Tajemná vražda u Zadaru: Víme, proč podezírají billboardového bosse z jihu Čech

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Proti podnikateli Antonu Fischerovi, který je podezřelý, že v Chorvatsku zavraždil svého obchodního partnera Alexe Burkova, zatím svědčí jen nepřímé důkazy.

Fischer nebyl například schopen chorvatským kriminalistům uspokojivě vysvětlit, jakým způsobem přišel k otevřeným ranám na svém vlastním těle nebo kam zmizela loď, s níž s Alexem Burkovem vypluli předtím na moře.

Píše se o tom v usnesení o uvalení vazby, které 25. června - tři dny po Burkovově zmizení - vydala vyšetřující soudkyně župního soudu v Zadaru Iva Lovrin. Seznam Zprávy měly nyní poprvé možnost se s tímto dokumentem seznámit.

Jak už redakce dříve popsala, Burkov s Fischerem spolu vyrazili v neděli 22. června dopoledne na volné moře mezi ostrovy Vir a Molat v Zadarském souostroví, kde se podle výpovědi některých svědků chtěli potápět k vrakům lodí. Zpět na pevninu se ale v podvečer vrátil už pouze samotný Fischer.

Rodilého Slováka žijícího dvacet let pod změněnou identitou na jihu Čech a podnikajícího v billboardové reklamě chorvatské úřady podezírají, že vraždu obchodního partnera s ukrajinskými kořeny a českým občanstvím Alexe Burkova předem naplánoval. Problémem Chorvatů však je, že se dodnes nenašlo Burkovovo tělo, což výrazně znesnadňuje objasnění případu.

Naopak jako jedna z dalších podezřelých okolností přitěžujících Fischerovi je v dokumentu župního soudu popsáno, že jeho dům s apartmány na Viru, kde oba muži předtím bydleli, byl sice vybaven bezpečnostními kamerami se záznamem, nicméně při domovní prohlídce nebylo nalezeno žádné paměťové zařízení.

V textu usnesení zadarského župního soudu je mimo jiné uvedeno, že u Fischera byla zjištěna otevřená rána na zápěstí a na dlani a další otevřená rána na lýtku (což by mohlo nasvědčovat i fyzickému konfliktu).

Fischer to vysvětlil tak, že mu už 19. června spadla na levou ruku kyslíková láhev, avšak to je podle zadarské soudkyně Ivy Lovrin v rozporu s jeho dalším vyjádřením: že „utrpěl zranění při potápění bez potápěčského obleku“.

Fischerových zranění se po návratu na pevninu podle dokumentu soudkyně Lovrinové všiml i jeden z vyslechnutých svědků. Ten dokonce policistům popsal vedle škrábanců i „kousnutí“ na Fischerově těle. Taktéž podle soudkyně do protokolu uvedl, jak se Fischer vrátil „velmi nervózní“.

Všechny tyto indicie ale během soudního jednání zpochybnil Fischerův chorvatský advokát Lovre Vitlov, jak je v citovaném usnesení také popsáno.

Vitlov soudí, že jeho klient vše detailně vysvětlil, navíc se prý jedná jen o „drobné oděrky“, nikoliv o skutečná zranění. Podle advokáta nelze hovořit o vraždě, nýbrž o kauze pohřešované osoby. Advokát také uvedl, že o prokazatelné smrti Burkova nesvědčí žádné informace uvedené ve spisu ani žádná z výpovědí svědků.

Advokáta Vitlova ze Zadaru se snažily Seznam Zprávy kontaktovat, na žádný z dotazů zaslaných e-mailem ale nereagoval. Na dotazy ohledně získaných důkazů neodpovědělo ani místně příslušné župní státní zastupitelství v Zadaru.

Jedna ze zásadních otázek vyšetřování se týká Fischerovy zmizelé lodi. Jisté je pouze to, že Anton Fischer hned v pondělí 23. června ráno (druhý den po zmizení Burkova) vyrazil s tímto plavidlem z Viru opět na moře. Předcházelo tomu několikahodinové neúspěšné pátrání na Molatu.

Příbuzní a přátelé Alexe Burkova, kteří po zmizelém muži začali okamžitě pátrat i na vlastní pěst, to na sociálních sítích popsali tak, že za inkriminovanou lodí Fischer táhnul ještě vodní skútr.

Přitom celou scénu zobrazují i na „fotografii“, která je fakticky - jak sami přiznávají - jen poněkud neumělou fotomontáží. Avšak uvedli i registrační čísla obou plavidel s tím, že Fischer směřoval z Viru někam směrem na ostrov Rivanj. Následně podle Burkovových přátel tuto loď Fischer potopil, aby tím zametl stopy a znemožnil další vyšetřování.

Ostatně tuto verzi vidí jako velmi pravděpodobnou i chorvatské státní zastupitelství, které to už dříve napsalo ve své tiskové zprávě.

„Odvezl (podezřelý Anton Fischer) oběť lodí na dosud nezjištěné místo poblíž ostrova Molat, dosud blíže neurčeným způsobem ji usmrtil a poté, aby zametl stopy, loď ukryl na neznámém místě,“ uvedli chorvatští žalobci k „důvodnému“ podezření z předem dobře naplánované vraždy.

