Nejdelší demonstrace v českých dějinách? „Demisi!“ vzkázal vládě dav u Sněmovny

Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan označil noční shromáždění na podporu veřejnoprávních médií za nejdelší demonstraci v českých dějinách.

Lidé se sešli v okolí Sněmovny v pátek odpoledne a někteří tam vydrželi až do ranního hlasování.

Krátce před třetí ranní v noci z pátku na sobotu dav na Malostranském náměstí viditelně prořídl, zbývají tu možná dvě stovky lidí.

Někteří právě tančili při vystoupení české kapely Tygroo kombinující klezmer s balkánskou hudbou, pár osob leží na dlažebních kostkách ve spacáku. Moderátor, jenž podle svých slov uvádí čtrnáctou hodinu protestu, zve k mikrofonu Filipa Černého, reportéra České televize a člena iniciativy Veřejnoprávně, která se vymezuje vůči snaze o zestátnění veřejnoprávních médií. Černý děkuje všem, kteří zůstali. „I když to dnes v noci ve 04:36 nedopadne dobře, tak to není konec. Je to jen první čtení. Česká republika má dlouhou historii úspěchů občanské společnosti,“ říká novinář a připomíná takzvanou televizní krizi z let 2000 a 2001.

„Česká televize tehdy vstoupila do stávky a ubránila se pokusu o převzetí opoziční smlouvou. Dnes pracovníci Českého rozhlasu a České televize oznámili, že 3. listopadu jdou do stávky a budou dál potřebovat vaši pomoc. Jsme s vámi, buďte s námi,“ vyzývá Černý.

Následně hovoří Hana Strašáková z iniciativy Díky, že můžem, která pořádá oslavy 17. listopadu na pražské Národní třídě. Připomíná, jak jim ministr kultury Oto Klempíř ze strany Motoristé sobě odmítl dát na projekt Korzo Národní dotaci. Lidé jim v následné online sbírce naposílali přes sedm milionů korun, tedy mnohonásobně víc.

„Ukázali jste, jak je tady silná občanská společnost. A ukazujete to i tady,“ konstatuje Strašáková, která kroky ministra kultury z posledních týdnů považuje za systémové ohrožování demokracie.

Jako další promlouvá režisér Václav Marhoul. „Stojíme tu s mojí kolegyní Jitkou Čvančarovou devátou hodinu,“ říká autor filmů Tobruk nebo Nabarvené ptáče a povzbuzuje demonstranty. „Troufnu si říci, že ty dívky a hoši ve Sněmovně s tímhle nepočítali. To mi dělá opravdu radost,“ pokračuje filmař, jemuž prý situace připomíná tažení někdejšího maďarského premiéra Viktora Orbána vůči veřejnoprávním médiím.

„Orbánovi se podařilo zničit veřejnoprávní média, ochromit maďarský parlament. Ovládl nakonec i soukromá média a soudy. A co se stalo? Padl. To je ta dobrá pozitivní zpráva pro nás pro všechny. Dneska jsem si to uvědomil. Oni padnou,“ loučí se Marhoul za potlesku protestujících. Lidé povzbuzení jeho slovy následně skandují heslo „média nedáme“.

Večer byla atmosféra bouřlivější. Na Malostranském náměstí se od odpoledne scházeli lidé, aby vládě vyjádřili svůj nesouhlas. Zatímco v jednu hodinu – kdy shromáždění začalo – bylo na náměstí jen několik desítek lidí, k večeru už to byly stovky. Pískot a křik byl slyšet i uvnitř Sněmovny.

„Demisi! Demisi!“ skandoval dav kolem 21. hodiny, zatímco opoziční politici jim mávali. Předtím zněla hesla jako „otevřete okna“, „média nedáme“ nebo „pojďte ven“. Okolo náměstí také několikrát projelo auto, které hlasitě troubilo.

Někteří opoziční politici se z balkonků a oken na chvíli přesunuli na náměstí. A zatímco na ně dav reagoval spíše podpůrně a přátelsky, realita vládních poslanců byla jiná. Když totiž ven vystoupil poslanec hnutí SPD Jaroslav Foldyna, lidé si ho hned všimli. „Hanba! Hanba,“ křičeli a neskrývali své rozhořčení.

