Hlavní obsah

Spor o ryby za milion. Starý rybář jde proti známým advokátům

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

O rybník ve Starých Splavech na Českolipsku se Karel Samek stará 30 let. V létě musel skončit.

Reklama

O rybník ve Starých Splavech na Českolipsku se Karel Samek stará 30 let. V létě musel skončit.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Karel Samek se opírá o zábradlí dřevěné chatky, kterou před mnoha lety postavil. Správně tady už nemá co dělat, i tu horkou kávu pije na úzké verandě vlastně na černo.

„Doufal jsem, že by mě tady mohli nechat jako správce. Protože tohle je můj život. A ten mi teď vzali. Takže psychicky jsem na nule,“ říká pětasedmdesátiletý muž s pohledem na hladinu rybníka ve Starých Splavech.

Toto místo, jen tři kilometry od slavného Máchova jezera, měl třicet let v nájmu. Vypršel mu letos v červenci.

Ke konci se to však chýlilo už řadu posledních měsíců. Když státní rybník ležící v kokořínské chráněné krajinné oblasti převzali před dvěma lety restituenti, rozhořel se mezi nimi a Karlem Samkem více než milionový spor: Rybář tvrdí, že v rybníku plavou jeho cenné ryby - trofejní kusy staré i dvě desítky let, o které ho prý chtějí zástupci restituentů připravit.

Na prvním místě Karel Samek zmiňuje pražského advokáta Petra Šťovíčka, který dříve v roli ředitele Státního pozemkového úřadu rozhodoval o restitucích. A dnes zastupuje restituenty rybníku ve Starých Splavech.

Foto: Profimedia.cz

Advokát Petr Šťovíček.

„Nepočítáme s vámi“

Rybník získali od státu v roce 2020 restituenti Michal a Miroslav Holečkovi. Stalo se v rámci takzvaných náhradních restitucí, kdy lidé, jejichž pole, louky nebo stavební parcely zabrali a zastavěli komunisté, měli od 90. let nárok na jiné státní pozemky (systém restitucí vysvětlujeme stručně v boxu).

Jak fungují náhradní restituce

Lidé, kteří přišli za komunismu o pozemky (a nebylo možné jim je vrátit, protože už na nich stály například sídliště nebo továrny), mohli po roce 1989 požádat o takzvané restituční nároky. Což jsou vlastně potvrzení, že měli majetek v určité hodnotě vypočítané podle tabulkových cen.

Potom se mohli restituenti hlásit do soutěží, v nichž jim stát nabízel jiné, náhradní pozemky. Restituenti se v soutěžích svými nároky přebíjeli – kdo jich měl víc, měl šanci vyhrát ty nejlepší pozemky. Tenhle systém přetrvává dodnes. Druhou cestou je podat žalobu na vytipovaný státní pozemek a požadovat u soudu, aby stát musel restituentovi tuhle parcelu vydat.

Holečkovi, jejichž rodině dříve patřily rozsáhlé pozemky v Praze, zažalovali stát o tento konkrétní dvouhektarový rybník - a byli úspěšní. Letos pak rybník prodali novému majiteli. A ten už se správcem a rybářem Samkem nepočítá.

Rybník ve Starých Splavech není podle rybářů jedinečný pouze tím, že se nachází na krásném místě. Důležité je, že nejde o běžný chovný rybník. Karel Samek zde 30 let cíleně choval velké ryby, kvůli nimž  k němu jezdili i nadšenci z Německa nebo Holandska. Za poplatek chytili kapra nebo amura, vyfotili se s nimi - a zase ryby pustili.

„Takové rybníky se prakticky neprodávají. Pan Samek je v tomhle oboru uznávaný odborník,“ potvrzuje ředitel nedalekého Rybářství Doksy Libor Pitro.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Rybáři si mohli u Karla Samka chytit rekordní kapry a amury.

