Senátoři jsou naštvaní na Decroix. Tají jim dokumenty k bitcoinové kauze

Předseda senátního výboru pro bezpečnost Pavel Fischer (nestr.) napsal v polovině června ministryni spravedlnosti Evě Decroix (ODS) dva dopisy.

V prvním žádal o v podstatě veškerou písemnou dokumentaci, kterou má ministerstvo k bitcoinové kauze. Ve druhém doplnil pět otázek, které se týkaly otevírání bitcoinové peněženky dárce Tomáše Jiřikovského. Dokumenty chtěl jako podklady pro jednání výboru, které bude 25. června.

„S ohledem na nezbytný čas pro přípravu našeho jednání Vás žádám o zaslání výše zmíněných dokumentů již 18. června,“ stojí v prvním dopise předsedy senátního výboru Fischera.

Odpověď z ministerstva spravedlnosti přišla 19. června. Ovšem dost strohá.

Pavel Fischer pro Seznam Zprávy uvedl, že v ní žádný z požadovaných dokumentů není. Ministryně Decroix senátorům jen napsala, že jim brzy pošle „harmonogram“, který jí zadala k vypracování vláda.

„Musí jít o nedorozumění,“ komentoval dopis ministryně Fischer. „My jsme o žádný harmonogram nežádali. Stačilo odpovědět na naše otázky,“ dodal s tím, že „vláda má skládat účty v parlamentu,“ protože ten ji kontroluje.

Ministryně spravedlnosti k tomu už v úterý na dotaz Seznam Zpráv řekla, že v tuto chvíli neví, co přesně senátoři chtěli, ale že úřad jim poskytne jen časovou osu případu. „Ta vychází z originálních dokumentů, se kterými ministerstvo disponuje,“ uvedla Eva Decroix na otázku, zda se chystá senátorům veškeré vyžádané dokumenty poslat.

O veškeré dokumenty žádala po vlastní linii také senátorka Hana Marvanová (zvolena za KDU + ODS + TOP 09), ale po více než dvou týdnech ani z Ministerstva spravedlnosti ani z Ministerstva financí nedostala ještě nic.

Senátorka Marvanová říká, že chce například originální komunikaci úředníků s advokátem bitcionového dárce Jiřikovského nebo interní e-maily, které si úředníci psali mezi sebou.

„Chci se seznámit s autentickými dokumenty, ne nějakými převyprávěnými harmonogramy a časovými osami. Nevidím problém, proč bych je nemohla dostat. Úředníci je smějí mít a ústavní činitelé ne?“ řekla Marvanová.

Senátní bezpečnostní výbor bude příští středu o bitcoinové kauze jednat v režimu utajení. Na jednání si totiž pozval šéfa Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku nebo ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiřího Mazánka.

Podkladem pro jednání senátorů měla být právě obsáhlá dokumentace. Předseda výboru Pavel Fischer ministryni Evu Decroix písemně žádal například o veškerou komunikaci mezi Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem financí a dalšími státními institucemi a rovněž o korespondenci dárcova advokáta Kárima Titze s Ministerstvem spravedlnosti.

Senátoři žádali také  o veškerá rozhodnutí soudů v případu Tomáše Jiřikovského nebo o zprávu znalce z oboru kybernetika Jiřího Bergera, který byl při otevírání bitcoinové peněženky.

Seznam Zprávy získaly všechny tři dopisy z korespondence mezi Senátem a ministryní Decroix. Ta vůbec nevysvětluje, proč senátorům požadované dokumenty neposlala. Zároveň jim neodpověděla ani na jednu z jejich otázek.

„Předně mi dovolte poděkovat za pozornost, kterou věnujete projednání této záležitosti. Věřím, že nás spojuje společný zájem,“ píše Eva Decroix v úvodu dopisu. Dále uvádí, že na základě úkolu vlády ze 4. června její úřad pracuje na harmonogramu událostí, tedy na takzvané časové ose, kterou ovšem, už z velké části hotovou, ve středu ministerstvo představilo veřejnosti.

„Skutečnosti, na které se dotazujete, jsou součástí tohoto nyní připravovaného harmonogramu. Jakmile bude tento materiál připraven, ráda Vám jej poskytnu,“ uzavírá ministryně s tím, že žádá senátory o „laskavé strpení s vyřízením žádosti“.

Ani Ministerstvo financí nechce zveřejnit klíčové informace.

Seznam Zprávy zde žádaly podle informačního zákona o všechny dokumenty a komunikaci týkající se bitcoinové kauzy. Například o podklady, které 13. února vypracovala právní sekce pro ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), když se koncem ledna na něho obrátil vládní kolega Pavel Blažek (ODS) a poslal mu informace o Jiřikovském a jeho miliardovém daru.

K záměru vzít si bitcoiny od odsouzeného internetového obchodníka s drogami ale právní sekce Ministerstva financí sepsala podle Deníku N kritické vyjádření. Jeho obsah, argumentace ani naléhavost, s nimiž úředníci transakci nedoporučili, však nejsou známé.

Ministerstvo financí žádost o informace odmítlo se zdůvodním, že případ prošetřuje policie.

„Vzhledem k tomu, že věc šetří orgány činné v trestním řízení a právo informovat o případu si vyhradilo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, nebudeme už poskytovat žádné další informace nad rámec těch, které jsme sdělili médiím v uplynulých čtrnácti dnech, aby nedošlo ke zmaření či ztížení splnění účelu trestního řízení. Vše, co jsme mohli komentovat, jsme opravdu už sdělili,“ uvedla Michaela Lagronová, ředitelka odboru komunikace Ministerstva financí.

Ministerstvo však v odmítnutí žádosti nevysvětlilo, jak by poskytnutí materiálu sepsaného úředníky mohlo vyšetřování zhatit.

Dokument je důležitý proto, že měsíc a půl stálo černé na bílém, že je přijetí daru z pohledu resortu financí rizikové. Až na přelomu března a dubna však došlo na schůzku, během níž měl Stanjura sdělit Blažkovi, že považuje dar za problematický. Stanjura přitom vycházel právě z podkladů vypracovaných úředníky. V té době době už ale Ministerstvo spravedlnosti mělo s Jiřikovským podepsanou darovací smlouvu.

Stanjura říká, že dříve se k němu informace od úředníků nedostala - je podle něj obvyklé, že podobné podklady se mu dostávají na stůl až dva dny před jednáním. Neboli že neměl možnost Blažka varovat, ať se Jiřikovskému vyhne.

„Dneska mohu zpětně říct, že jsem mohl a měl dostat tu informaci o informaci dříve, ale prostě stalo se, nevidím v tom žádný úmysl,“ prohlásil Stanjura tento týden ve sněmovně.