Článek
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) vrátí právníkovi Miroslavu Janstovi 400 tisíc korun. Informoval o tom server iRozhlas. Policisté peníze zajistili loni v únoru během domovní prohlídky, když Janstu obvinili z toho, že bývalému řediteli motolské nemocnice Miloslavu Ludvíkovi a jeho náměstkovi Pavlu Budinskému pomáhal legalizovat úplatky. Podle kriminalistů však nelze prokázat, že by u Jansty zajištěné peníze pocházely z trestné činnosti.
„Zajištěné peněžní prostředky byly podrobeny znaleckému zkoumání, jehož závěry neprokázaly, že by tyto peněžní prostředky pocházely z trestné činnosti ani že by s ní souvisely,“ uvedla NCOZ v červnovém usnesení.
Policisté zvažovali ponechání zajištěných peněz pro případ, že by bylo potřeba uhradit peněžitý trest v případě Janstova pravomocného odsouzení. Jelikož ale Jansta loni v srpnu složil kauci 15 milionů korun, aby se dostal z vazby, policie usoudila, že zadržovat navíc tento obnos není nutné.
„Vzhledem k tomu, že nebyl zjištěn zákonný důvod pro jejich další zajištění, policejní orgán rozhodl o vrácení peněžních prostředků v celkové výši 400 000 korun tomu, komu byly odňaty a o jejichž vlastnictví není pochyb, tedy JUDr. Miroslavu Janstovi, neboť jich již není třeba pro účely trestního řízení ani nepřichází v úvahu jejich propadnutí nebo zabrání,“ stojí v policejním usnesení.
Jansta ve vyjádření pro Radiožurnál uvedl, že dané rozhodnutí očekával. „Počítal jsem s tím, protože si nejsem vědom, že bych někdy přijal peníze pocházející z trestné činnosti,“ řekl obviněný právník.
NCOZ ani Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), který vyšetřování dozoruje, nechtěly tento krok komentovat. Mluvčí EPPO Paula Telo Alvesová obecně zmínila, že zajištěný majetek se vrací, pokud již neslouží jako důkaz či jeho hodnotu výrazně převyšuje uhrazená kauce. Vrácení peněz neznamená, že je dotyčný nevinný. „Tento postup nemá vliv na probíhající trestní řízení,“ dodala Alvesová.
Detektivové z NCOZ po zásahu v motolské nemocnici loni v únoru obvinili celkem 18 lidí. Trestní stíhání probíhá pro řadu trestných činů: poškození finančních zájmů Evropské unie, dotační podvod, přijetí úplatku, podplacení, nepřímé úplatkářství a legalizace výnosů z trestné činnosti. Úřad evropského veřejného žalobce ve svém prohlášení uvedl, že obvinění měli dle jeho zjištění ovlivnit veřejné zakázky zhruba za čtyři miliardy korun.