Karel Samek na jaře podepsal s právníkem restituentů dohodu o vyklizení rybníku. Stvrzovala, že si může své ryby vylovit - avšak bez toho, aby byl rybník vypuštěn. Co v rybníku a kolem něj zůstane po 1. červenci, za to měl Samek podle smlouvy dostat jednorázovou náhradu tisíc korun.

Dnes Karel Samek říká, že si neuvědomil, co přesně podepisuje. A že byl pod psychickým tlakem, protože kolem předání rybníku měl se zástupci restituentů i nového majitele několik nepříjemných konfliktů. „Jinak bych takovou dohodu nepodepsal,“ namítá Karel Samek.

Za prvé prý není možné takové množství ryb, jaké je ve vodě, vylovit jinak než vypuštěním rybníku. Chytáním na pruty se to nedá zvládnout. A za druhé by se nesmířil s tím, že za ryby - pokud si je nesloví - dostane jen tisícovku odškodného.

Foto: Seznam Zprávy

Dohoda, v níž se rybář Samek zavázal slovit ryby, aniž vypustí rybník.

Podle odborného posudku, který si nechal vypracovat, mají ryby hodnotu 852 tisíc.

Karel Samek i jeho advokát jsou proto přesvědčeni, že to byl od začátku ze strany restituentů a nového majitele rybníku plán: Vytvořit nereálné podmínky, za nichž si smí Samek ryby odvézt - a když to nezvládne, přijít zadarmo k rybám téměř za milion.

„Ani podle občanského zákoníku se nemůžete zbavit za tisíc korun majetku, který má mnohonásobně vyšší hodnotu,“ myslí si rybářův advokát Radek Sekera.

Advokát: Podepsal dobrovolně

Petr Šťovíček, advokát vystupující za restituenty i současného majitele rybníku Daniela Krause, to popírá. Poukazuje na to, že rybář Samek dobrovolně podepsal, že si ryby sloví. Podle advokáta Šťovíčka byl také rybáři Samkovi dvakrát prodloužen termín, do kdy si musí ryby odvézt - jako výraz dobré vůle.

„Pan Samek ubezpečoval stávajícího i nového vlastníka rybníka, a to na přímý dotaz, že rybník vyklidí, obsádku sloví a vše bez problémů proběhne,“ argumentuje Petr Šťovíček. Dodává, že majitel Kraus o ryby nestojí - jde mu výhradně o rybník.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Od července, kdy rybník přešel na nového vlastníka, se ve Starých Splavech nechytá.

Petr Šťovíček také zpochybňuje, že ryby mají hodnotu víc než 850 tisíc a že zařízení kolem rybníku, jak vyčíslil posudek, má skutečně cenu zhruba dalších 300 tisíc. „Pokud pan Samek uvádí určitou hodnotu rybí obsádky, potom nevíme, jak k ní dospěl ani na základě čeho,“ říká Šťovíček.

Podle Šťovíčka není jasné, co tedy v rybníku vlastně plave - zvlášť když se tam běžně lovilo, a mohlo se tedy stát, že si nejcennější ryby někdo odnesl.

Získat za statisíce, prodat za miliony

Rybářův advokát Sekera trvá na tom, že Samek přišel o ryby nezákonně. „Případ pana Samka mi navíc zapadl do informací médií o jiných restitučních kauzách, ve kterých vystupují stejní lidé,“ naznačil advokát Sekera.

Co tím myslí?

Poté, co restituenti Holečkovi získali rybník od státu, prodali ho společnosti Statek Velká Chuchle. Za 870 tisíc. Firma pak rybník začala nabízet přes realitní servery za 7,5 milionu - a za tuto cenu ho také získal současný majitel Kraus.

Firma Statek Velká Chuchle, která tím pádem na prodeji rybníku vydělala 6,63 milionu, patří Jiřímu Hermannovi, právníkovi, který právě v restitučních věcech pracuje pro advokáta Šťovíčka.

