Konec čachrů v Hnojníku. Školu povede vítěz konkurzu, rozhodli zastupitelé

„Jen pár veršíků o tom, co se děje v Hnojníku…“ zpíval v lednu populární písničkář Pokáč. Inspiroval se děním v menší obci v Moravskoslezském kraji, především vyhroceným sporem o to, kdo se stane ředitelem místní základní školy.

Po včerejšku celé zbytečně natahované drama končí. Školu povede muž, který vyhrál už první konkurz. A protože to nestačilo, vyhrál i druhý. Teprve pak ho vedení obce do čela školy zvolilo.

„Věřím, že se nám společně s kolegy, rodiči i zřizovatelem podaří situaci ve škole stabilizovat. Chceme pro naše žáky vytvořit bezpečné a podnětné prostředí, ve kterém se budou nejen kvalitně vzdělávat, ale do kterého se budou i rádi vracet,“ reagoval bezprostředně po zvolení Adam Gallus.

Dění kolem hnojnické základky několik měsíců sledoval investigativní podcast Ve stínu. Výběr nového ředitele trval symbolicky celý školní rok. Tady je krátké shrnutí:

Konkurz na podzim 2025 vyhrál oblíbený pedagog Adam Gallus. Starostka Dagmar Malíková ale měla vlastního favorita, zastupitele Pardubického kraje za ANO, učitele Pavla Olšovského. Ten byl starostkou od září pověřen řízením školy, ale v konkurzu měl nakonec problém dostat se do druhého kola. Prošel jen díky hlasu Malíkové.

I přes starostčin slib, že jmenuje vítěze výběrového řízení, se dlouho nic nedělo a školu dál vedl prozatímní šéf Olšovský. Když byl začátkem prosince jmenován ředitelem školy (ač konkurz nevyhrál), vyvolalo to obrovskou vlnu protestů rodičů i školáků. Záběry dětí s transparenty, které na školních chodbách skandovaly a zvonily klíči, se dostaly i do celostátních médií.

Olšovský byl nakonec v březnu odvolán a konal se nový konkurz. Přihlásilo se pět uchazečů a vítězem se stal, stejně jako na podzim, učitel Adam Gallus.

Zastupitelé Hnojníku si mezitím pro jistotu (a navzdory starostce Malíkové) odhlasovali, že tentokrát do funkce ředitele vyberou toho, kdo vyhraje.

A včera svůj slib dodrželi. Adama Galluse jmenovali ředitelem. Hlasovali pro něj všichni zastupitelé. Do místní hasičské zbrojnice, kde se schůze zastupitelstva konala, se přišlo podívat několik desítek místních, převážně rodičů dětí ze základní a mateřské školy. Po hlasování tleskali a volali: „Už to mělo dávno být. Konečně!“

Starostka Dagmar Malíková, která jmenování Adama Galluse, vítěze hned dvou výběrových řízení, od počátku brzdila, včera poněkud otočila. Ve vyjádření pro Seznam Zprávy řekla:

„Ve výsledku jsem s jeho zvolením spokojená. Nemám s tím žádný problém, budu s ním určitě spolupracovat. Stejně jako bych spolupracovala s kterýmkoli z obou kandidátů na ředitele. Nevidím v tom žádný problém.“

A dodala: „Je to krásné. Já mám vnuka Adama, takže beru, že to bude opravdu v pohodě.“

Vypadá to, že má starostka ze zvolení Galluse radost, ještě nedávno přitom měla o řediteli hnojnické školy jinou představu. Jejím favoritem byl její známý Pavel Olšovský.

A ani on sám vůbec nepochyboval, že právě na něj v Hnojníku dlouho čekali.

„Tak kvalifikovaného ředitele, jako jsem já - neberte to jako chválu -, nemá 95 procent škol v tomto státě, ani v Evropě. Ať to máme ujasněno.“

(Epizodu si můžete pustit zde nebo níže v přehrávači.)

Olšovský nakonec v přesvědčení o svých kvalitách zůstával čím dál víc osamocen. Bila se za něj v podstatě už jen starostka Malíková, která měla vleklé spory s předchozí ředitelkou a chtěla do vedení školy někoho, s kým bude lepší spolupráce.

Po konkurzu, který pro Olšovského nedopadl dobře, oddalovala jmenování vítěze. Mimo jiné se odvolávala na nutnost provedení auditu ve škole.

Starostka společně s ředitelem Olšovským tvrdila, že po předchozí ředitelce zůstaly finanční nesrovnalosti, které chtěla odhalit.

A Adama Galluse, který byl na škole i za minulého vedení, podezřívala z náklonnosti k bývalé ředitelce.

„Když byl podřízeným paní ředitelky, tak je možné, že nebudou činěny všechny kroky a spolupráce k tomu, aby ten audit proběhl korektně,“ vysvětlila.

Audit ve škole nakonec skutečně proběhl, firma Warido Audit jej za 190 tisíc korun už dokončila, jenže jeho závěry nejsou veřejné. Starostka Malíková je opakovaně odmítla zveřejnit i přes naši žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Podcast Ve stínu také už dříve přinesl svědectví o tom, jak se starostka snažila pedagoga Galluse přimět, aby se vzdal prvního místa podzimního konkurzu. Pokud by na to kývl, bylo mu nabídnuto, že se stane zástupcem nového ředitele. Když odmítne, bylo mu naznačeno, že ho čekají problémy, které se odrazí i v jeho pedagogické kariéře.

Starostka Malíková takový popis listopadového jednání odmítala. „Na stole nebylo, že nechceme, aby byl ředitelem. To určitě ne.“

Adam Gallus se ale schůzky obával, nahrál si ji a její záznam nám už dříve poskytl.

Nátlak, výhružky a netransparentní jednání vedení obce při volbě nového ředitele školy vyvolaly obrovský odpor značné části obyvatel Hnojníku.

Bouřily se i děti. Poslední kapkou bylo, když se z prozatímního ředitele Olšovského stal ředitel řádný, s šestiletým funkčním obdobím. To bylo na začátku prosince.

Žákyně sedmé třídy Johanka tehdy svým spolužákům poslala tuto zprávu: „Všechny děti, které nesouhlasí s ředitelem a s tím, že odcházejí naši oblíbení učitelé, posílejte tohle po všech třídách: V úterý 2. prosince si vezměte klíče a o patnáctiminutové přestávce se půjde do prvního patra. Tam se bude cinkat klíčema na protest. Klíče si noste do odvolání. Každou patnáctiminutovou přestávku se tam bude chodit na protest.“

Školáci se tehdy sešli v hojném počtu. „Zpráva se rozeslala po všech možných skupinách. Najednou se nás tam sešla třeba stovka dětí,“ popsala dívka.

O pár měsíců později Johanka i se svou sestrou a otcem vystoupila na protivládní demonstraci v Praze na Letné. Dvěma stům tisícům účastníků řekla:

„Pro některé jsme možná jen děti. Ale my jsme děti, které se nebály říct svůj názor. Jsem hrdá na to, že jsme se ozvaly, že jsme nechtěly jen přihlížet, jak naši oblíbení učitelé odcházejí, jak se zhoršuje výuka a jak dospělí mlčí. Šlo nám o naši školu. O to, aby byla výuka kvalitní a aby se s námi jednalo fér. Záleží nám na spravedlnosti, nechceme čekat, až nám někdo řekne, že náš čas jednou přijde. Protože náš čas je teď.“