Nelžeme a dokážeme to. Vítěz zakázky na metro D se brání, že v tendru podváděl

Vítěz třicetimiliardové zakázky na stavbu další části metra D poprvé promluvil o sporu, který tento největší stavební tendr v české historii provází.

Společnost Subterra, jejíž nabídku pražský dopravní podnik vyhodnotil v září jako nejlepší, k tomu donutil tlak zvenčí: konkurenční nadnárodní stavební firmy totiž otevřeně tvrdí, že Subterra ve své nabídce podváděla. A obrátily se i na policii.

Subterra, součást koncernu Metrostavu, podle konkurence v soutěži zalhala o předložených referenčních stavbách, na nichž si dopravní podnik testoval, že firmy mají zkušenosti s budováním tunelům. A stejně tak podle tvrzení konkurence pro tendr falšovala životopisy svých klíčových manažerů.

Nyní - po třech měsících od chvíle, kdy zakázku na metro D získala - se proti tvrzením konkurence ohradila. Až dosud jen opakovala, že nekomentuje běžící výběrová řízení.

„Společnost Subterra může své reference doložit stovkami dokumentů včetně smluv o díle, osvědčení o řádném poskytnutí provedených pracích, plánů nasazení personálu, rozpočtů, fotografií nebo čestných prohlášení,“ řekl mluvčí firmy Vladislav Beneš.

Ze sledované soutěže na další etapu metra D nejprve dopravní podnik začátkem září vyloučil mezinárodní sdružení kolem společností Porr a Vinci. Jako důvod uvedl, že nesplnilo podmínky soutěže. A pak vyhlásil za vítěze Subterru - její nabídka byla o dvě miliardy vyšší než cena, za níž nabídly postavit budoucí úsek mezi stanicemi Olbrachtova - Nové Dvory Porr a Vinci.

Seznam Zprávy už v říjnu popsaly, s jakými námitkami se vyloučené sdružení snažilo uspět u dopravního podniku (ovšem marně). A jaké pak sepsalo i do stížnosti k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Například: dopravní podnik požadoval, aby měli konkrétní stavbyvedoucí a další stavařští manažeři, kteří budou pracovat na metru D, konkrétní zkušenosti.

Jenže konkurenční sdružení firem do stížností napsalo, že podle jeho informací Subterrou předložené životopisy nesedí u stavbyvedoucího Štefana I. Novinovými články i fotografiemi zmíněného manažera na facebooku dokládalo, že v době, když měl Štefan I. řídit ražbu železničního tunelu v Česku, působil ve skutečnosti pracovně na Islandu.

Podle Subterry toto tvrzení konkurence nesedí: Štefan I. byl prý na Islandu od konce roku 2006 do začátku roku 2009. Avšak deklarovanou referenční zakázku na takzvané Nové spojení pod pražským vrchem Vítkovem měl na starosti už od roku 2004 do čtvrtého čtvrtletí 2006.

„V médiích zmiňovaná fotografie z Islandu pochází z pozdějšího období, než kdy byly referenční zakázky realizovány,“ uvedl mluvčí Beneš ze Subterry.

Jiný deklarovaný manažer metra Radek K. zase podle konkurence neměl v roce 2006, kdy podle nabídky Subteerry působil na referenčním železničním tunelu pod Vítkovem, ještě ani dokončenou vysokou školu. Subterra však nyní tvrdí, že se na tunelu podílel.

„Což dokládají mimo jiné jeho personální spis a zařazení nebo řada čestných prohlášení. Podílel se na odborném řízení prací a jejich plánování, řízení subdodavatelů, jednáních s investorem, vypracování havarijních a povodňových plánů stavby apod. Současně projekt kontroloval včetně účasti na kontrolních dnech,“ doplnil mluvčí Beneš.

Na druhou stranu: když se dopravní podnik před časem dotazoval Správy železnic, coby tehdejšího investora železničního tunelu, jestli před patnácti lety na stavbě působili Štefan I. a Radek K., dostal od správy odpověď, že to není možné v archivech dohledat.

Podle informací Seznam Zpráv už Subterra poslala své dokumenty Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který rozhoduje, jestli se zakázka uskutečnila podle zákona. Není zřejmé, kdy úřad rozhodne - v podobných případech je však běžné, že posuzování trvá mnoho měsíců.

Úřad ovšem, jak Seznam Zprávy napsaly minulý týden, pro jistotu zakázal dopravnímu podniku uzavřít se Subterrou smlouvu - do doby, než spor definitivně rozhodne. V odůvodnění navíc napsal, že na základě předložených důkazů sám zapochyboval, jestli jsou předložené životopisy manažerů Subterry věrohodné.

Další námitky neúspěšných uchazečů o zakázku směřovaly k hodnotě referenčních zakázek.

Dopravní podnik požadoval, aby činila nejméně miliardu. Právě u železničního spojení v Praze ale tenhle limit Subterra podle konkurence nedodržela - zakázka byla napočítána pouze na 885,5 milionů. Opět: že zakázka nepřesáhla miliardu, později oficiálně potvrdila také Správa železnic.

Subterra teď říká, že došlo k nepochopení. Částka 885,5 je sumou pouze za jeden tubus tunelu. „Přičemž projekt sestával ze dvou,“ vysvětlil mluvčí Beneš.

Spor se tak dostal do fáze, kdy každá strana předestírá své argumenty - a všechny vypadají na první pohled přesvědčivě. Jako když generální ředitel Vinci Construction Martin Borovka říká, že si je jistý, že Subterra v nabídce neuvádí pravdivá data.

Protože se na referenčních stavbách Subterry jeho společnost dříve podílela v roli dalších dodavatelů. Borovka tedy, jak uvádí, ví, kolik stavby stály a kteří lidé na nich pracovali. „Takže disponujeme dodatky ke smlouvám, cenami objektů, vším…“ řekl Borovka.

Dopravní podnik spor kolem soutěže na metro komentuje jen obecně. Podané stížnosti k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže naposledy označil za „legální nástroj a učebnicový příklad konkurenčního boje“.