Řeším byty pro ohrožené, tvrdí ministryně. Sama bydlí levně v obecním

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová z hnutí ANO se jako dřívější starostka a místostarostka Bíliny v Ústeckém kraji dlouhodobě prezentuje bohatými zkušenostmi se sociální politikou.

Mám silné sociální cítění. Je potřeba omezit obchod s chudobou a vyřešit bydlení pro ohrožené skupiny občanů - seniory nebo mladé lidi, říká třeba.

Jak ale nyní zjistily Seznam Zprávy, sama ve svém sociálně slabém městě dlouhé roky obývá obecní byty s nájmem ve výši jen několika tisíc korun měsíčně, ačkoli už řadu let hospodaří s platem, který násobně překračuje příjem průměrného obyvatele Bíliny.

Zatímco v jejím městě byl loni v exekuci reálně každý pátý obyvatel a průměrný dluh činí zhruba půl milionu korun, bývalá starostka a nynější ministryně naspořila během let v sociálně příznivém obecním bydlení přes milion korun a zbylo i na koupi pozemku.

Na chodbě Sněmovny ovšem o svém bydlení mluvit nechtěla. „Já se s vámi nebudu bavit. Už vůbec ne v 11 hodin večer v těchto prostorách. Kontaktujte město Bílina,“ odpověděla Mrázová, jíž se reportérky ptaly bezprostředně po skončení oficiálního sněmovního jednání.

Když před dotazy odcházela skrz budovu Parlamentu, prohlásila ještě, že „městský byt nemá“.

Později odpověděla písemně, to už své bydlení obhajovala. V obecním bytě začala bydlet po „splnění všech stanovených podmínek“ už před sedmnácti lety - v době, kdy nebyla v politice, chodila do práce a zároveň byla na rodičovské dovolené.

Proč se však jako úspěšná politička, jež v čele Bíliny stála celou dekádu, obecního bydlení s nízkým nájemným nevzdala? To ani v písemné reakci nevysvětlila.

Do prostorného 130metrového bytu na bílinském náměstí v těsném sousedství goticko-renesančního kostela, se Zuzana Mrázová opravdu nastěhovala - ve svých jedenatřiceti letech - už v roce 2009. V té době, jak ministryně podotýká, v politice nepůsobila.

V roce 2015 se nicméně stala místostarostkou a o tři roky později i starostkou města za hnutí ANO. Bytu se ani v tu chvíli nevzdala. Město jí naopak kontrakt dál každoročně prodlužovalo. Až do roku 2024 podle dostupných údajů Mrázová platila za 130 metrů čtverečních měsíční nájem zhruba čtyři a půl tisíce korun. Město ceny zvedlo až předloni - nájem „vyšplhal“ z 35 korun na 42 za metr čtvereční. U Mrázové to dělalo rozdíl zhruba tisícikorunu měsíčně.

Energie si nájemci hradí sami. Kolik korun platila nad rámec stanoveného nájmu, například za společné prostory, ministryně redakci odmítla sdělit.

V komerčním bydlení v Bílině se přitom, jak vyplývá z aktuální nabídky, cena nájemného v bytech o poloviční rozloze pohybuje kolem 15 tisíc měsíčně.

Z bytu se Mrázová odstěhovala letos na jaře. Rozměrný byt ve zrekonstruované historické budově u kostela nicméně politička neopustila kvůli tomu, že by se s ministerským platem rozhodla zařídit si bydlení soukromé. Přestěhovala se o sto třicet metrů dál, na druhou stranu náměstí do blízkosti městské radnice - a to ke svému současnému manželovi Pavlu Mrázovi.

Do bytu, jenž rovněž spadá pod bytový fond Bíliny.

„Nikdy jsem nezastávala názor, že nájemní bydlení má být vyhrazeno pouze určité skupině obyvatel. Naopak dlouhodobě podporuji vyvážený mix nájemního, družstevního a vlastnického bydlení,“ argumentuje Mrázová, proč má na obecní byt stále nárok.

Z hovoru s tajemnicí bílinské bytové agendy Jitkou Procházkovou ale vyplynulo něco jiného. Získat v Bílině městský byt má svá pravidla, která hovoří o sociální nouzi.

Když redaktorka zavolala na bílinský investiční odbor a projevila o přidělení městského bytu zájem, od tajemnice Procházkové jako první uslyšela: „Je důležité udat důvod.“

Městské radě musí zájemce vysvětlit, jaké komplikace s bydlením má. „Tam jde o to, že byste měla mít tu bytovou nouzi,“ zopakovala tajemnice dvakrát. „Takže jestli nemáte kde bydlet nebo jestli se rozcházíte a musíte odejít z bytu nebo něco takového,“ vysvětlila s tím, že i s bytovou nouzí je získání bytu v Bílině časově velmi náročné.

