Česko by mohlo mít zákon o vyvlastnění ruských majetků

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Skupina poslanců kolem Ondřeje Koláře z TOP 09 připravila návrh speciálního zákona na ochranu bezpečnosti České republiky, který by umožnil vyvlastnit majetky subjektů ohrožujících bezpečnost a suverenitu země, a to takzvaně ve veřejném zájmu.

„Ten návrh logicky navazuje na to, co tato vláda už udělala, tedy zmrazení ruských majetků či zpoplatnění využívání pozemků pod jejich objekty,“ říká hlavní předkladatel zákona a upozorňuje, že o Rusku není v návrhu ani zmínka, že zákon by měl sloužit jako obrana proti jakémukoliv subjektu, který by chtěl českou suverenitu ohrožovat.

Přiznává ale, že „první na paškále“ je nyní Ruská federace, která jen v Praze vlastní 39 nemovitostí. „Už jen čtyři z nich mají diplomatickou ochranu podle Vídeňských úmluv,“ upozorňuje Kolář. Jde zejména o budovu velvyslanectví, rezidence velvyslance a jeho zástupce a kulturní centrum. Ostatní jsou pak převážně bytové domy, které Ruská federace využívá komerčně, tedy v rozporu s Vídeňskou úmluvou.

Návrh zákona přenáší zodpovědnost za přípravu a přijímání opatření na vládu a Ministerstvo zahraničních věcí. Rezort se k poslanecké aktivitě prozatím nevyjádřil.

Ministerstvo by podle třetího paragrafu zákona mělo shromažďovat a vyhodnocovat podklady k vyvlastnění a předkládat je vládě, která by o něm rozhodovala.

Součástí by byl i znalecký posudek, který by stanovil obvyklou cenu majetku. Vyvlastnění podle tohoto zákona by totiž probíhalo za náhradu ve výši obvyklé ceny. „Retribuce v našem právním řádu nemá místo,“ vysvětluje Kolář.

Česko je podle něj teprve druhou zemí EU, která zákon v takovém smyslu připravuje. O krok před námi jsou Estonci, jimž už prvním čtením v parlamentu prošel návrh zákona, který by z ruských majetků na území této pobaltské země hradil škody, které Rusko napáchalo svojí agresí na Ukrajině.

„Nějaký návrh se připravuje ještě i v Lotyšsku, o něm se však v nadcházejících dnech teprve budu bavit se zástupci jejich ambasády,“ dodal Kolář. Právě tyto dva pobaltské státy by podle něj měly být spolu s Českem tahouny, kteří se na svoji stranu pokusí strhnout další země, které mají s Ruskem neblahé zkušenosti, a na jejichž území se proto nachází i hodně majetků v ruských rukou.

Nesměle proto pokukuje především po Litvě, Finsku a Polsku. „Případně i Slovensko, jestli by se tam s někým dalo bavit,“ naráží na nedávnou změnu politických poměrů u východního souseda.

Kolář spolu s dalšími autory zákon představí tento týden ve Sněmovně. Už minulý týden jeho návrh poslal i ministru zahraničí Janu Lipavskému (Piráti), který se k němu však prý zatím nevyjádřil. „Zatím jsme to probírali s ministerstvem jen po úřední lince. Mám pocit, že se jim návrh líbil,“ uvedl.

„Pan ministr se ke znění návrhu zákona sejde s panem poslancem v následujících týdnech. V tuto chvíli návrh studují právníci MZV,“ uvedl mluvčí ministerstva Daniel Drake.

Seznam Zprávy oslovily s dotazy na novelu zákona i mluvčího vlády, ten nereagoval.

Podle poslance zahraničního výboru Jana Kubíka (ANO) by Česko mělo v přijímání a uplatňování takového předpisu postupovat opatrně, a to především kvůli rizikům možných arbitráží.

„Možnosti vyvlastňování se řešily i v jiných evropských zemích, ale i tam jsou opatrní a spíše jdou cestou zmrazení majetků. Takový návrh by se podle mého měl řešit komplexně v rámci celé EU, ne každý stát po svém,“ míní poslanec.

Podle Koláře však společný postup v rámci EU není možný už jen proto, že každá země má s ruskou přítomností a majetky na svém území různou zkušenost. „Jsou země jako Pobaltí, kde je majetků v ruských rukách mnoho, ale jsou i země, kde nejsou skoro žádné problematické,“ vysvětluje.

„S vyvlastňováním mám obecně problém, už jsme tu takovou kapitolu historie měli. Pokud by se to však týkalo lidí, kteří prokazatelně ohrožují bezpečnost a suverenitu ČR, tak bych s tím asi problém neměl. Muselo by to však být důkladně odůvodněno. Otázkou je, kdo a jak bude určovat tu hranici,“ řekl k plánovanému návrhu další člen zahraničního výboru Michal Ratiborský (ANO).

Česko by za vyvlastněné majetky poskytovalo náhradu, kterou by podle návrhu mělo vyplatit v penězích do 60 dnů od právní moci výroku o vyvlastnění. Subjekt by proti vyvlastnění mohl podat písemnou, odůvodněnou námitku, která by se podávala Ministerstvu zahraničí. Pokud ji ministerstvo odmítne, výrok je možné přezkoumat soudem.

Součástí zákona je i odstavec týkající se práv třetích osob, kterým by vyvlastněním nezaniklo právo nájmu bytu, nebytového prostoru či pozemku.