Sám Anton Fischer chorvatským vyšetřovatelům vylíčil záhadné zmizení lodi, kterou koupil o dva dny dříve za 21 tisíc eur, úplně jinak.

Tvrdí, že měl s touto lodí technické potíže (údajně z ní unikal benzin), přičemž na moři potkal jistého člověka, jenž mu nabídl opravu a on mu plavidlo s důvěrou přenechal.

„Loď nechal na širém moři neznámé osobě, o které neumí říct, kdo je to, co je, jak se jmenuje, ani žádné číslo mobilu, a že ta osoba tu loď odvezla do servisu a dá mu vědět, až bude loď opravená,“ popsala Fischerovu obhajobu před soudem v Zadaru státní zástupkyně Marijana Stipić.

Ta také podle zápisu prohlásila, že toto Fischerovo „nelogické a nerozumné“ vysvětlení „uráží inteligenci“ jak policie, tak státního zastupitelství a soudu.

Chorvatská policie, která se po zmizení Alexe Burkova pustila do rozsáhlého pátrání na moři i na souši, kontaktovala servisy lodí v Zadaru a okolí, prověřila i všechna mola v lokalitě, avšak nikde zmizelou loď nenašla.

Bez úspěchu skončilo i pátrání na ostrově Molat. Fischer totiž tvrdil, že když v neděli v podvečer dorazili s Burkovem z potápění k tomuto ostrovu, jejich cesty se na chvíli rozdělily.

Řekl, že naposledy se viděli v zátoce Sabuša. Burkov podle Fischera chtěl ještě chvíli šnorchlovat kolem ostrova. Domluva byla podle Fischerovy verze taková, že se posléze sejdou v jedné z tamních restaurací. „Nicméně v restauraci, ve vesnici Molat, nebo v zátoce, kde podezřelý údajně poškozenou osobu zanechal, nikdo poškozeného neviděl a nebyl nalezen ani detailním prohledáváním pomocí potápěčů a sledovacích psů,“ stojí také v usnesení zadarského soudu.

Soud vedle toho poukázal i na výpovědi vyslechnutých svědků, kteří potvrdili, že mezi oběma muži existovaly obchodní vazby. Jak Seznam Zprávy popsaly, Fisher nedávno získal podíl v Burkovově firmě.

Ovšem vyvstal zde zjevně i jistý spor ohledně půjčky. Tuto půjčku v údajné výši kolem 100 milionů korun popsal redakci blízký spolupracovník Antona Fischera Tomáš Plánský, avšak bratr zmizelého Ruslan Burkov její existenci důrazně popřel. „Pan Fischer žádné peníze neposkytl,“ reagoval.

Jisté ale je, že Fischer s Burkovem spojili své síly v rámci projektu, jehož cílem je výstavba desítek luxusních apartmánů na Slapské přehradě nedaleko Prahy. Sám Fischer se o tomto projektu nedávno zmínil v rozhovoru se redaktorem Seznam Zpráv.

Anton Fischer se před soudem v Zadaru bránil tím, že by vraždou Alexe Burkova nic nezískal.

„Nemá žádný důvod mu ubližovat, není mu to ku prospěchu, že Alex zmizel, protože je tím znemožněna realizace jednoho byznysu,“ stojí v usnesení soudu o uvalení vazby, co během líčení zaznělo z Fischerových úst. Tvrdil, že neměl žádnou motivaci něco takového udělat. Fischer zároveň slíbil, že bude s chorvatskou policií úzce spolupracovat, nikam neuteče, je prý i ochoten složit „jakoukoliv záruku“, buď v hotovosti nebo i zastavením své chorvatské nemovitosti.

Soudkyně Iva Lovrin však tyto nabízené garance nepřijala, nepřijala ani advokátem navrhovanou alternativu v podobě domácího vězení, nakonec kvůli riziku útěku a ovlivňování vyšetřování neviděla jinou možnost než na Atona Fischera uvalit vazbu.

Je to poprvé, co se během svého života ocitl Anton Fischer za mřížemi. Přitom nakročeno k tomu měl již vícekrát. I v Česku momentálně čelí trestnímu stíhání kvůli konfliktům s protibillboardovými aktivisty. Je obviněn hned z několika zločinů. V předchozích trestních kauzách dvakrát vyvázl jen s podmínkou (ta druhá mu přitom vypršela jen pár dnů před incidentem v Chorvatsku).

Na rodném Slovensku, kde je známější pod původním jménem Anton Cvešper, se před více jek dvaceti lety zapojil do série únosů a vražd v rámci mafiánského gangu takáčovců.

Sám se však tehdy z trestního stíhání vyvlékl, před soudem figuroval jako chráněný svědek. Jak nedávno vypátraly Seznam Zprávy a Český rozhlas, od slovenských úřadů získal novou identitu a přestěhoval se do Česka. Jeho korunní svědectví nakonec stejně k ničemu nebylo, za vraždy nikdo odsouzen nebyl, slovenské soudy označily Fischerovo (Cvešperovo) svědectví za naprosto nedůvěryhodné. Pojaly dokonce podezření, že tehdy vraždil on sám.

S přispěním Matěje Hejduka.