„I kdyby byl volný byt teď, tak ho nabídnu tomu, kdo je v pořadníku už před vámi dva roky. Na byt čekáte minimálně dva roky,“ doplnila tajemnice domnělé žadatelce obrázek o tom, jak to se získáním obecního bytu v Bílině je.

Majetkové poměry někdejší starostky a nynější ministryně však o „bytové nouzi“ nic nenasvědčují.

Městský byt obývá nadále i přesto, že má jako členka vlády k dispozici i služební ministerský byt v Praze, shodou okolností zhruba stejně velký - kolem 130 metrů čtverečních - jako ten v Bílině.

Jako starostka patnáctitisícové Bíliny si také Zuzana Mrázová v posledních letech přišla (jak to stanoví zákon) na zhruba 90 tisíc korun hrubého měsíčně, přičemž průměrná hrubá mzda obyvatel Ústeckého kraje se loni pohybovala v částkách o téměř polovinu nižších.

V majetkovém přiznání při vstupu do ministerského úřadu politička uvedla, že má uloženo téměř milion korun na spořicím účtu a dalších dvě stě tisíc ve formě penzijního spoření.

A také se Zuzana Mrázová už před pěti lety stala spolumajitelkou pozemku o rozloze 576 metrů čtverečních u lesa na okraji Bíliny. Polovinu pozemku, který zatím využívá jako zahradu, protože není dosud schválen ke stavebním účelům, jí v roce 2021 daroval její tehdejší manžel Roman Schwarz. O tři roky později, v dubnu 2024, druhou polovinu za půl milionu odkoupila.

Když si pak v roce 2018 vzala podnikatele v gastronomii Romana Schwarze a on se k ní do domu na bílinské náměstí přistěhoval, musel se s pravidly pro městské byty vypořádat i on.

Už dva měsíce před srpnovou svatbou podle rejstříku uváděl v bytě u Mrázové adresu svého podnikání, později, jak najdeme ve veřejných registrech, se byt stal i jeho adresou trvalou.

Že podle městských regulí nesmí nájemník obecního bytu vlastnit objekt sloužící k bydlení, vyřešil Roman Schwarz tím, že se v březnu 2018 vzdal svého soukromého bytu v Bílině ve prospěch jedenadvacetileté dcery.

Když se na to reportérky Seznam Zpráv exmanžela Mrázové ptaly, odmítl, že by převod této nemovitosti na dceru byl promyšleným tahem. Na konci března 2018, kdy byt na dceru převedl, prý Roman Schwarz se Zuzanou Mrázovou neměl nic společného.

„Když jsem byt převáděl, paní starostku jsem ještě ani neznal,“ vyloučil Roman Schwarz, že by rodinná transakce půl roku před svatbou sloužila k obejití pravidel.

Na dotaz, kdy se tedy se Zuzanou Mrázovou seznámil, pak už Roman Schwarz nedokázal odpovědět. „Nevím, nevím, to vám neřeknu z hlavy,“ reagoval.

Šest let po svatbě, v červenci 2024, si Roman Schwarz převedl adresu svého podnikání opět do bytu, který v minulosti daroval dceři.

Na konci loňského roku se pak ministryně pro místní rozvoj provdala zase. Obecní bydlení v Bílině však neopustila, přestěhovala se k novému partnerovi Pavlu Mrázovi - do městského bytu na náměstí vzdáleného jenom něco přes 100 metrů od předchozí adresy.

Svůj původní byt u kostela obci vrátila - jak potvrdil i nynější starosta za hnutí ANO Karel Matuška.

Ministryně spolu s manželem městu platí jako na předchozí adrese - 42 korun za metr čtvereční. Mrázová redakci napsala, že nyní využívá byt o rozloze přibližně 80 metrů čtverečních a měsíčně platí zhruba devět tisíc korun.

Částku ministryně vysvětlila tím, že k základnímu nájmu je připočítána „náhrada za zařizovací předměty“ (kuchyňská linka či sprchový kout) nebo „úhrady za společné prostory“.

Pavel Mráz přitom nájem v obecním bytě „podědil“ po matce, která nedávno zemřela. Už dříve však měl v daném domě rovněž uvedeno sídlo podnikání. Jako předmět byznysu v živnostenském rejstříku Pavel Mráz mimo jiné uvedl konzultační činnost a zpracování odborných posudků či služby v oblasti administrativní správy.

