Článek
Po téměř sedmi letech se dostávají na veřejnost závěry a detaily z vyšetřování čtyř českých vojáků z mise v Afghánistánu, kteří byli obžalováni kvůli úmrtí zajatce. Ten před tím na jednotku zaútočil a jednoho z příslušníků české mise usmrtil.
Krátce před zahájením procesu zastavila stíhání obžalovaných abolice prezidenta Petra Pavla, Krajské státní zastupitelství v Brně nyní zveřejnilo v anonymizované podobě znění obžaloby. Ze zveřejnění je patrné, že tak učinilo na žádost podanou podle informačního zákona.
Žaloba státního zástupce Roberta Hanuše uvádí, že stíhaní vojáci neuposlechli rozkaz, při výslechu udeřili afghánského zajatce Vahidulláha Chána opakovaně do obličeje. A poté, co viděli, že poškozený silně krvácel, mu podle žalobce neposkytli pomoc.
Případ se odehrál 22. října 2018. Žalobce popsal, že příslušník afghánských ozbrojených sil Vahidulláh Chán se kolem 14:15 hodin dostal do areálu zbrojního skladu vojenské základny Šindánd v Afghánistánu. Hlídce tvrdil, že si chce vyčistit svoji zbraň, a když ve dvou vozech opouštěli základnu čeští vojáci, zahájil na ně palbu ze vzdálenosti asi patnácti až dvaceti metrů. Jednoho českého vojáka - psovoda Tomáše Procházku - zabil a další dva zranil.
Okamžitě byl zadržen, jeho výslech začal zhruba za tři hodiny, byli u něho podle zveřejněného dokumentu čeští vojáci.
Já se o to postarám
Co přesně se v uzavřené místnosti výslechu dělo, obžaloba přesně neuvádí. „V rámci vyšetřování se nepodařilo zjistit konkrétní roli každého z obviněných na společném jednání, jelikož se na místě nacházeli pouze spolupachatelé, kteří k věci odmítli vypovídat, anebo svědek, který účelově vypovídá, že k jednání nedošlo a dále poškozený, který následně po události zemřel,“ uvedl žalobce Hanuš.
Ve spise je však podle obžaloby také několik zvukových záznamů z výslechu. Na jednom z nich jeden z českých vojáků před začátkem výslechu mimo jiné říká: „Já se o to postarám, už je tady ten z..d?“
Dále žalobce uvádí, že opakovaně jsou na záznamech slyšet kovové zvuky nebo výkřiky. Více uvádíme v následujícím infoboxu.
Co se dělo v uzavřené místnosti?
Součástí spisu je záznam, který je dlouhý jednu minutu a 45 sekund. Státní zástupce v něm popsal, co se dělo v uzavřené místnosti, v níž čeští vojáci Afghánce vyslýchali.
- čas 39 sekund: „Jsou slyšet kovové zvuky.“
- čas 43 sekund: „Lze slyšet bouchnutí dveří a další kovové zvuky.“
- čas 45 sekund: „Lze slyšet výkřik slova „What“ (co) - není možné určit osobu původce zvuku.“
- čas 50 sekund: „Jeden z vojáků sděluje Afghánci - It is OK (je to v pořádku).“
- čas jedna minuta a 10 sekund: „Jeden z vojáků říká: Kdyby něco, mám to u sebe… (myslí klíče od pout). Jenom dávám bacha na ty šmejdy s těma bouchačkama (v blízkosti postávali tou dobou mimo jiné příslušníci afghánských ozbrojených sil).“
Podle toho, co je uvedeno ve zveřejněné obžalobě, Chán českých vojákům řekl, že ztratil rozum a že na jejich kolegy útočil sám. „In the name of Islam (ve jménu islámu),“ zdůvodnil Chán podle přepisu jeho slov svůj útok.
Po výslechu byl zajatec podle svědků, na něž se odvolává obžaloba, už ve viditelně vážném stavu. Čeští vojáci podle státního zástupce měli minimálně 75 minut, aby mu zajistili pomoc, ale neudělali to. „Zadržený v předmětné době krvácel z oblasti obličeje takovým způsobem, že byly zajištěny krevní stopy na místě činu v budově číslo 458 a dokonce na čepici obviněného,“ napsal Hanuš v obžalobě.
Milost prezidenta Pavla:
Jak uvedl dále, poté, co byl Chán předán po výslechu příslušníkům afghánské armády, bylo místo výslechu v budově 458 uklizeno tak, aby byly zahlazeny stopy po násilném jednání.
Kolem 21:00 hodiny byl zajatec převezen do polikliniky na základnu americké armády. Podle lékařů byl v té době už v kómatu. Jeho zdravotní stav se poté zhoršil natolik, že krátce po půlnoci zemřel.
Trojí mlčení, jedna výpověď
Tři z obžalovaných vojáků se k případu nikdy nevyjádřili. Vypovídal jen poslední z nich, který byl u výslechu zajatce. Podle obžaloby uvedl, že se zajatec během výslechu choval nervózně. Ptal se ho několikrát na motiv, on prý tvrdil, že mu to přišlo jako dobrý nápad.
