Porcovaná stomilionová zakázka v Hranicích: Cena dodržena, ne vše ale stojí

Před dvěma lety se v Hranicích otevřel zbrusu nový areál městské firmy Ekoltes. Za 100 milionů korun vznikl sběrný dvůr, zastřešené garáže pro popelářské i technické vozy nebo jezírko.

„Za poslední roky se změnil k nepoznání,“ informuje na svých stránkách společnost, která se stará o úklid osmnáctitisícových Hranic v Olomouckém kraji, provádí některé menší opravy, sváží odpad a spravuje více než dva tisíce bytů.

K rudé stužce se v září 2024 postavilo tehdejší vedení firmy i radnice: předseda představenstva Radek Průcha, místopředseda Marek Nádvorník, ředitel Jakub Horák, starosta Daniel Vitonský (ANO). Pozvání přijal i tehdejší ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

S úsměvem stříhají pásku, následuje přípitek, děkovné proslovy.

O dva roky později se ukazuje, že zakázka na tuto stavbu je velmi problematická. Tehdejší vedení společnosti porušilo zákon o zadávání veřejných zakázek, zvyšovalo cenu stavebních prací a při dostavbě zakázku netransparentně porcovalo.

S takovým závěrem přichází audit, který si nechalo zpracovat současné vedení Ekoltesu v čele s předsedou představenstva Adolfem Pytelou (za ANO).

Zpráva je neveřejná, investigativní podcast Ve stínu ji ale obdržel od neznámého zdroje poštou a následně ověřil její pravost.

Společnost Ekoltes je stoprocentně vlastněná městem, v představenstvu i dozorčí radě sedí politici či zástupci radnice. Společností protékají obecní, veřejné peníze. Ročně desítky milionů.

Její bývalý ředitel Jakub Horák se už přiznal k tomu, že zmanipuloval zakázku na nákup tří nových elektroaut - mimochodem, pro sebe si vybral červenou Teslu model X za 2,1 milionu korun (více si můžete přečíst a poslechnout zde).

Když se tato zakázka začala před rokem veřejně řešit, ředitel Horák i s celým představenstvem rezignoval. Novým předsedou se stal už zmíněný Adolf Pytela a postupně začal zjišťovat, k čemu ve společnosti docházelo.

Jedním z opatření bylo i zadání auditu veřejných zakázek. Jeho finální podobu vypracovala advokátní kancelář Arrows.

Nejzávažnější zjištění se týkají právě rekonstrukce areálu Ekoltesu, tedy zakázky za skoro 100 milionů korun.

Výběrové řízení bylo vyhlášeno na konci roku 2019. Přihlásily se do něj tři firmy. Hranická stavební firma SAS4REAL nabídla cenu 94 milionů korun, druhý Zlínstav 99 milionů a třetí OHL ŽS 118 milionů.

S nejnižší nabídkou vyhrála místní firma podnikatele Jaroslava Tvrdoně.

První etapa (stavba sběrného dvora) stála 33 milionů, z toho 8 milionů bylo uhrazeno z evropské dotace, druhá etapa (areál Ekoltesu) vyšla na 61 milionů.

V dubnu 2020 Ekoltes podepisuje smlouvu a SAS4REAL začíná stavět.

Dohoda byla: pokud by se jakkoli zvýšily náklady, nese je stavebník.

„Cena sjednaná je dohodnuta jako cena pevná a konečná a platí po celou dobu realizace smlouvy. Cena obsahuje i případné zvýšené náklady spojené s vývojem cen vstupních nákladů, a to až do doby ukončení díla,“ stojí ve smlouvě.

Po dvou a půl letech - v létě a na podzim 2022 - ale přichází první zdražení o několik milionů korun.

Firma SAS4REAL navýšení dokládá odbornými posudky, které zadala její sesterská firma SAS 4 FINISH.

Ekoltes tyto posudky akceptuje, přestože si je vypracovala sama stavební firma a měly sloužit jako „podklad pro jednání s investorem pro uznání navýšení cen“.

