Článek
Na Národní třídě se začínají scházet politici, aby připomněli 34. výročí sametové revoluce.
Jako první politici dorazili představitelé hnutí ANO – jeho předseda Andrej Babiš a místopředsedové Alena Schillerová a Karel Havlíček. Akci využili ke kritice vlády.
„Získali jsme svobodu se svobodně vyjadřovat, podnikat, cestovat, svobodné volby. To je samozřejmě obrovská výhoda, kterou jsme získali. A jiná věc je, že asi lidi čekali po revoluci, že naši politici, kteří tehdy měli vládnout a dnes jsou znovu u moci, to nezvládli,“ řekl novinářům Babiš.
Kritizoval tak hlavně vládu a média. „Snaží se zprivatizovat demokracii, kterou přinesla revoluce v listopadu 1989,“ řekl.
Jak konkrétně k tomu dochází, ovšem neupřesnil. Dodal jen, že z práce lidí v Česku podle něj plyne 300 miliard dividend do zahraničí. Nynější vláda nenavázala na projekty vlád s účastí ANO, které zastavila pandemie covidu-19.
Exkomunista Babiš již nechodí za tmy
Na rozdíl od některých let minulých let dorazil předseda ANO až za denního světla, předloni ale přišel ještě za tmy, připomenula agentura ČTK. Chtěl se tak zřejmě vyhnout setkání se svými kritiky. Babiš v minulosti opakovaně čelil při oslavách 17. listopadu protestům veřejnosti. Lidé na něj křičeli a pískali, obviňovali ho ze zneuctění pietního místa a připomínali mu jeho dokumenty doloženou spolupráci s komunistickou Státní bezpečností (StB). V roce 2018, kdy Babiš tehdy jako premiér pokládal květiny na Národní třídě 17. listopadu už krátce po půlnoci, vyhodili lidé Babišovu kytici do koše.
Babiš byl členem tehdejší Komunistické strany Československa (KSČ) v letech 1980 až 1989. Podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho komunistická tajná policie získala ke spolupráci jako agenta s krycím jménem „Bureš“.
Babiš vědomou spolupráci s StB vždy popíral a v roce 2012 podal žalobu na ÚPN, který na Slovensku spravuje archivní svazky po StB. Ve více než deset let trvající kauze slovenské soudy naposledy rozhodly, že český expremiér měl žalovat ministerstvo vnitra, nikoliv slovenský Ústav paměti národa (ÚPN).
Na Národní přišel i muž v kostýmu piráta. Místo svíčky zapálil prskavky na trsu banánu, kolemjdoucím řekl, že „svatá válka v této banánové republice nekončí“, a dodal, že pravdu mají jenom banány. „Je tu blázinec, tohle si lidi určitě nepřáli,“ řekl.
Babiš v posledních týdnech pravidelně hovoří, že zažíváme „novou totalitu“. K tomu se vyjadřovat nechtěl a uvedl, že ANO je demokratické hnutí, které když prohrálo volby, tak demokraticky předalo moc. Odmítl i otázky novinářů na smysl demokracie a boj za demokracii na válkou zkoušené Ukrajině.
„Tady jsme v Čechách, ne na Ukrajině, nevím, proč se ptáte na Ukrajinu,“ odvětil Babiš, nad jehož hlavou na budově v tu chvíli kromě české vlajky vlály i zástavy Ukrajiny a Izraele. „My oslavujeme den demokracie a svobody, bavme se o tom. Měli byste to nechat, přeju vám hezký den,“ dodal a z Národní třídy odešel.
Jeho místopředsedové Schillerová s Havlíčkem poté zavzpomínali na to, jak rok 1989 prožívali oni. Alena Schillerová hovořila o tom, že v roce 1989 se narodil její syn, což naději z vývoje situace násobilo.
Chvíli před Babišem přišel už tradiční „předvoj“ – tedy muž v kostýmu piráta, kterého doprovázel muž převlečený za gorilu. Pirát místo svíčky zapálil prskavky na trsu banánu, kolemjdoucím řekl, že „svatá válka v této banánové republice nekončí“, a dodal, že pravdu mají jenom banány. „Je tu blázinec, tohle si lidi určitě nepřáli,“ řekl.
Článek jsme aktualizovali o připomínku minulých let, kdy Andrej Babiš čelil na Národní kritice kvůli svému členství v KSČ.