„Když opouštěl výslechovou místnost, tak útočník seděl nezraněn spoutaný na židli,“ citoval žalobce slova vojáka, který dále uvedl, že nebyl u žádného fyzického násilí.
Advokát Radek Ondruš, který čtveřici vojáků zastupuje, řekl, že nemůže případ komentovat. „Nemůžeme se k tomu vyjadřovat. Obrátil jsme se na Národní bezpečnostní úřad, protože v té obžalobě jsou utajované informace,“ řekl Seznam Zprávám Ondruš.
Co napsal o poškozeném znalec?
Obžaloba uvádí také expertní posudek na osobnost poškozeného. Znalec uvedl, že poškozený byl introvertní. Žil v sociální izolaci. Útok na české vojáky velmi pravděpodobně nebyl impulsivní. Měl slabou sebeúctu a nedostatečné sebevědomí. Zřejmě byl plachý a sociálně neobratný. Svědci popsali, že po zadržení byl vyděšený, paranoidní a místy odevzdaný.
Případ prověřovalo také velení kriminálního vyšetřování americké armády. Vojáci Spojených států, kteří zajatce po výslechu českých vojáků viděli, podle nyní zveřejněné obžaloby uvedli, že měl pouze zranění kolem jednoho oka. Za to, že zajatce neochránili, bylo osm Američanů po činu nadřízenými pokáráno.
Svědek: Obličej měl pokrytý modřinami
Další členové armády Spojených států ale podle obžaloby při výslechu popsali, že se o zbití muže už v den incidentu vědělo. „Telefonoval mi plukovník americké armády, nepamatuji si jeho jméno, a informoval mě, že afghánský střelec umírá, a že to byli čeští vojáci, kteří ho zabili,“ cituje obžaloba jednoho z nich.
„Ten večer mi zavolal nadpraporčík z Camp Conde a řekl, že byl zbit českými vojáky a já jsem doporučil, aby zajatce vzali do základny a tam ho ošetřili a dávali na něho pozor,“ řekl další příslušník americké armády.
Podle obžaloby vypovídali také Afghánci, kteří u předání poškozeného byli.
Jeden z nich uvedl, že čeští vojáci se s nim zavřeli do místnosti. Během výslechu podle svých slov slyšel, jak muž opakovaně křičel. Po konci výslechu pak vstoupil do místnosti. „Viděl jsem střelce, jak krvácí z nosu a jeho obličej byl pokrytý modřinami z toho, jak ho mlátili po hlavě,“ uvedla obžaloba výpověď jednoho z afghánských svědků.
Snažili se to zakrýt
Podle žalobce se snažila česká armáda podezření z trestné činnosti zakrýt. V obžalobě to dokládá faktem, že část komunikace byla smazána.
Ve spise je podle obžaloby také zpráva zaslaná v prosinci 2018 do společného chatu v aplikaci Telegram. Autor v ní napsal, že - jak cituje doslova obžaloba - „tady jde kamarádství stranou. Dojebava celou nasi praci v Praze, kdy jim kryjeme prdel“. Kdo ji napsal, však není kvůli anonymizaci dokumentu jasné.
Zveřejnit, nebo ne?
Obžalobu v anonymizované verzi zveřejnilo Krajské státní zastupitelství v Brně na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Došlo k tomu poté, co prezident Petr Pavel stíhání čtyři vojáků zastavil. Názory na to, zda je takový postup správný, se liší.
Advokát Petr Toman uvedl, že trestní řízení je veřejné až od okamžiku zahájení hlavního líčení. „Do té doby by neměl soud obžalobu zveřejňovat. Tím spíše bylo-li řízení zastaveno. V tomto případě porušuje zveřejnění obžaloby presumpci neviny obžalovaných,“ napsal Toman. Podobný názor má také obhájce vojáků Radek Ondruš, který navíc uvádí, že se obžaloba neměla zveřejňovat, protože v ní jsou utajované informace.
Prezident Soudcovské unie Libor Vávra s tím však nesouhlasí. Podle něho je zveřejnění obžaloby v pořádku. „Ten postup podle zákona o svobodném přístupu k informacím je jednoznačný. Když bylo stíhání zastaveno, tak ta věta, že nelze obžalobu poskytnout, je už bezvýznamná. Je to logický postup vůči veřejnosti,“ řekl Vávra.
Státní zástupce obžaloval dva vojáky z vydírání a neuposlechnutí rozkazu, další dva pak z porušení povinnosti strážní služby a neposkytnutí pomoci.
Prezident při udělení milosti podle zprávy zveřejněné Hradem vzal v úvahu mimořádné okolnosti incidentu.
„Prezident republiky po pečlivém posouzení všech okolností tohoto případu zohlednil zejména mimořádnost válečné situace, v níž k prošetřovanému incidentu došlo, a skutečnost, že vojáci nejsou obviněni primárně z násilných trestných činů. Přihlédl rovněž ke složitému mezinárodnímu kontextu celého případu a délce dosavadního vyšetřování, které trvá již téměř sedm let,“ uvedla prezidentská kancelář.