Vémolova lvice propadla státu. Neprokázal původ a zvířatům odstraňoval drápy

„Nikdo je netýrá, vypadají lépe než v zoo,“ pronáší zápasník Karel „Karlos“ Vémola, zatímco se na zahradě ve Vémolandu, jak říká své vile v Měchenicích u Prahy, přes mříže mazlí s trojicí lvů.

Samici Elsu získal před šesti lety. O dva roky později k ní přibyl ještě samec a další lvice.

Dva dny před návštěvou reportérů Seznam Zpráv se Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snažilo už podruhé lvici Elsu z Vémolovy péče odebrat. Opět neúspěšně.

Letos v únoru totiž stát podle zjištění Seznam Zpráv rozhodl, že lvici odejme. Vémola nedokázal prokázat její původ. Existuje tak silné podezření, že pochází z nelegálního chovu. Veterináři navíc na zápasníka podali trestní oznámení, jelikož se ukázalo, že Vémola nechal všem šelmám odstranit drápy na předních tlapách. Podle zákona je takový zákrok bez medicínského důvodu týráním zvířat.

Poprvé ministerstvo vyzvalo Vémolu k předání Elsy na konci února s tím, že si pro lvici přijedou veterináři 4. března. Dva dny před stěhováním ale zápasník ministerstvu napsal, že ze závažných zdravotních a osobních důvodů nemůže Elsu předat.

Druhý termín stanovili ministerští úředníci na 31. března, tedy až za necelý měsíc. „Ve druhém případě bylo ještě v úterý 24. 3. zmocněncem pana Vémoly ústně potvrzeno, že pan Vémola zvíře předá ve stanovený termín,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.

Jenže ani to nedopadlo. V pátek odpoledne, těsně před pátou hodinou, poslal Vémolův advokát zprávu, že plánované předání lva padá, což podpořil Vémolovou lékařskou zprávou.

Podle zaběhlých postupů nejde šelmu bez spolupráce chovatele jen tak odvézt. Zvíře je potřeba před převozem uspat a předtím nesmí být 24 hodin krmené. A pokud žije s dalšími šelmami v jednom výběhu, je třeba, aby od nich bylo zvíře odděleno. „Pokud není možné tyto podmínky splnit, bylo by odebrání zvířete významně náročnější a stresovější z pohledu jeho welfare,“ vysvětluje Krejčí.

Vémola ale tvrdí, že uspávání zdravému zvířeti jen škodí. „To je kvůli welfare, který chtějí oni. Já bych jim ji dal klidně do krabice, ona mě poslouchá jako pejsek,“ prohlašuje na své zahradě zápasník.

Zároveň popírá, že by se snažil odevzdání Elsy vyhýbat výmluvami na zdraví. Snahy ministerstva prý nemůže sabotovat mimo jiné proto, že je stíhaný v kauze údajného pašování kokainu a z vazby se dostal jen díky zaplacené patnáctimilionové kauci. „Buď jsem byl hospitalizovaný, nebo ve vězení. A tenhle poslední termín, co vím, tak jsem jim hlásil dopředu. Byl jsem na zákroku v Motole,“ popisuje Vémola svůj pohled na to, proč zvíře nemohl předat.

Když ho reportéři konfrontovali s tím, že odvoz lvice ministerstvo plánovalo v období, kdy byl z vazby dávno doma, zopakoval, že přinejmenším naposledy dal ministerstvu o plánovaném zákroku vědět včas.

Vémolovy důvody pro posun termínu zatím ministerští úředníci tolerují. Lvici totiž zabavili pro neprokázaný původ a ne kvůli špatným podmínkám chovu. Zároveň ale ministerstvo upozornilo, že běžně trvá fyzické předání zabavených zvířat pouze jednotky týdnů.

Téma, kterému se Vémola při rozhovoru s reportéry soustavně vyhýbal, jsou chybějící lví drápy.

„Jak jste na to přišli, že jsou odstraněné drápy? Já o tom nevím,“ reaguje prvně na přímý dotaz.

„A ty drápy tedy mají? Nejde to vidět přes srst,“ dotazují se reportéři opakovaně u klece se šelmami.

„Tady byla veterina několikrát. Jsou v pořádku. Žádné týrání nebylo, ze kterého mě viní,“ mlží Vémola.

V tom, že u něj „byla veterina“, má zápasník pravdu. Podle mluvčího Veterinární správy Petra Majera ale ve „Vémolandu“ šelmy týrali.

„Krajská veterinární správa pro Středočeský kraj zjistila v rámci svého dozoru u zmíněného chovatele odstranění drápů u všech velkých kočkovitých šelem. Podala v této věci trestní oznámení,“ uvedl Majer.

„Kdo a z jakých důvodů zvířatům drápy odstranil, by již mělo být předmětem trestního či přestupkového řízení. Z našeho pohledu došlo zmíněnými zákroky k týrání zvířat,“ podotkl Majer.

Vyšetřování dál běží. Kauzu si podle zjištění Seznam Zpráv pinkají úřady a policie. Případ dostala na stůl středočeská kriminálka, která prvně dospěla k závěru, že se jednalo o trestný čin. Dozorující státní zastupitelství pro Prahu-západ ale odstranění drápů vyhodnotilo pouze jako přestupek a policie tak případ postoupila k dořešení na Městský úřad v Černošicích.

Zdeněk Vyskočil, který tam vede oddělení ochrany přírody, ale se závěry policie a státní zástupkyně nesouhlasí. „Podle mě se jedná o trestný čin, který se navíc děl opakovaně,“ řekl Seznam Zprávám Vyskočil. Rozhodl se proto obrátit na krajské státní zastupitelství, které následně případ vrátilo vyšetřovatelům.

Když Vyskočil mluví o tom, že k odstranění drápů u šelem přistoupil Vémola opakovaně, může mít na mysli i případ bílé tygřice Antonie Ramby. Ta byla součástí Vémolovy sbírky velkých kočkovitých šelem. V roce 2023 mu ji ale úřady zabavily, protože u ní, podobně jako aktuálně u lvice Elsy, nebyl schopný prokázat původ. Když ji odváželi, úředníci si všimli, že zvíře má odoperované drápy na předních tlapách, a upozornili na to veterináře.

Vémola tvrdil, že tygřice měla v drápech zánět a bylo třeba je odstranit. Podle veterinářů ale v případě zánětů dochází k odstranění pouze konkrétního zaníceného drápu, rozhodně ne všech a ještě na obou tlapách. K podobným krokům naopak preventivně přistupují chovatelé, kteří si zvířata pořizují na kontaktní chov. Nechtějí totiž, aby je zvíře při „mazlení“ podrápalo.

K odebrání lvice Elsy přistoupily úřady proto, že se nepodařilo zjistit, odkud zvíře pochází. Vémola popisuje, že mu Elsu ještě jako malé lvíče před šesti lety přinesla Terezie Holovská - někdejší neúspěšná kandidátka na prezidentku a senátorku, která se podle svých slov věnuje ochraně zvířat.

„Přišla paní Holovská, že má lva, kterého nemá kde ubytovat, že ho budou utrácet. Tak jsem se toho lva ujal a vybudoval jsem mu klec. Lva mi nechali, to bylo Ministerstvo životního prostředí. Přišla veterina a řekla, že si musím pořídit další dva lvy,“ popisuje Vémola s tím, že původně další dva lvy nechtěl.

„V červnu 2020 jsem nalezla v křoví u Brodského potoka dvě novorozená polomrtvá lvíčata, která byla opuštěna v papírové krabici s nálepkou PPL. Elsa byla jedním z nich,“ tvrdila pro Seznam Zprávy Holovská, jak se údajně k malým šelmám v Bílých Karpatech nedaleko Žítkové dostala. Do oblasti se původně podle svých slov vydala proto, že hledala odbornou pomoc v kauze týkající se záchrany rysů.

Z obavy, že by prý lvíčata mohla být utracena, sháněla někoho, kdo by se jich ujal. Tehdy se údajně dozvěděla, že Vémola má čerstvě povolení k chovu divokých šelem, a tak mu lvici předala. „Zdálo se mi, že Elsa bude v dobrých rukou,“ říká Holovská s tím, že známý zápasník měl navíc dost peněz na to, aby se o lvici dobře postaral.

Dnes s vědomím toho, že šelmám nechal Vémola odstranit drápy, svého rozhodnutí lituje. „Tato informace mě zhnusila a lituji toho, že jsem mu Elsu vůbec někdy svěřila,“ dodala Holovská.

Podle Ministerstva životního prostředí ale utracení lvice Elsy v dané době určitě nehrozilo. Naopak způsob předání lvice byl podle resortu problematický. Tím, že šlo o nalezené chráněné zvíře, mělo automaticky připadnout státu, který by se o lvíče postaral.

Navíc v době, kdy Holovská Vémolovi Elsu přinesla, zápasník podle ministerstva povolení k chovu divokých kočkovitých šelem neměl. Veterinu o licenci požádal až později. Předání chráněného zvířete Holovská s Vémolou vyřešili pouze darovací smlouvou.

„Samotná darovací smlouva neobsahovala žádné informace, na základě kterých by bylo možné prokázat zákonný původ exempláře,“ vysvětlila pro Seznam Zprávy Miriam Loužecká, mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP), proč v roce 2023 zahájila inspekce řízení o odebrání Elsy. „Pokud původ prokázán není, nelze vyloučit, že exemplář pochází z nelegálního obchodu,“ dodala.

Celý proces trval prakticky tři roky, protože inspekce musela opakovaně provádět DNA analýzy, shromažďovat podklady od různých úřadů, čekat na výsledky laboratorních rozborů a zároveň řešit opakované žádosti Vémoly o prodloužení lhůt. O definitivním zabavení lvice rozhodla inspekce letos v lednu.

Zápasník je nicméně přesvědčen, že v průběhu let udělal pro dokázaní Elsina původu maximum. Tvrdí, že jemu se původ lvice prokázat podařilo.

„Oni vědí, že jsem ty rodiče vypátral. Já myslím, že původ nedokázali prokázat oni,“ prohlašuje zápasník s tím, že našel oba Elsiny rodiče. Podle Vémoly ale chtěli úředníci znát i její prarodiče.

Inspekce však trvá na tom, že Vémola původ nedoložil. „Výsledky analýz sice ukázaly, že určitý pár lvů by mohl být biologickými rodiči lvice Elsy, avšak tento závěr nebylo možné statisticky a bez pochybností ověřit, a to z důvodu chybějící dostatečné populační databáze,“ sdělila mluvčí Louženská a podotkla, že ani původ jednoho z domnělých rodičů se nepodařilo prokázat.

Úřady teď hledají s Vémolou nový termín, ve kterém bude moct Elsu předat. Po vyšetření ze strany veterinářů poputuje lvice do záchranné stanice pro zabavená zvířata ve zlínské zoo.