Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pokles hnutí Andreje Babiše pod 30 procent zaznamenal dubnový volební model NMS Market Research, konkrétně na 28,1 procenta, což je nejméně od loňského července. Na druhém místě zůstala koalice Spolu, která si polepšila na 20,9 procenta, a náskok ANO tak zmenšila na zhruba sedm procentních bodů.
„Je to sice malý pohyb, ale zjevné je, že v náladě voličů se po dlouhé době něco děje. Jsou to přelivy hlasů před začátkem skutečné kampaně,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy sociolog a ředitel analytického ústavu STEM Martin Buchtík.
Jak je pokles preferencí pro ANO vážný problém?
Třeba my ve STEM to nevnímáme jako nějak zcela zásadní pokles. My měli ANO někde na úrovni 33 až 34 procent, teď je to 31,5. Čili to jsou dva, tři procentní body, což v tomhle ohledu opravdu není žádný velký propad.
Ke komu a proč příznivci ANO odcházejí?
Pořád platí, že ve společnosti máme dva silné volební bloky. První jsou politické partaje současné vlády plus Piráti a Zelení. Na druhé straně je celá parlamentní i mimoparlamentní opozice. V zásadě platí, že hlasy se nepřelévají mezi jednotlivými bloky. Teď dochází k posilování nebo stabilizaci jak hnutí Stačilo!, tak Motoristů někde kolem šesti procent. A vlastně i SPD, jež se usazuje kolem deseti, jedenácti procent. To potom vede k oslabení hnutí ANO, neboť součet hlasů opozičního bloku zůstává pořád stejný.
Jaký je důvod přelivu od hnutí ANO k radikálnějším stranám a hnutím?
Za prvé: Část lidí si teprve teď pořádně všímá, že jsou i nějaká další opoziční uskupení. Tak to funguje. Pokud nesledujete politické dění pravidelně, tak vlastně menší subjekty jsou pro vás trochu mimo. Za druhé: Může to být způsobeno chybami v komunikaci hnutí ANO. Teď nad některými důležitými tématy váhali a několikrát obraceli. Tím mohli znepokojit část svých příznivců.
Čekal jsem, že tím hlavním důvodem bude postoj Andreje Babiše k americkému prezidentovi, jehož nejprve nekriticky adoroval a dnes bruslí mezi tím, jak moc je trumpistou.
To je asi nejviditelnější příklad z těch komunikačních chyb. ANO tím mohlo znepokojit lidi, kteří hodně podporují Donalda Trumpa. Ti si mohli říct – proč já bych vlastně volil Babišovo hnutí ANO, které v tom evidentně nemá jasno, když zcela zřetelný postoj v tom mají třeba Motoristé?
Myslíte, že Andreji Babišovi ten současný pokles vyhovuje? On si opakovaně stěžoval, že průzkumy nadhodnocují preference ANO a že jim to dělá „medvědí službu“, neboť členové hnutí i jeho příznivci mají pocit, že už je hotovo.
Andrej Babiš by byl nejraději, podle mě, kdyby měli právě 33,5 procenta. Protože mu nevyhovuje v průzkumech ani 35 procent pro ANO jako příliš moc, ani 31 procent jako příliš málo. To je můj dojem. On bude vždy dávat najevo nějakou nespokojenost.
Nazval byste to volným pádem ANO, když během jediného měsíce hnutí přišlo o dvě stě tisíc voličů?
Neřekl bych, že o ně přicházejí. Je to prostě přelévání sil před tím, než začne ostrá volební kampaň. A ta bude pro hnutí ANO strašně důležitá. Záleží na strategii, jakou hnutí ANO zvolí. Tedy, jestli si spíš bude pořád věřit v zisk více než sto mandátů ve Sněmovně. Což znamená, že musí výrazně získat hlasy ze svého voličského spektra a ta kampaň musí mířit proti Stačilo!, Motoristům i SPD.
... anebo je ANO nechá žít?
Je to možná varianta, aby měli po volbách více možností a nebyli vydíratelní. Aby si podle hesla „rozděl a panuj“ mohli mezi více zájemci vybírat buďto koaličního partnera, nebo jednorázové podpory v případě, že ANO zvolí strategii menšinové vlády.
Není limitující právě sázka ANO na všelidovou stranu, což pak vede k tomu, že nemůžete nabízet téma jedné skupině, aniž byste tím nenaštvali jinou?
Máme tady fenomén silného Andreje Babiše, výrazného a charismatického lídra, který je pro část populace přitažlivý. On nepodléhá tradičním interpretacím. Spíše se projevuje to, že hnutí ANO to nebude mít jednoduché. Je fakt obtížné držet víc než 30 procent voličů v momentě, kdy vám vyskakují nová a nová témata, která to hnutí nikdy neformovala a nesjednocovala. Zároveň to nepřeceňujme, vždyť volební kampaň v podstatě ještě výrazně nezačala. Vlastně jediné, co vidíme, je AntiBabiš, AntiFiala, nic víc.
Zároveň v průzkumech vidíme drobné posílení vládní koalice Spolu. To si vysvětlujete jak?
V našich modelech se koalice Spolu pohybuje od začátku roku mezi 16 a 20 procenty. A teď je to zkrátka spíš k té horní hranici. Posílení je z velké části jen optické, protože přichází po předchozím oslabení. To bylo způsobené oznámením šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové, že už nebude kandidovat. A pak také výroky europoslance ODS Alexandra Vondry k geopolitickému dění.
Má pak Spolu vůbec naději získat ve volbách víc než dvacet procent hlasů?
Zatím nevypadá, že by někoho nabírali. Nicméně můžeme to očekávat. Jak známo, průzkumy neodráží to, jak volby dopadnou, ale jaká je současná nálada. Takže část voličů Spolu říká, že dnes nemá koho volit a že volit nepůjde. Zároveň je velmi pravděpodobné, že nakonec se v září vyhecují a aspoň část z nich k volbám půjde.
I přes ty dnešní pohyby, jak moc se zdá být jisté, že současné opoziční strany budou mít na podzim po volbách většinu hlasů v Poslanecké sněmovně?
Dneska bych tu pravděpodobnost viděl tak na 90 procent. Jistěže se může stát něco nepředvídatelného a pak se to samozřejmě změní. Ale současná nálada společnosti a kontext situace, kdy je Fialova vláda velmi nepopulární, ukazuje většinu pro opozici. Potvrzuje to i vývoj v zahraničí, kde se kvůli celosvětově vysoké inflaci téměř žádné vládě nepodařilo ve volbách obhájit vítězství.
