Výlezy z metra v Praze jsou překonané. Příležitost pro nejvyšší domy v zemi

Panelové sídliště Nové Butovice se rozprostírá na plošině, která se nachází asi sto metrů nad hladinou Vltavy jihozápadně od centra Prahy. Je odsud skvělý výhled na velkou část města. U zdejší radnice Prahy 13 na Slunečném náměstí stojí dva dvacetipatrové domy ze začátku milénia, které dosahují výšky přes sedmdesát metrů.

Ačkoliv bylo sídliště doprojektované v 70. letech, stavěno v 80. a dokončeno až po listopadu 1989, s výškovými stavbami se tu počítalo. A v této části takzvaného Jihozápadního Města má vzniknout další dominanta. Mrakodrap Top Tower s výškou 135 metrů, který bude dokonce nejvyšší budovou v republice. Vizuální podobu mu vtiskl architekt Tomáš Císař a výtvarník David Černý, který o něj „opřel“ konstrukci připomínající vrak lodi v dystopickém světě.

Petr Hlaváček, architekt a urbanista, někdejší ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města a náměstek primátora, upozorňuje, že je česká metropole v několika ohledech specifickým místem, de facto bez mrakodrapů. „Praha je město s mnoha lokálními centry u stanic metra, právě zde se mohou stavět výškové budovy,“ říká.

Příležitostí pro možné mrakodrapy tak jsou zejména nízké povrchové vestibuly metra, které vznikaly v době socialismu a dnes jsou již překonané.

Jsou Nové Butovice, ležící de facto na kopci nepříliš daleko od širšího centra, pro mrakodrap vlastně dobrou lokalitou?

Celkem ano, Nové Butovice jsou významným lokálním centrem na příjezdu do Prahy se zastávkou metra. Je to poměrně blízko okruhu a jsou dostatečně daleko za ochrannou vzdáleností pražské památkové rezervace.

Architekt Ivo Oberstein, náš učitel, podle kterého Jihozápadní Město vznikalo, ve svém konceptu na tomto místě s výškovou budovou počítal. Měl výhrady jen k tomuto konkrétnímu projektu. Vadilo mu estetické ztvárnění.

Jedním z protiargumentů proti stavbě tohoto mrakodrapu je to, že zacloní okolní budovy. Je to opodstatněná obava?

Když děláme územní studie, tak nároky místních lidí v tom kterém území bereme hodně vážně. Jsou objekty, které jsou hned naproti panelákům, to je vždycky dost složité domluvit a najít ty správné rozměry a tvary.

Tohle je ale od domů poměrně daleko. Je tam stanice metra, silnice, autobusy. A v poměrně blízké budoucnosti z hlediska územního plánování a tvorby města, takže třeba do pěti až deseti let, tam bude Radlická radiála, tedy spojka na městský okruh. Kdyby budova měla stát kousek dál uprostřed sídliště, třeba na Slunečním náměstí, dalo by se argumentovat, že nebude dobře dopravně obsloužena a že zastíní ostatní. Tady podle mě ten argument neplatí.

Kde jsou vlastně po Praze vhodné lokality pro mrakodrapy?

Praha má velikou ochrannou vzdálenost památkové rezervace, v tom je ojedinělá. Sahá až k Jižní spojce (část vnitřního silničního okruhu nedaleko od okraje města) a hodně tím možnou výšku domů limituje.

Rozumně umístěné výškové budovy můžou být u stanic metra. Praha je město s mnoha lokálními centry, kde je možné výškové budovy stavět, pokud je tam dobrá veřejná doprava a je to mimo ochrannou oblast.

Nutno podotknout, že v Praze žádné mrakodrapy nejsou, máme prostě vysoké budovy. Tahle kategorie se dostala ve světě úplně někam jinam. Praha na ně není vhodná. Mateřský přístav mrakodrapů, Spojené státy, jsou v tuto chvíli v útlumu a nejvíce mrakodrapů se staví v Asii.

Prahu dlouhodobě souží nedostatek bytů, mohou tedy mrakodrapy vyřešit krizi dostupného bydlení?

Jen částečně. Velkou hustotu obyvatel získáte v dobře navržené čtvrti i devítipatrovými budovami. Mrakodrapy nejsou samospásné.

Stojím si za tím, že výstavba měst je největším výkonem lidské civilizace. Mrakodrap není budova, kterou zvládne většina investorů, architektů a dodavatelů vytvořit. Když ale v budoucnu přijde investor a bude mít vhodné místo, můžeme dohadovat změnu metropolitního plánu.

V Praze je soubor výškových budov na Pankrácké pláni, které mají přes sto metrů, je to dobré místo? Má se tam dále rozvíjet?

On už se tam vlastně žádný další barák nevejde. Pankrác je v tuhle chvíli v podstatě zastavěná a k nějaké nové koncepci může dojít za dvacet, třicet let.

Existují nějaká regulace pro výšku budov v hlavním městě?

Na stránkách IPRu najdete mapu památkové rezervace, která je v našich zákonech zakotvena a se kterou jsme vstoupili do UNESCO. Pracovně jí říkáme Afrika. To je nejchráněnější část, domácí zlato. Pak jsou zóny, domácí stříbro, například Vinohrady nebo Letná. Následuje ochranná vzdálenost. Každá oblast má jiný stupeň ochrany a v ochranné vzdálenosti je to především výška. Budovy zkrátka nesmí poškodit panorama.

Proč centru Prahy říkáte Afrika?

Protože když se podíváte na Vyšehrad, Staré a Nové Město, tak spolu s Malou Stranou a Hradčany tvoří tvar Afriky.

Není Praha de facto bez mrakodrapů nakonec výhodou?

Výšková budova není něco, co město spasí. V některých lokalitách ale mají svůj smysl. Například Vídeň, která je Praze mentálně velice podobná a má s ní spoustu společných rysů, má přes řeku naproti historickému centru soubor vysokých domů.

Je možné, aby takhle velká stavba nevyvolala okamžité odmítnutí veřejnosti?

Okamžité odmítnutí u nás vyvolá každá stavba, takže výšková o to vyšší. Pomoci tomu může architektonická soutěž. Není to samospásné, uspořádaná soutěž neznamená, že z toho budou všichni nadšení, ale je to forma komunikace a můžete hledat shodu. Když je dobře připravená, tak hodně pomáhá a nakonec se na to lidé můžou i těšit.