Článek
Byla, nebyla… A pak zmizela.
Spor akcionářů okolo prodeje podílu v jedné z nejvýdělečnějších českých firem, na nějž nedávno upozornily Seznam Zprávy, nabývá téměř bizarních rozměrů. Zbrojařská skupina CSG ovládaná Michalem Strnadem uvedla ve výroční zprávě detaily včetně data, kdy podle ní minoritní investor Petr Kratochvíl požádal o odkup svého podílu v nejvýnosnější části skupiny. Informace však nebyla v oficiálním dokumentu viditelná. Když na to Seznam Zprávy upozornily, firma vydala na svých stránkách novou verzi, z níž odstavec zmizel úplně.
Zbrojařská skupina CSG zveřejnila výroční zprávu za loňský rok koncem března. V části věnované podstatným událostem po skončení roku uváděla, že 24. ledna 2026 minoritní akcionář jedné z dceřiných společností podal na základě neveřejné akcionářské smlouvy žádost o odkup svého podílu. Management skupiny CSG podle téže pasáže dosud nevyčíslil možné finanční dopady a do účetní závěrky žádné úpravy nepromítl. Tento odstavec, důležitý pro investory na burze, však nebyl lidským okem viditelný. Zobrazoval se jako bílý text na bílém pozadí. Bylo ho možné z PDF dokumentu zkopírovat nebo najít vyhledáváním, čtenář ho ale běžně neviděl.
Odstavec skrytý v PDF zprávě
Ve zveřejněné výroční zprávě skupiny CSG dostupné 26. března 2026 na stránkách CSG byl neviditelný odstavec. Na straně 238 byl text, který však nebyl vykreslený při zobrazení nebo tisku dokumentu ve formátu PDF. Zobrazí se však při hledání v dokumentu, když víte, co hledat, při kopírování textu, lze jej také odkrýt speciálními nástroji.
Text na pravé straně je očím skrytý kvůli ořezové masce aplikované na danou textovou část. Celý PDF soubor vznikl sloučením několika různých dokumentů. Je možné, že někdo stránku následně upravil v sázecím programu (zřejmě Adobe InDesign) a při jedné z dodatečných úprav skryl část textu, který byl předtím součástí zdrojového souboru.
Po odkrytí lze zrekonstruovat, jak stránka vypadala předtím, než byl odstavec zneviditelněn, například přesunem nebo aplikací ořezu.
Ze strany 238 výroční zprávy CSG zmizel odstavec textu.
Skrytý odstavec v českém překladu zní: „Dne 24. ledna 2026 předložil menšinový akcionář dceřiné společnosti Společnosti žádost o odkoupení svých akcií v souladu s ustanoveními akcionářské smlouvy. Ke dni schválení této účetní závěrky nebylo učiněno žádné konečné rozhodnutí a nebyla uzavřena žádná závazná dohoda. Vedení Společnosti v současné době vyhodnocuje dostupné možnosti a posuzuje potenciální dopady. V souvislosti s touto záležitostí proto nebyly v této účetní závěrce provedeny žádné úpravy.“
Tento skrytý odstavec je v PDF obsažený hned dvakrát, což může značit zmatky nebo nedorozumění při úpravách, editaci probíhající do poslední chvíle před zveřejněním.
Významově podobný text je i na straně 52, tentokrát viditelně, ale bez přesného data a bližších detailů. Zní: „V lednu 2026 předložil menšinový akcionář jedné z dceřiných společností Skupiny žádost, aby Skupina odkoupila jeho menšinový podíl v příslušné dceřiné společnosti. Ke dni schválení této účetní závěrky nebylo učiněno žádné konečné rozhodnutí a nebyla uzavřena žádná závazná dohoda.“
Odstavec v PDF zprávě na straně 52.
