Článek
Je sobota dopoledne a na krajském úřadě v Českých Budějovicích se schází krizový štáb. Přítomní úředníci, hasiči a vojáci se ale usmívají. Nemusí řešit skutečný problém, naštěstí jde jen o cvičení.
Nicméně podmínky se blíží realitě – budova v centru města funguje díky dieselovému agregátu, na toaletách se svítí kempingovými lampičkami.
Celý Jihočeský kraj postihl (fiktivní) blackout. Mobilním telefonem se nedá nikam dovolat, nefunguje internet a mimo provoz je i elektrická síť. Není jasné, co se děje ve zbytku regionu, nedaří se spojit s žádným ze starostů, není totiž, jak to udělat.
V takové situaci by státu mohli přijít na pomoc civilní radioamatéři, kteří by vybudovali náhradní komunikační síť sloužící k propojení vojáků, integrovaného záchranného systému a obcí. A právě to si během několika málo hodin otestovala minulý víkend na jihu Čech stovka dobrovolníků.
„Když už bude taková krize, že se nebudeme schopni spojit žádným způsobem, když nebudou fungovat ani satelity, tak možnost poslední záchrany jsou naše aktivní zálohy,“ vysvětlil na úvod cvičení plukovník Miloslav Neubauer.
Odkazoval tím na projekt ARDOS Radioklubu Armády České republiky, což je spolek, který sdružuje vojáky, aktivní záložníky, civilní radioamatéry a taky operátory dronů.
Nápad spojit armádu a know-how civilistů, aniž by museli vstupovat do uniformy, prosadil před třemi lety Vladimír Rajchart, IT odborník, který se sám radioamatérství věnuje od dětství a téměř dvacet let slouží v armádní aktivní záloze.
„Co tady zavádíme, není objevení kola, ale aplikujeme myšlenky a projekty, které v jiných zemích fungují už desítky let,“ říká Rajchart k zapojení komunity radioamatérů do přípravy na nouzové situace.
Poprvé se radioamatéři účastnili velkého cvičení spojovacího vojska Federated Cloud loni. A protože se to osvědčilo, spolupráce pokračuje.
Předají hlas i textový soubor
Minulou sobotu ráno, když byl vyhlášen (fiktivní) blackout, se tak dobrovolníci z projektu ARDOS rozjeli po celém Jihočeském kraji, aby pomocí svých antén, vysílačů a další techniky zajistili spojení mezi odříznutými obcemi a krizovým štábem v Českých Budějovicích.
Při skutečném výpadku elektřiny a mobilních sítí by mohli zástupci obcí díky radioamatérům vyžádat od ústředí třeba cisternu s pitnou vodou nebo předat informace o raněných.
Umístění jednotlivých stanovišť, která od sebe dělily desítky kilometrů, si vojáci s dobrovolníky předem dobře naplánovali – spojení v požadované kvalitě totiž nefunguje, pokud je mezi nimi třeba vysoký kopec.
Informace ze všech lokalit se sbíhaly v jednom stanu s elektrocentrálou uprostřed polí, na vyvýšeném místě asi půlhodinu jízdy autem od krajského města. Tento komunikační uzel měli na starost dva radioamatéři z Ostravy, kamarádi Adam a Vladimír.
„Když vypadne státní infrastruktura, my nahradíme vysílačkami spojení. Naším cílem je teď dostat informace z obcí do krajského štábu v Českých Budějovicích, což je taková dolinka. Vesnice jsou za různými kopci a my jsme tady dost vysoko, takže od nich sbíráme informace a posíláme je do Budějovic,“ vysvětlil Adam, který se radioamatérství věnuje třicet let.
Na stole před ním je vybavení za desítky tisíc, kulisou našeho rozhovoru je neustálý šum a pípání přístrojů. Kromě přenosu hlasu dnes totiž radioamatéři dokážou po své síti posílat taky textové soubory, a to zcela bez připojení k internetu. Jak to funguje, vysvětluje druhý ostravský radioamatér:
„Místo hlasu se přenášejí data formou zvuku, data se kódují do různých zvukových úrovní, jde to přes vzduch. Když to druhá strana přijme, tak si ji dekóduje na počítači,“ říká Vladimír.
Luxusní práce
Novinkou oproti loňskému cvičení je zapojení civilních operátorů dronů. Ti můžou v krizi pomoct s pátracími nebo monitorovacími akcemi. V sobotu dostali v rámci cvičení za úkol vypátrat v terénu různé figuranty. Jeden fingoval žhářský útok, další předstíral, že se ztratil.
Živý přenos toho, co dron „vidí“, posílal jeho operátor do stanu na fotbalovém hřišti v šumavské obci Borová Lada, odkud vojáci s hasiči akci řídili, a do „hry“ zapojili i místní starostku Janu Hrazánkovou.
„Jako starostka samozřejmě musím být zapojená, protože tady toto má simulovat mimořádnou událost, a v případě, že by se něco takového stalo, budu první, na koho se lidi budou obracet. Účastníme se toho poprvé, je to inspirující, protože teď už vím, na koho bych se měla obracet a jaké možnosti se nabízejí,“ pochvalovala si Hrazánková. „Co umí dělat s těmi drony, to je prostě luxusní,“ doplnila nadšeně.
Brzy se účastníci cvičení sejdou a vyhodnotí si, co se povedlo a co je potřeba do příště ještě doladit. Zakladatel projektu Vladimír Rajchart taky doufá, že se postupně připojí i další dobrovolníci k současným necelým třem stovkám.
„Když se jich ptám, co je motivuje, tak oni mají stejnou mentalitu jako my, aktivní zálohy. Chceme v krizových situacích něčím přispět, nebýt jen konzumenty služeb krizového řízení, ale když se něco stane, tak chceme být něco platní a efektivní,“ říká Rajchart.
V Česku je podle něj přibližně pět tisíc aktivních radioamatérů. Ideální stav by tak byl, plánuje Rajchart, kdyby projekt ARDOS tvořila tisícovka dobrovolníků, pět stovek radioamatérů a stejný počet operátorů dronů.
