

Foto: Mezinárodní investiční banka, Seznam Zprávy

Zástupci Mezinárodní investiční banky podepisují memorandum o financování elektrárny ve Vietnamu. ČR v bance má podíl od r. 1970 (tehdy ČSSR).

Reklama

15. 2. 9:53

České úřady začaly pracovat na vystoupení ze dvou bank z období studené války. Ministerský dokument zmiňuje obavy amerických bezpečnostních partnerů z působení ruských agentů ve střední Evropě.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Jak Seznam Zprávy informovaly, vláda Petra Fialy (ODS) zahájila přípravu k dotažení procesu, na jehož konci by měl být odchod České republiky ze dvou bankovních institucí z doby studené války.

Ministerstvo financí a ministerstvo zahraničí vytvořily společný pracovní tým, který sestaví a vyhodnotí jízdní řád odchodu z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) a Mezinárodní investiční banky (MIB).

Seznam Zprávy nyní zjistily, že celá akce může mít širší mezinárodní přesah. Podle náměstka ministra zahraničí Jiřího Kozáka (ODS) bude česká strana jednat o vystoupení s dalšími členskými státy NATO, které mají v postsovětských bankách podíl – jde o Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko.

„Naši bezpečnostní partneři nás v tomto ohledu dlouhodobě upozorňují. Problematika těchto bank je součástí konverzace našich bezpečnostních partnerů. Budeme zkoumat, zda jsou i další státy členské v NATO, které by s námi chtěly banky opustit. Jde o Slovensko, Rumunsko a Bulharsko, se kterými se o opuštění MIB můžeme bavit,“ řekl Seznam Zprávám Kozák, jenž je členem meziresortního týmu.

Vystoupení z MIB a MBHS, o kterém se mluví od roku 2017, bude tedy vyžadovat důkladnou strategickou a diplomatickou přípravu nejen ze strany Černínského paláce, ale i ministerstva financí.

„Stát je v bankách účasten skrze resort financí, v bankách máme zástupce České republiky. Rozhodnutí vystoupit z daných bank ale nemůže být jen naším rozhodnutím, neboť to má mezinárodní přesah. Proto chceme naši aktivitu a podmínky k vystoupení koordinovat s ministerstvem zahraničí, mají specializovaný diplomatický aparát,“ řekl Seznam Zprávám náměstek ministra financí Roman Binder.

Pozor na špiony

V roce 2017 schválila odchod Česka z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), proces však dosud nebyl dotažený do finále. Jednání o vystoupení z Mezinárodní investiční banky je v tomto ohledu ještě o krok zpět a vleče se.

Dle dokumentu, který shrnuje informace od diplomatů a kterým disponují analytici pracovní skupiny ministerstev financí a zahraničí, kritizují severoatlantičtí spojenci přesun sídla Mezinárodní investiční banky z Moskvy do Budapešti v roce 2019. Díky tomu se instituce navazující historicky na éru Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) usídlila na území Evropské unie.

„Členství ČR v obou bankách je dlouhodobě tématem bilaterálních vztahů s USA, zejména z americké strany. V letech 2020 a 2021 je američtí partneři zmiňují při jednáních na pracovní úrovni i úrovni náměstků. Obávají se toho, že banky slouží Rusku jednak k prosazování svých ekonomických zájmů, ale i pro zpravodajskou činnost ve střední Evropě,“ stojí v ministerském materiálu, do kterého Seznam Zprávy nahlédly.

Postsovětská bankovní rodina

Do Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) vstoupilo Československo v roce 1963. Důvodem vzniku banky bylo zajištění zúčtování vzájemných dodávek zboží a služeb pro členské státy RVHP.

Základní kapitál MBHS činí 400 milionů eur (zhruba 9,7 miliardy korun). ČR v MBHS vlastní podíl ve výši 13,34 procenta, po Rusku jde o největší podíl. Ve hře je sloučení této banky s Mezinárodní investiční bankou.

Členy jsou: Bulharsko, Vietnam, Mongolsko, Polsko, Rusko, Rumunsko, Slovensko a ČR. Sídlí v Moskvě.

Do Mezinárodní investiční banky (MIB) vstoupilo Československo v roce 1970. Základní kapitál MIB činí 2 miliardy eur (zhruba 49 miliard korun). ČR v MIB vlastní podíl ve výši 8,89 procenta.

Členy jsou: Bulharsko, Kuba, ČR, Maďarsko, Mongolsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko a Vietnam. Sídlí v Budapešti.

Náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák je přesvědčený, že právě budapešťské sídlo je pro Rusko velice cenné. „Banka tak sídlí na území Evropské unie, je to ale Rusko, kdo rozhoduje o personálním obsazení banky. Strategicky to není ideální. Česká republika zatím neodsouhlasila přesun sídla do Budapešti, proto je to sídlo podmínečné. Toto bude součástí analýzy, co a v jakém časovém rámci se bude dít, když přesun neodsouhlasíme,“ řekl Seznam Zprávám Kozák.

Zájem o vystoupení z bank ze strany spojenců Severoatlantické aliance zesílil po loňských volbách do Poslanecké sněmovny, v níž získaly většinu strany a hnutí poukazující dlouhodobě na nebezpečí spojená se zájmy Ruska a Číny v České republice.

„Zájem o téma vystoupení z bank se z US strany opět zvýšil po volbách do Poslanecké sněmovny na podzim 2021 a zejména vítězství opozičních stran. V nich USA vidí potenciál pro odchod z obou organizací, navíc v situaci, kdy Rusko svojí agresí vůči Ukrajině dokazuje své ambice návratu do studenoválečné sféry vlivu,“ píše se v citovaném dokumentu, který má k dispozici pracovní skupina ministerstev financí a zahraničí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované