Hlavní obsah

Kauza Bereta: Žalobkyně chce pro Gáboríka čtyři roky, pro další podmínky

Foto: Ondřej Deml, ČTK

Někdejší policista Igor Gáborík na snímku z roku 2021

Reklama

Případ Bereta se týká údajného vynášení informací z trestních řízení.

Článek

Státní zástupkyně navrhuje čtyři roky vězení pro bývalého policistu Igora Gáboríka, který čelí obžalobě v kauze Bereta. Pro další obžalované, pražskou žalobkyni Dagmar Máchovou, policistu Radka Holuba a celníka Pavla Šímu, žádá tříleté podmínky s odkladem na pět let. V případu je stíhán ještě někdejší policista Vladimír Zmrhal, tomu státní zástupkyně navrhla peněžitý trest 100 tisíc korun. Obžalovaní už v minulosti vinu odmítli.

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová tvrdí, že Máchová, Holub a Šíma poskytovali soukromému detektivovi Gáboríkovi v letech 2013 až 2016 neveřejné informace a dokumenty z trestních řízení.

Gáborík a v jednom případě i Zmrhal je podle obžaloby předávali dál, například klientům Gáboríkovy společnosti, která se zaměřovala na detektivní služby a poradenství. V některých případech za to podle spisu od klientů společnost inkasovala peníze.

„Co se týká pana obžalovaného Gáboríka, je základní přitěžující okolností soustavnost páchání trestných činů, mnohost těchto trestných činů. V podstatě on je v pozici iniciátora jednání, u něhož se sbíhaly informace, které získával neoprávněně z trestních řízení od různých složek veřejné moci,“ vysvětlila Bradáčová.

Pro Gáboríka, Holuba, Šímu i Máchovou navrhla žalobkyně dále zákaz činnosti. U posledních dvou zmíněných žádá navíc i peněžité tresty 100 tisíc korun a 75 tisíc korun, obžaloba tvrdí, že za informace přijali úplatek. Při navrhování trestů Bradáčová vzala v potaz polehčující okolnosti, například delší i dobu řízení, do které se promítla pandemie nemoci covid-19.

Čtyřhodinová řeč

Bradáčová se dnes se ve své závěrečné řeči, kterou přednášela zhruba čtyři hodiny, podrobně věnovala jednotlivým skutkům a tomu, jak se obžalovaní při hlavním líčení hájili.

Gáborík, který v minulosti pracoval jako policista a pohyboval se v bezpečnostní komunitě, podle Bradáčové musel vědět, že pokud obžalovaní jeho žádostem o informace vyhoví, poruší tím svou povinnost. Všichni obžalovaní si pak podle žalobkyně byli vědomi toho, že jednají protiprávně. Jejich vinu podle Bradáčové prokazují nejen odposlechy, ale i výpovědi svědků a další důkazy.

Máchovou viní žalobkyně z toho, že Gáboríkovi poskytovala informace z řízení, která se týkala například společností Knauf nebo Kodotex. Policista Holub podle obžaloby zase poskytl neveřejné informace z kauzy Nemocnice Na Homolce nebo dokumenty o zahájení trestního řízení, jež souviselo se smlouvou mezi pražským dopravním podnikem a společností Rencar. Holub je také obžalován z toho, že na Gáboríkovu žádost vyrobil falešný záznam o zahájení úkonů trestního řízení vůči advokátovi Karlu Muzikářovi.

Šíma pak podle Bradáčové pro Gáboríka nechal lustrovat akcionáře karlovarského hotelu Pupp Petra Cvrka, registrační značky různých vozidel nebo ho informoval o trestním řízení, jež souviselo s nelegálním dovážením, zpracováním a distribucí tabákových výrobků. Zmrhal od Gáboríka podle obžaloby převzal neveřejné dokumenty z trestního řízení a jejich obsah sdělil zástupci společnosti Knauf.

Obžalovaní již v minulosti vinu odmítli. Máchová dříve uvedla, že obžaloba je postavená na dedukcích a spekulacích, obdobně se vyjádřili i Gáborík a Holub. Šíma s obžalobou také nesouhlasí. U soudu před téměř dvěma lety vypověděl, že Gáborík, který pracoval pro společnost Philip Morris, s celní správou spolupracoval a nashromáždil pro ni velké množství informací, z nichž bylo zrealizováno mnoho kauz.

Reklama

Související témata:

Doporučované