V jiné části výroční zprávy byla sice viditelná verze téže informace, ale výrazně úspornější: bez uvedení přesného data, bez zmínky o existenci akcionářské smlouvy, z níž Kratochvíl při uplatnění práva na prodej - takzvané put opce - vycházel. Chyběla také informace, že management finanční dopady celé situace teprve vyhodnocuje.
Mluvčí CSG na dotaz Seznam Zpráv vysvětlil neviditelný odstavec technickou chybou při zpracování výroční zprávy. „Nejde o záměrné zneviditelnění informace,“ uvedl mluvčí skupiny Andrej Čírtek. Obsahový rozdíl mezi oběma verzemi stejné události vysvětlil tím, že „jednotlivé části výroční zprávy se liší jen mírou detailu podle svého účelu“. Následně společnost zveřejnila na svém webu novou verzi výroční zprávy, v níž se původní detailní pasáž už neobjevuje.
20. ledna, nebo 24. ledna?
Datum uplatnění práva na prodej přitom není jen formální detail. Na jeho pozadí se rozjel spor mezi menšinovým a většinovým akcionářem o odprodej podílu, v němž se může hrát až o desítky miliard korun.
Kratochvíl v rozhovoru pro Seznam Zprávy prohlásil, že takzvanou put opci uplatnil už v úterý 20. ledna. To byly tři dny před vstupem skupiny CSG na burzu v Amsterodamu. Výroční zpráva CSG naopak uvádí datum pozdější, a to 24. ledna. To byla sobota a jeden den po vstupu na burzu, kde investoři ocenili hodnotu zbrojní skupiny na více než 25 miliard eur. Třiatřicetiletý Michal Strnad se tak jako většinový vlastník skupiny stal minimálně na papíře nejbohatším Čechem.
Rozdíl čtyř dnů je přitom zásadní. Předurčuje, zda k zásadnímu kroku, na jehož konci může být výplata mnoha miliard korun, došlo ještě před vstupem na burzu a zda tato informace mohla být důležitá pro investory při rozhodování o nákupu akcií.
Kratochvíl požádal o prodej desetiprocentního podílu v české holdingové společnosti CSG Land Systems. Jejím hlavním aktivem je společnost Excalibur Army. Jde o výrobce houfnic, obrněných vozidel a další těžké techniky. Vedle toho Kratochvíl vlastní i necelých devět procent ve slovenské části skupiny pod hlavičkou MSM Group, sdružující tamní výrobce dělostřelecké munice.
Tyto dvě části patří k největším a zároveň nejziskovějším segmentům celé zbrojní skupiny CSG.
Na základě neveřejné akcionářské smlouvy má Kratochvíl právo přinutit majoritního vlastníka, aby jeho podíl odkoupil za tržní cenu stanovenou znaleckým posudkem. Oznámení o uplatnění opce na českou část holdingu podle informací Seznam Zpráv doručil 20. ledna hned dvakrát: fyzicky kurýrem do sídla společnosti a zároveň digitálně do datové schránky.
Tentýž den schválil nizozemský regulátor AFM burzovní prospekt skupiny CSG. Ten musí obsahovat všechny podstatné informace potřebné k posouzení investice. O den později, 21. ledna, Kratochvíl navíc upozornil analytiky investiční banky JPMorgan, která vstup na burzu organizovala, a informoval je o uplatnění svého práva na prodej části firmy. JPMorgan věc odmítla komentovat.
V burzovním prospektu se přitom podle dřívějších zjištění Seznam Zpráv neobjevila ani informace o uplatnění opce, ani zmínka o minoritním akcionáři s právem požadovat odkup podílu, který by mohl znamenat mnohamiliardový výdaj.
Zbrojařská skupina to vidí jinak. Za datum uplatnění opce považuje 24. leden a okamžik, kdy její zástupce otevřel zprávu v datové schránce. Oznámení tedy odešlo před vstupem na burzu, firma ho však formálně přijala v sobotu, tedy až den po zahájení obchodování.