Nabízí se otázka, proč se restituenti zbavili tak levně rybníku, který později právník Hermann prodal mnohonásobně dráž?

V některých restitučních případech se v minulosti stalo, že restituenti měli ze získaného majetku jen malý prospěch. Pozemků se vzdali za zlomek ceny ve prospěch advokátů, kteří dokázali podvodně na státních úřadech restituci vyjednat a dokonce navýšit její objem. Tak aby nabobtnala do stamilionových hodnot.

Přičemž zisk nešel restituentům, kteří vystupovali už jen jako nastrčené figurky, ale těmto lidem v pozadí.

Advokát Šťovíček říká, že to není rozhodně případ rybníku ve Starých Splavech ani dalších rozsáhlých restitucí rodiny Holečkových. Vysvětluje, že jako advokát má s restitucí vysoké náklady - například na znalecké posudky a soudní spory, které navíc nemusí skončit vítězstvím. Připomíná také stovky hodin právnické práce a tvrdí, že tyto náklady musel předem pokrýt úvěrem 50 milionů.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Karel Samek bude zřejmě o své ryby bojovat u soudu.

Takže zisky, tak jako z prodeje rybníku, jdou pak i na uhrazení těchto provozních výloh. „Navíc takoví restituenti jsou potom jak rodina: Zajišťujete jim doktory, dovolené, staráte se o ně 24 hodin denně,“ přibližuje Šťovíček.

Advokát upozorňuje, že Holečkovy začal zastupovat až od roku 2017. Tedy pět let poté, co odešel z funkce šéfa Státního pozemkového úřadu, který restituce řídil.

Místo 300 milionů dostal sedm

O jeden restituční případ, v němž se angažuje advokát Šťovíček, se ale zajímá policie.

Jedná se o kauzu dnes už zesnulého restituenta Bohumila Dvořáčka. Od státu se mu povedlo získat - mimo jiné v době, kdy byl advokát Šťovíček ředitelem pozemkového úřadu - pozemky v hodnotě 300 milionů. Pak je převedl na kyperskou firmu s anonymními vlastníky. Jen však za sedm milionů.

Reportéři serveru iRozhlas před dvěma lety zjistili, že Dvořáček vůbec neví, jak cenné pozemky získal a jak lacino se jich zbavil. „Já pozemkům opravdu nerozumím,“ řekl muž, který se celý život živil jako řidič kamionu a jehož rodina dřív vlastnila pole, na kterých vyrostlo sídliště Jižní Město.

Dvořáčka při restitucích zastupoval právník Hermann - spolupracovník advokáta Šťovíčka, který vyřizoval i zmíněné záležitosti kolem rybníku ve Starých Splavech.

„Tu společnost neznám a jméno pana Dvořáčka si nevybavuji,“ řekl už dříve Šťovíček serveru iRozhlas při dotazu na tuto restituci.

V roce 2020 provedli detektivové domovní prohlídky, například u advokáta Jana Šťovíčka, bratra Petra Šťovíčka. Hledali důkazy, jestli je kyperská firma na oba bratry napojená.

Petr Šťovíček říká, že o dalším průběhu vyšetřování nemá informace, každopádně ani on, ani bratr nebyli obviněni. Policie o případu nechce říct nic bližšího. „Náš útvar zpravidla nesděluje, zda se nějakou konkrétní věcí zabývá či naopak nezabývá,“ reagoval Jaroslav Ibehej, mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Ovšem nedávno začali kriminalisté podle informací Seznam Zpráv stíhat jiného advokáta, jenž se kolem této restituce rovněž pohyboval. Státní zástupce ale později stíhání zrušil. Není jasné, proč přesně, obecně se to však nejčastěji děje, kdy žalobce vyhodnotí sesbírané důkazy jako slabé.

Reklama

Související témata:
Karel Samek
Pozemkový fond
Jiří Hermann

Doporučované