Článek
Prezident Petr Pavel udělil milost čtyřem trestně stíhaným vojákům v souvislosti s případem příslušníka afghánské armády Vahidulláha Chána, který v roce 2018 na vojenské základně v Afghánistánu zastřelil českého armádního psovoda Tomáše Procházku a další dva české vojáky vážně zranil.
„Prezident po pečlivém posouzení všech okolností tohoto případu zohlednil zejména mimořádnost válečné situace, v níž k prošetřovanému incidentu došlo, a skutečnost, že vojáci nejsou obviněni primárně z násilných trestných činů. Přihlédl rovněž ke složitému mezinárodnímu kontextu celého případu a délce dosavadního vyšetřování, které trvá již téměř sedm let,“ uvedl mluvčí Hradu Vojtěch Šeliga.
Ještě před podáním obžaloby obdržela prezidentská kancelář podle předchozího zjištění serveru iRozhlas.cz dvě žádosti o abolici. Jednu poslal Nadační fond speciálních sil generála Moravce, který je personálně spojený se 601. skupinou obžalovaných vojáků. Druhou už v červnu 2022 podala Československá obec legionářská.
Rozhodnutí prezidenta Petra Pavla obec legionářská vítá. Seznam Zprávám to potvrdil tiskový mluvčí Miloš Borovička. „Česká obec legionářská považuje rozhodnutí za odvážné a státnické a myslí si, že posílí důvěru zejména vojáků v politickou reprezentaci, ale také obyvatelstva v armádu,“ uvedl.
Státní zastupitelství podalo obžalobu na čtyři příslušníky speciálních sil letos v dubnu. Dva vojáky vinilo z vydírání a neuposlechnutí rozkazu, dva z porušení povinnosti strážní služby a neposkytnutí pomoci. V případě odsouzení jim hrozily i doživotní tresty.
Ředitel komunikace Hradu Vít Kolář Seznam Zprávám řekl, že prezident Pavel milost podepsal už v pondělí. Spolupodepsal ji premiér Petr Fiala. „Proces trval, prezident chtěl mít k tomu řadu stanovisek a vedlo k tomu hodně rozhovorů,“ uvedl k rozhodnutí Kolář. Čí žádosti prezident vyhověl, však Kolář sdělit nechtěl, jelikož k tomu nemá souhlas ze strany žadatele.
Podpisu abolice ze strany premiéra Petra Fialy nic nebránilo. „Pan premiér neshledal žádné důvody k nepodepsání rozhodnutí pana prezidenta,“ uvedla Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády.
Případ čtyř českých vojáků se řeší už od roku 2018. Tehdy na základně Šindánd v provincii Herát začal afghánský voják Vahidulláh Chán střílet na vozidlo s Čechy. Psovoda Tomáše Procházku zabil, další dva české vojáky zranil.
Okolnosti Chánovy smrti v minulosti popsal týdeník Respekt. Pachatele nejprve vyslýchali afghánští vojáci, kterým se Chán bezprostředně po činu vzdal. Pak si ho převzala čtveřice nyní omilostněných českých vojáků, kteří ho po dvaceti minutách předali Američanům. Ti zadrženého afghánské armádě vrátili v bezvědomí, později v nemocnici zemřel.
Přečtěte si komentář k tématu:
Generál Karel Řehka věc nechtěl více komentovat. „Vzhledem k tomu, že mi nepřísluší komentovat rozhodnutí prezidenta, jakéhokoliv komentáře se zdržím,“ napsal Seznam Zprávám.
„Respektuji rozhodnutí prezidenta Pavla, jenž využil svého práva, které mu dává ústava,“ reagoval k udělení milosti Lubomír Metnar pro Seznam Zprávy, který byl v té době v čele Ministerstva obrany.
Také předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka, který krátce po podání obžaloby adresoval Kanceláři prezidenta republiky dopis o zvážení abolice, poskytl své vyjádření. „Rozhodnutí pana prezidenta je projevem pochopení složitosti situace, v níž se naši vojáci ocitli, i výrazem úcty k těm, kteří slouží v extrémních podmínkách, aktivně přispívají k bezpečnosti (nejen) České republiky, a také z naší země dlouhodobě činí platnou a váženou součást Severoatlantické aliance. Za rozhodnutí zastavit trestní stíhání českých vojáků a ukončit tuto nedůstojnou kauzu si prezident Petr Pavel zaslouží potlesk a poděkování,“ uvedl.
Vojáci mohou odmítnout a jít před soud
Oficiální rozhodnutí o udělení prezidentské milosti advokátní kancelář zastupující obžalované vojáky ještě nedostala. Seznam Zprávám to uvedl advokát Radek Ondruš, který zastavení trestního stíhání označil jako „z nouze ctnost“. „Nedovedu si s ohledem na právní úpravu představit, jak by probíhalo v tomto stupni utajení soudní řízení, když jsem jediný advokát v České republice, co má (bezpečnostní, pozn. red.) prověrky na tento stupeň,“ odůvodnil.
Podle jeho slov vojáci od počátku popírají vinu. Ale byli případně připraveni obhájit se před soudem. O abolici sami nežádali, ale souhlasili s ní, když o ni zažádala Československá obec legionářská a Nadační fond speciálních sil generála Moravce.
Advokát zatím hovořil pouze s jedním z vojáků. Zbývajícím se nemůže dovolat. Zatím však není jasné, jestli prezidentovu milost hromadně přijmou. „Bylo by nesmyslné, aby nesouhlasili, ale pro nás by bylo lepší prokázat nevinu před soudem,“ okomentoval. Ondruš plánuje s vojáky společně jednat v neděli, kdy se dohodnou na dalším postupu i na prohlášení pro sdělovací prostředky.
Seznam Zprávám Ondruš popsal, jaké možnosti postupu nyní vojáci mají. I přes prezidentovu abolici mohou požádat o to, aby soud záležitost znovu projednal. V takovém případě by soud rozhodoval o tom, zda žalobu státního zástupce přijme. „Soud může dojít k závěru, že ji nepřijme a vrátí to státnímu zástupci k došetření,“ popsal a uvedl, že je i možnost, aby případ postoupil k okresnímu soudu. „Nebyli vyslyšeni svědci, nebyly přeloženy listiny, nejsou tam podklady,“ řekl Ondruš.
V takovém případě by následně soud musel požádat centrálu NATO k vyslovení souhlasu, aby se přísedící mohli seznamovat s obsahem spisu. Stejný souhlas by musel dostat také Ondrušův kolega, který zastupuje jednoho z vojáků. „Já (bezpečnostní, poz. red.) prověrku mám, já se seznamovat můžu, ale on ne,“ uvedl. Soud by si navíc musel vyžádat souhlas od centrály NATO k tomu, aby se se spisem mohli seznámit obvinění. Ze čtveřice viděli spis podle Ondruše pouze dva, kteří bezpečnostní prověrku mají. „Proto říkám, že tohle byla v uvozovkách z nouze ctnost, protože kdyby to šlo před soud, tak tohle všechno by musely soudy řešit, než by vůbec zahájily hlavní líčení,“ dodal.