Na nic dalšího se reportérkám nepovedlo zeptat. Ač se o to pokoušely během uplynulých týdnů opakovaně, na Pavla Mráze se v městském domě na bílinském náměstí nepodařilo dozvonit. A když ve stejném domě kontaktovaly otce Pavla Mráze, odbyl je.

„Jste strašně obtížné, nenecháme si od vás kazit život,“ prohodil muž přes domovní telefon a odmlčel se.

Dotazy, jak to, že bydlí bývalá starostka a nynější ministryně Babišovy vlády v obecním bytě, jsou v Bílině obtížné pro většinu lidí, kteří by k tomu mohli něco říci.

I předsedu bytové komise Jiřího Urbánka z hnutí ANO vyvedly logické otázky postupně z míry.

Na dotaz, jakou bytovou nouzi shledal u současné ministryně pro to, aby stále užívala obecní byt, reagoval: „Tak byty… Bytová nouze? Ano, byty se dávají v bytové nouzi, pak máme pro lékaře, učitele, policisty,“ vyjmenoval.

A do které kategorie spadá ministryně Zuzana Mrázová? „To se musíte zeptat někde jinde,“ zněla první odpověď a pak pokus o vysvětlení. „My máme pořadník, který schvalujeme. A jde to postupně, ty lidi dostávají byty. Já už pak ani nemám přece možnost zjistit, jestli ten dotyčný už není v takové nouzi, ale prostě požádal o byt, splnil kritéria, která my máme, takže se mu potom prodlužovala smlouva,“ řekl místní politik.

Na poznámku, zda potřebuje ověřovat bytovou nouzi u starostky či ministryně, už reagoval nazlobeně: „Tak vy ji jako chcete vystěhovat z bytu, který má? Vůbec mi nepodsouvejte, že jsem předseda a že za to můžu já. Nás je devět členů, kteří o tom hlasují!“

Jak hlasoval konkrétně on sám, předseda bytové komise odmítl sdělit. S tím, že je to „tajné“. „A už mě, prosím vás, neotravujte,“ ukončil hovor.

To člen bytové komise Oldřich Bubeníček z KSČM, bývalý ústecký hejtman a někdejší starosta Bíliny, reagoval spíš pobaveně.

Finanční zázemí žadatelů o obecní byt podle něho prakticky nikoho nezajímá. „Jestli má peníze, hodně, nebo málo, to se nezjišťuje, ani to nikdo do té žádosti nepíše. Limitující je, že žadatel nesmí být dlužníkem města,“ vylíčil bílinskou realitu. „Ale zase, abych vám řekl upřímně, nepamatuju si, že by nějaký extra bohatí, který znám, žádali o městský byt.“

Obecní bydlení exstarostky pak neobjasnili ani radní, kteří nesou za prodlužování nájmů zodpovědnost. Sama Mrázová vyloučila, že by někdy pro vlastní bydlení hlasovala či si jej sama schvalovala.

„V bytové nouzi v městským bytě? Jak jste na to přišla?“ odpověděl radní František Weigl (ANO) na dotaz, jaké soukromé problémy v oblasti bydlení Zuzana Mrázová řeší.

Starosta Bíliny Karel Matuška (ANO) pak řekl, že za městský byt pro ministryni Mrázovou může předchozí vedení města. I když on sám jako dlouholetý radní proti prodlužování smluv nikdy nic nenamítal.

„Ty smlouvy se prodlužují u všech. Že bychom těm lidem každý rok znova posuzovali jejich situaci a řekli ne, vy už na to nemáte nárok, protože už nemáte bytovou nouzi? Dovedete si představit, jakou jistotu by ty lidi asi v tom bydlení měli?“ obhajuje starosta bytovou politiku města.

Jak ukázaly důkladné rozhovory s místními, nerozhodují jen psaná pravidla. Dostat se - jako Zuzana Mrázová - k obecnímu bytu na místní dobré adrese bílinského Mírového náměstí pro obyčejné obyvatele Bíliny není jen tak. „O tom rozhoduje rada, to většinou nebývá pro lidi z pořadníku,“ řekla na radnici domnělým žadatelkám o byt už citovaná úřednice.

„Nechci to používat jako sociální bydlení,“ připustil nakonec i starosta Matuška, proč jsou byty v centru jenom pro někoho. „Protože, se omlouvám, ale my nechceme mít prostě z náměstí další lokality, kterých už tady máme v Bílině dost,“ pokračoval v narážce na místní sídliště obývaná sociálně slabými rodinami.

„My prostě chceme, abychom tady ve městě taky mohli nabízet a ukázat něco kladného,“ vysvětlil, proč byty za pár tisíc měsíčně na zdejší „exkluzivní adrese“ město opakovaně pronajímá místní politické prominentce, a nikoli sociálně potřebným.