Babiš je nahý – díky, Evropo!

Šlo to nečekaně rychle, rychleji než posledně. Měsíc poté, co české úřady zkusily zaplout do starých kolejí v dotování Agrofertu, přichází z Bruselu důrazně zamítavé stanovisko.

Evropská komise v oficiálním dopise tento týden varovala, že střet zájmů Andreje Babiše rozhodně nepovažuje za vyřešený. A že tím pádem nemá smysl o unijní peníze pro Agrofert vůbec žádat.

Jinými slovy, Brusel se zdvořile dotazuje, zdali jsme se v Praze po volbách nepomátli. A ptá se správně. Respektive správně nám připomíná zjevnou věc, že řídit stát a zároveň – byť přes dva rohy svěřenského fondu – z eráru zaopatřovat rodinu, prostě nejde dohromady.

Král je nahý a je dobře, že to někdo řekl. Protože v Česku už po těch letech mnozí v otupění mohou mít tendenci sklouznout k úvahám, že na tom, co Babiš – a s ním jak Agrofert, tak bohužel i příslušné úřady – tvrdí, třeba něco je.

Není, souběh politické funkce s dotačním byznysem na tak vrcholné úrovni je zkrátka nepřijatelný. I když to tak velká část veřejnosti nevnímá.

Co projde Babišovi v politice, mu možná projde i před děravým českým zákonem. Ale dotace mají platit daňoví poplatníci z jiných zemí, a tak se Brusel právem ozývá. Má v ruce tvrdší celounijní předpis a s tím je Babiš – i přes přeparkování Agrofertu – pořád v rozporu.

Jen pro pořádek připomeňme, že to, co vítěz voleb pod tlakem prezidenta vymyslel s právníky jako řešení, aby se dostal k premiérskému dekretu, není žádné opravdové odstřižení. Babiš má možnost nový svěřenský fond po odchodu z vlády zase ovládnout i s Agrofertem. Nebo fond s firmou jednou připadne jeho dětem.

Unijní nařízení o střetu zájmů má přímou platnost v celé EU a Česko se k němu přihlásilo už za minulé Babišovy vlády. Hlavní pasáž je tvořena třemi srozumitelně napsanými články, o jejichž smyslu není pochyb. Lidé v exekutivě se mají vyhnout situacím, které „lze objektivně vnímat jako střet zájmů“.

Není tedy nutné přistihnout premiéra, jak Agrofert zvýhodňuje nebo jak to po někom chce. Stačí, že vzniká – řečí práva – „zlé zdání“. A to vzniká, protože z role premiéra lze nastavení dotací na české i unijní úrovni zásadně ovlivnit.

Zlé zdání ohledně zneužití moci navíc vzniká i v tom, jak se po volbách chovají české úřady. Současná situace je totiž paradoxní v tom, že s Evropskou komisí coby správcem unijní kasy se nedohaduje přímo Babiš nebo Agrofert. Za ně s Bruselem bojuje český státní aparát, vedený – Babiš by zřejmě řekl, že shodou okolností – Babišem.

Evropská komise po vložení Agrofertu do nových svěřenských fondů požadovala od českých úřadů garanci, že Agrofert nic nedostává, dokud nebude jisté, že střet zájmů je doopravdy vyřešen. Z Prahy přišlo ujištění, že dotace jsou zmrazeny.

Ale vzápětí Státní zemědělský a intervenční fond coby správce největšího dotačního balíku oznámil, že v ničem nevidí problém, a na základě vlastních právních posudků dotace pro Agrofert odblokoval. S tím, že nebude zpětně vymáhat ani peníze proplacené za minulé Babišovy vlády.

Teď se tedy z EU dozvídáme, že šlo o zcela mylný postup. Nemusí jít o finální stopku, ale teprve začátek sporu, který může trvat dlouho, budou-li si zdejší úřady trvat na svém.

Je dobře, že se jejich vzdoru někdo rychle postavil a pojmenoval věci pravým jménem. Smutné ale je, že to bude mít svou cenu.

Česká pozice v EU se zkomplikuje, vyjednávací možnosti se oslabí. S těmi, kdo ignorují závazná pravidla, nikdo nechce nic mít. U Babiše pak hrozí, že se ještě víc zatvrdí a „zorbánizuje“. Bude stavět Brusel jako nepřítele českých – rozuměj svých – zájmů a bude v tomto duchu ovlivňovat veřejné mínění.

Vzorek jeho zlosti byl dobře vidět už na pondělní tiskové konferenci, kdy už zjevně věděl o dotační stopce. V úterý na to reagoval pomyslným vztyčeným prostředníčkem Evropské komisi – prohlásil, že střet zájmů vyřešil daleko nad rámec českých i evropských zákonů a Bruselu to snad brzy dojde.

Česko je zkrátka už hodně v Babišově moci. Takže díky za Brusel, pokud nám bude připomínat, jak se věci doopravdy mají. A pokud bude střet zájmů řešit, když na něj už sami nestačíme.