Mluvčí skupiny Andrej Čírtek na dotazy k rozdílu v datech uvedl, že vyjádření CSG jsou po celou dobu „konzistentní“ a pasáže z výroční zprávy „odpovídají skutečnosti“. Podrobnější vysvětlení neposkytl.
CSG již dříve uvedla, že samotné oznámení o uplatnění put opce ještě odkup nespouští. K tomu je podle skupiny nutné i doručení znaleckého posudku určujícího cenu. Ten byl podle informací Seznam Zpráv předložen několik dní po vstupu na burzu. Podle zdroje z CSG desetiprocentní Kratochvílův podíl v CSG Land Systems oceňuje posudek na více než 34 miliard korun, tedy přibližně 1,4 miliardy eur.
S takovým oceněním skupina CSG nesouhlasí. Uvedla, že Kratochvíl si zhruba rok před vstupem na burzu nechal ke stejnému podílu zpracovat jiný znalecký posudek, který jeho hodnotu stanovil přibližně desetinásobně níže. To znamená na zhruba 3,4 miliardy korun.
CSG proto využila svého práva a předloží vlastní posudek. V případě zásadní neshody pak určí konečnou cenu třetí, nezávislé ocenění.
Nová čísla, větší spor
Výroční zpráva odhalila i nová čísla, která dosud nebyla veřejně dostupná a zároveň nahrála Kratochvílovi. Hlavním aktivem divize CSG Land Systems, kde Kratochvíl drží desetiprocentní podíl, je společnost Excalibur Army. Ta v roce 2025 utržila 3,37 miliardy eur a vydělala 509 milionů eur, vyplynulo z výroční zprávy.
Takové výsledky spíše podporují vyšší odhad hodnoty podílu, se kterým pracuje Kratochvíl.
Při vstupu na burzu totiž investoři ocenili celou skupinu CSG na přibližně 25 miliard eur, tedy více než 600 miliard korun. Vychází se především z toho, kolik peněz zbrojní skupina přinese teď a do budoucna. Pokud by se podobné měřítko použilo na Excalibur Army a další společnosti v rámci CSG Land Systems, vycházelo by ocenění Kratochvílova podílu na více než miliardu eur.
Mluvčí CSG Čírtek použití tohoto přístupu odmítl. „Srovnání založené na aplikaci tržních násobků nelze použít na jednotlivou společnost nebo subsegment skupiny,“ uvedl. Ocenění podle něj vychází ze specifických pravidel daných akcionářskými dohodami. Znalecké posudky odmítl komentovat.
Finanční ředitel CSG Zdeněk Jurák při prezentaci výsledků koncem března uvedl, že skupina počítá s dalším snižováním podílů minoritních akcionářů, zejména v podnicích, kde je společníkem Slovenská republika. Nepočítá však s žádnými hotovostními výdaji.
CSG následně na dotaz Seznam Zpráv upřesnila, že tato odpověď se týkala podílů slovenské vlády a také nově vznikajícího společného podniku s řeckou vládou. „Vzhledem k závazku mlčenlivosti se finanční ředitel nevyjadřoval k minoritnímu podílu společnosti Terzo Company,“ uvedl mluvčí Čírtek.
Terzo Company je firma patřící Petru Kratochvílovi, prostřednictvím níž drží podíl v české části skupiny, kde se nyní mezi akcionáři rozhořel spor.
Kolik nakonec skupina CSG, případně Michal Strnad, za Kratochvílův podíl zaplatí, zůstává otevřené. Výslednou cenu s velkou pravděpodobností určí až třetí nezávislé ocenění.
Kratochvíl zároveň zůstává menšinovým spolumajitelem ve slovenské části skupiny, kde o odkup zatím nepožádal. Pokud by to udělal, šlo by znovu o miliardy. I tato část, zaměřená na výrobu a obchod s vyhledávanou municí, totiž patří k nejvýznamnějším a nejziskovějším částem celé skupiny CSG.