Audit proto upozorňuje, že nejde o nezávislé posouzení a že z toho profitovala stavební firma.

„Původní smlouva pracovala s pevnou a konečnou cenou, přesto došlo k dalším navýšením, přičemž některé podklady pro jejich odůvodnění (znalecké posudky) byly pořízeny společností propojenou s původním zhotovitelem. Výši případné majetkové újmy z těchto navýšení nelze bez revizního znaleckého posudku určit,“ stojí v auditu.

Následně vedení Ekoltesu z celé zakázky vyjmulo stavební práce za asi 30 milionů korun. Některé se vůbec neuskutečnily, jiné si zařídil Ekoltes skrze vlastní stavební divizi. Část pak postavily firmy Jaroslava Tvrdoně. Ale za vyšší ceny.

Hranický podnikatel tak za menší objem stavebních prací získal více peněz.

Podle auditorů tak byla zakázka de facto dražší o 28,56 procent. O 26,8 milionu korun.

„Nepostavili vše, s čím se původně počítalo. Ale to, co postavili, tak bylo o 28 procent dražší,“ říká právník Kryštof Doležal z Transparency International, který měl možnost si celý audit prostudovat.

Účetně podle experta na veřejné zakázky byla na konci stejná cena, tedy zhruba 94 milionů korun, aniž by však vše původně plánované stálo.

Celou zakázku provází řada nepřehledných změn, kdy se část zakázek soutěží znovu, jindy se zadává bez soutěže, některé práce odpadávají, pak se znovu přidávají.

„Buď se jedná o záměr, nebo o zásadní nedbalost v procesu veřejné zakázky, protože to je celé velmi nepřehledné, zmatené, těžce kontrolovatelné,“ doplňuje Doležal.

Z auditu je podle něj zřejmé, že se zakázky v Ekoltesu zadávaly nestandardním způsobem:

„Pochybení je celá řada a jsou jednoznačná. Se zakázkami si v podstatě dělali, co chtěli. Vůbec se necítili vázáni zákonným rámcem a v zadání směřovali k tomu, aby to dopadlo určitým způsobem. Často se setkávám s tím, že se zakázky nezákonně dělí nebo že se navyšují ceny. Ale už se nesetkávám s tím, že by se v krátké době na jednom místě někdo pokusil o obojí, jak je tomu v tomto případě.“

Auditoři na několika místech píší o tom, že mohlo dojít k porušení zákona o zadávání veřejných zakázek. Podle Doležala to znamená, že v ohrožení může být i osmimilionová unijní dotace.

Audit upozorňuje ještě na jednu závažnou a neobvyklou skutečnost. Je jí dostavba areálu - asfaltové plochy okolo vrátnice, přístřešek na kola a osobní auta, jezírko, pergola, zelená střecha a stěna.

Podle auditu se jednalo o jednu zakázku za 7,3 milionu korun. Vlastní směrnice Ekoltesu ukládala představenstvu vypsat veřejnou soutěž a poté transparentně vybrat nejlepší nabídku.

Jenže místo toho vedení společnosti zakázku rozdělilo bez veřejné soutěže mezi tři firmy. Největší část dostala už zmíněná SAS 4 FINISH. A to 4,6 milionu.

Už v listopadu 2024 přitom dozorčí rada upozorňuje, že jsou tyto zakázky netransparentní.

Představenstvo společnosti pak argumentuje výjimkou, kterou schválilo v červenci 2024, a která je uvedená v dokumentu Zápis č. 8/2024.

Tento dokument zaslala administrátorka veřejných zakázek Kateřina Koláčková (o její roli v předchozí kauze elektrovozů jsme psali zde) asistentce ředitele.

Jenže podle dat, která dokládají dobu vzniku, byl dokument vytvořen až na začátku listopadu 2024, tedy tři měsíce po zasedání představenstva.

