Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Příběh omilostnění čtyř příslušníků českých speciálních sil obžalovaných v souvislosti se smrtí afghánského zajatce se komplikuje.
Prezident Petr Pavel rozhodl o zastavení jejich trestního stíhání, takzvanou abolicí.
Jak se ale nyní ukazuje, soudní projednávání nejde tak jednoduše stopnout, a to proto, že dva přísedící soudu nemají bezpečnostní prověrku, a nemohli se kvůli tomu seznámit se soudním spisem. Což je překážka pro zastavení kauzy čtyř vojáků.
Zastavení stíhání by podle advokáta vojáků Radka Ondruše mělo být možné, jakmile předseda soudního senátu požádá centrálu NATO o udělení souhlasu a následně rozešle trestní spis tak, aby se s ním seznámili i všichni přísedící soudního senátu. Tedy i ti bez prověrky.
A také dva z viněných vojáků, kteří podle Ondruše rovněž nemají potřebnou bezpečnostní prověrku. A do trestního spisu z toho důvodu také dosud nemohli nahlédnout.
Poté by se celá věc mohla projednat a soudní řízení finálně zastavit.
Je nutný souhlas NATO, tvrdí právník
Případ projednává krajský soud, zastavení řízení pro udělení milosti tak musí schválit celý soudní senát – předseda senátu a dva přísedící. „Aktuálně je ze zákona prověřený jenom předseda senátu a u ostatních musí být také udělen souhlas NATO,“ vysvětluje Ondruš.
Kromě toho nejsou s trestním spisem seznámeni ani dva z vojáků. Ze čtveřice viděli spis podle Ondruše pouze dva, kteří bezpečnostní prověrku mají. Podle svých slov se navíc ani Ondruš nedostal k celému spisu. Státní zastupitelství mu prý odmítlo přehrát několik tisíc stránek, které jsou na CD. „Tvrdí, že nemají počítač,“ říká právník.
Kancelář prezidenta žádné další kroky neplánuje. „Prezident udělil milost a pro nás to tím skončilo. Soud by se měl sejít a vydat rozhodnutí,“ uvedl pro Seznam Zprávy šéf hradního tiskového odboru Vít Kolář.
„Čekat na prověrku je zdlouhavé“
Ústavní právník David Kosař z Masarykovy univerzity ale nabízí jiný postup, jak celý proces urychlit. „Pokud jde o dva obžalované vojáky, kteří již byli seznámeni s obžalobou, pak čekat na bezpečnostní prověrku u přísedících jenom proto, aby senát následně trestní řízení zastavil z důvodu udělení milosti, představuje přepjatý formalismus,“ vysvětluje právník.
Pokud přísedící prověrku nezískají, bude se muset podle něj znovu sestavit senát, ve kterém budou muset být jiní přísedící, kteří bezpečnostní prověrku mají nebo o ni budou muset žádat.
„Trestní řízení se tak může protahovat po mnoho měsíců. Pak ale senát stejně trestní řízení zastaví, protože vojákům byla udělena milost, pokud nebudou sami obžalovaní trvat na projednání věci i přes udělení milosti,“ dodává právník.
Co se stalo
- Příslušník afghánských ozbrojených sil Vahidulláh Chán zastřelil v roce 2018 na základně Šindánd v provincii Herát českého psovoda Tomáše Procházku a dva vojáky zranil.
- Afghánský voják byl zatčen a vzat do vazby západních sil. Krátce poté, co byl vrácen afghánským jednotkám, muž zemřel.
- Zadrženého afghánského vojáka vyslýchali i čtyři příslušníci 601. skupiny speciálních sil.
Kosař tak namítá, že senát o zastavení trestního řízení může rozhodnout i přesto, že přísedící bezpečnostní prověrku nemají.
„V souvislosti s posouzením, zda se na dotčené vojáky vztahuje abolice prezidenta republiky, přísedící žádný přístup k utajovaným skutečnostem nepotřebují. Jinými slovy dva přísedící nemusí být pro toto procesní rozhodnutí seznamováni s částmi spisu týkajícími se věci samotné, a už vůbec ne s těmi částmi spisu, ve kterých jsou utajované skutečnosti,“ podotýká Kosař.
Právník: Jde o práva obžalovaných
Takové řešení podle něj odpovídá ústavě, protože nepřiměřeně neprotahuje trestní řízení. „Být nadále v pozici obžalovaného v situaci, kdy je zjevné, že trestní řízení jednoznačně směřuje k jeho zastavení, představuje zásah do soukromého a rodinného života obžalovaných.“ dodává.
Toto řešení je nicméně podle Kosaře problematičtější pro dva obžalované vojáky, kteří dosud s obžalobou seznámeni nebyli, protože pro smysluplné posouzení, jestli chtějí očistit své jméno a trvat na projednání věci i přes udělení milosti, by měli obsah obžaloby znát.
„Nejde tedy jen o bezpečnostní prověrku přísedících, ale hlavně o práva obžalovaných,“ dodává právník.
Další potenciální variantou by podle Kosaře bylo, kdyby státní zástupce vzal zpět obžalobu, kterou podal. V té chvíli se mu spis vrátí a vzhledem k tomu, že státní zástupce má prověrku, může řízení zastavit on sám.
Byť jde o pragmatické a rychlé řešení, není podle právníka úplně čisté a koncepční. „Je otázka, proč by státní zástupce měl brát obžalobu zpět kvůli tomu, že si soud neumí sám vyřešit, jak to zprocesovat. Navíc je sporné, jestli státní zástupce vůbec může po vyhlášení abolice činit nějaké úkony v trestní věci. Na druhé straně by odpadl problém s neseznámením s obžalobou u dvou vojáků,“ doplňuje právník Kosař.
Hrozilo doživotí
Případ čtyř českých vojáků se řeší už od roku 2018. Tehdy na základně Šindánd v provincii Herát začal afghánský voják Vahidulláh Chán střílet na vozidlo s Čechy. Psovoda Tomáše Procházku zabil, další dva české vojáky zranil.
Okolnosti Chánovy smrti v minulosti popsal týdeník Respekt. Pachatele nejprve vyslýchali afghánští vojáci, kterým se Chán bezprostředně po činu vzdal. Pak si ho převzala čtveřice českých vojáků, kteří ho po dvaceti minutách předali Američanům. Ti zadrženého afghánské armádě vrátili v bezvědomí, později v nemocnici zemřel.
Státní zastupitelství podalo obžalobu na čtyři příslušníky speciálních sil letos v dubnu. Dva vojáky vinilo z vydírání a neuposlechnutí rozkazu, dva z porušení povinnosti strážní služby a neposkytnutí pomoci. V případě odsouzení jim hrozily i doživotní tresty.
