Článek
Česko a jeho spojenci se podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky konečně probudili a přiznali si, že válka v Evropě je reálná možnost.
„Nacházíme se v nejtěžší bezpečnostní situaci od konce studené války. Se vším, co vím, se všemi zkušenostmi, které mám, jsem si naprosto jistý, že běžíme závod s časem, abychom se v Evropě vyhnuli tragédii,“ upozornil Řehka na zahájení alianční konference o civilně-vojenské spolupráci, kterou česká armáda spolupořádá.
Vedle budování silné armády je podle něj stejně tak důležité prohlubovat spolupráci s civilním světem. Právě na civilní infrastruktuře, jako jsou železnice nebo přístavy, jsou vojáci závislí.
„Bez fungující civilní infrastruktury selže i nejsofistikovanější vojenský plán,“ zdůraznil Řehka s tím, že jde o zásadní součást kolektivní obrany, na které je potřeba pracovat před vypuknutím krize.
Řehka ve funkci náčelníka generálního štábu končí, závazek v armádě mu končí na konci srpna. V politickém zákulisí proto finišuje výběr jeho nástupce. Z okruhu vhodných adeptů už vykrystalizovali favorité. Kromě dříve známých jmen, generálů Petra Čepelky a Václava Vlčka, je na seznamu podle zdrojů Seznam Zpráv také generál Petr Svoboda.
Rozmazaná hranice války
Zatímco dřív jsme se podle Řehky spoléhali na to, že poznáme, kdy se konflikt blíží, dnes se hranice mezi mírem, krizí a válkou stále ztenčuje a rozmazává. „Naši protivníci tomu velmi dobře rozumějí,“ varoval šéf české armády.
Válka tak už nezačíná tím, že tanky přejedou hranice, Rusko a jeho spojenci totiž podle Řehky operují pod prahem konfliktu. To znamená, že testují demokratické země a hledají jejich slabiny, zesilují nejistotu a podkopávají důvěru mezi občany a institucemi státu.
Jedinou účinnou obranou je v takové nové realitě podle náčelníka generálního štábu odolná společnost. „Pokud chceme odradit agresora, nestačí mít silné ozbrojené síly, protivníci musí vidět soudržnou společnost. Instituce, které fungují i pod tlakem. Infrastrukturu, která je chráněná a odolná. Obyvatelstvo, které je informované a připravené,“ vysvětlil Řehka.
Na těchto podmínkách závisí také nové obranné plány Severoatlantické aliance. Ty odsouhlasili prezidenti a premiéři členských států NATO před třemi lety na summitu ve Vilniusu.
Jde o nejpodrobnější návod od konce studené války, co dělat v případě útoku Ruska nebo jiného agresora. Alianční plánovači podrobně rozepsali nutné kroky na stovkách stránek a každá země má v těchto plánech své úkoly – například co má dodat pro společnou obranu, jak rychle a kam má své vojáky a techniku přesunout. Zafungovat to ale může jen v případě, že každý stát plní, k čemu se zavázal.
Právě investice do obranyschopnosti budou jedním z hlavním témat summitu NATO, který se uskuteční za tři měsíce v turecké Ankaře. Kabinet Andreje Babiše (ANO) čelí kritice za to, že v letošním rozpočtu dá na obranu méně než dvě procenta HDP.
Minulý týden do Česka přijel generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte a sešel se s Babišem.
„Domluvili jsme si, že naše týmy si vymění čísla, aby bylo jasné, jaká jsou ta procenta,“ uvedl premiér po schůzce s Ruttem. „Už jednou jsem to Donaldu Trumpovi na summitu NATO vysvětloval, že každý máme jiné HDP, ale uděláme všechno pro to, abychom závazky plnili. Naše armáda má v Alianci skvělý zvuk, naši vojáci mají skvělou reputaci, jsme na ně hrdí, velice si jich vážíme,“ zdůraznil Andrej Babiš.