„Zdá se tedy, že šlo o dodatečný pokus postup zpětně odůvodnit,“ píše se v auditu. „Podklad odůvodňující udělenou výjimku ze Směrnice byl dle zjištěných serverových metadat pravděpodobně vytvořen až měsíce po jednání představenstva, které měl odůvodňovat.“

Exponovanou osobou je podle auditu stavebník Jaroslav Tvrdoň. „Audit jsem neviděl. Ani se tomu nedá říkat audit, je to účelově vytvořená zpráva,“ reagoval podnikatel.

„Stavba byla vysoutěžena za určitých podmínek, potom se zadávací podmínky změnily, potom se to zase nějak změnilo, navýšily se ceny vstupů, celé se to potom projednalo, pak se dělala část, poté jiná část, protože byly peníze, nebyly peníze,“ dodal a odmítl, že by ze strany jeho firem došlo k čemukoli nestandardnímu.

Podnikatel Tvrdoň také řekl, že se o stavbu zajímá policie, se kterou komunikoval.

Na auditní zprávy se podcast Ve stínu dotazoval také předsedy představenstva Ekoltesu Adolfa Pytely, který ji ale nechtěl nijak komentovat.

Nevyjádřil se ani starosta Daniel Vitonský. Telefon nezvedl, na textovou zprávu neodpověděl.

Podcast Ve stínu mluvil také s někdejším místostarostou (2015-2018) a posléze opozičním zastupitelem (2018-2022) Ivo Lesákem (Otevřená radnice), který se o rekonstrukci areálu Ekoltesu dlouhodobě zajímá.

Kritizuje samotný počátek výběrového řízení v roce 2019. Městský podnik totiž nastavil výběrové řízení tak, aby se do něj mohla přihlásit i menší hranická stavební firma.

Na podmínkách výběrového řízení se podílela už zmíněná administrátorka Kateřina Koláčková.

Firma SAS4REAL následně vyhrála díky nejnižší ceně, podle Lesáka by to ale neměl být jediný argument.

„U zakázky v takovém finančním rozsahu je přitom namístě sledovat nejen cenu, ale také zkušenosti dodavatele, jeho personální a technické kapacity a schopnost zakázku dokončit a dlouhodobě garantovat,“ říká Lesák.

Jednou z referenčních podmínek byla stavba za nejméně 50 milionů korun, tu ale stavební firma nesplnila. „Chybějící požadované reference doplnila prostřednictvím externího smluvního vztahu,“ dodává Lesák.

Upozorňuje pak ještě na jednu okolnost z přelomu let 2020 a 2021, kdy firma SAS4REAL krátce vstoupila do likvidace, což podle něj nenasvědčuje, že by se od začátku jednalo o spolehlivého dodavatele.

Podle více zdrojů z prostředí radnice se závěry tohoto auditu vedení nelíbí a nechce jej zveřejnit. O audit žádal opoziční politik Michal Ondra (Pro Hranice), aby jej měl k dispozici před čtvrtečním jednáním zastupitelstva.

„Auditní zpráva bezesporu existuje, vedení města ji má a urputně ji odmítá poskytnout zastupitelům. Oficiálně jsem si o ni požádal už 25. srpna, starosta mi 8. září odepsal, že jde o nedokončený interní podklad - přitom mi předseda představenstva písemně potvrdil, že ji radě města odeslal 23. srpna a rada ji 31. srpna na svém jednání vzala usnesením na vědomí a sepsala k ní tři strany připomínek,“ řekl zastupitel Ondra.

„Absolutně tomuto jednání nerozumím a jednoduše se ptám, proč ji tak urputně tají. Vždyť to není normální,“ dodal.

Starosta Daniel Vitonský v dopise z 8. září skutečně uvádí, že rada města nedisponuje schváleným a finálním výstupem s tím, že auditní zpráva obsahuje věcné i formální chyby.

Není ale zřejmé, o jaké konkrétní chyby se jedná.

Dnes, ve čtvrtek 17. září, je svoláno zasedání zastupitelstva, na kterém by se měla auditní zpráva probírat.

Jestli ji do té doby dostanou zastupitelé, aby si ji mohli prostudovat, není jisté.