„Já jsem zvyklý s lidmi diskutovat. Ale tam nepřišli ke mně lidé, kteří se mnou chtěli diskutovat. Skočili na mě lidé, kteří nechtěli diskutovat, polévali, plivali, řvali sprostě,“ řekl na plénu Foldyna. Gabriela Svárovská (Piráti/Zelení) uvedla, že na místě byli svědci, kteří vědí, co Foldynovu údajnému napadení předcházelo, píše ČTK.

Organizátoři proto dav po chvíli prosili, aby zachovával klidnou atmosféru. „Svůj nesouhlas ale dejme znát hlasitě,“ pronesl jeden z nich a vyzval, aby lidé přišli blíže k pódiu.

Na Malostranském náměstí byly podle reportéra Seznam Zpráv i před půlnocí stovky protestujících. Lidé křičeli „hanba“ a „máme toho dost“, pískali, bubnovali. Měli také udělané transparenty, vstup do Sněmovny hlídají policisté v kuklách.

„Vylezte, vylezte. Oto, vylez, Oto, vylez,“ skandoval dav. Pořadatelé improvizované demonstrace se ho snaží zklidnit a vyzývají lidi, aby se odvrátili od Sněmovny a směřovali svou pozornost opačným směrem. „Na této straně Sněmovny jsou jen kluby. Poprosím vás, jestli byste se mohli pomalu vracet, budeme pokračovat v našem programu,“ znělo z reproduktoru na náměstí.

Redaktorka Seznam Zpráv z místa hlásí, že v mnoha oknech opozičních poslaneckých klubů jsou loga veřejnoprávních médií. V dolní části Malostranského náměstí zní hudba, už poněkolikáté je například slyšet z reproduktoru Modlitba pro Martu od Marty Kubišové, na místě ale hrají živě i kapely.

Později večer agentura ČTK napsala, že několik desítek lidí, kteří přišli odpoledne na Malostranské náměstí demonstrovat proti vládnímu záměru, se večer pokusilo proniknout do Sněmovny. Policisté jim v tom zabránili. Nikdo nebyl zadržen. ČTK to řekla mluvčí policie Eva Kropáčová. Na náměstí bylo podle ní kolem 22:30 několik stovek lidí.

„Nikoho jsme nezadrželi a nikdo nebyl omezen na osobní svobodě,“ uvedla k incidentu mluvčí. Doplnila, že v průběhu večera byly na nezbytně dlouhou dobu průběžně uzavírány ulice Sněmovní a Nerudova.

Okolo náměstí procházel večer pár ve středním věku, který pozoroval dění. Po chvíli se žena rozhodne oslovit redaktorku a ptá se: „Co se to tu děje?“

Po objasnění, že jde o vymezení veřejnosti proti změně financování veřejnoprávních médií, prozrazuje, že dění v rodné zemi tolik nesleduje. „Já žiju s partnerem v Německu a tam teda každá domácnost platí poplatek za veřejnoprávní média. A z čeho to chtějí platit?“ dotazuje se zvědavě dál. Když zjistí, že ze státní kasy, odvětí směrem k davu: „Tak teď už to chápu. No nic, my jdeme na hotel,“ oznámí. Na jméno mluvit nechce.

V hloučku na náměstí stojí i zhruba třicetiletý Matěj. „Situaci sleduji od té doby, co vznikla. A přemýšlel jsem, jak se k tomu postavit. A tohle mi přišlo jako dobrý způsob,“ poodhaluje svoji motivaci stát v devět večer na náměstí. Do kolika vydrží před Sněmovnou stát, si prý netroufá odhadovat, odhodlání ale má.

Energie nechybí ani Dominikovi. „Koketuji s časem 4:36. Uvidíme, jestli budou mít tak tuhý kořínek, ale je to motivační,“ říká na dotaz, do kdy chce na náměstí stát. Na demonstraci přišel se svou partnerkou Markétou. V davu s nimi stojí i kamarádka Lenka. „Bylo by to takové uvítání, až vylezou,“ dodává.

Většina z nich se o demonstraci dozvěděla až během dne. „Zrovna jsem si v práci dávala přestávku, tak jsem se podívala na telefon a najednou jsem zjistila, co se děje,“ prozrazuje Lenka. Podle ní se snaží mít vláda veřejnoprávní média pod kontrolou. „A vlastně to prodávají tak, že to chtějí lidé. Dávají možná lidem hezké důvody, proč to podpořit, ale reálně jsou to jejich zájmy,“ myslí si.

Dominik k tomu dodává, že si není jist, že všichni voliči současné koalice o rušení koncesionářských poplatků stojí.

Okolo trojice se třpytí svítilny telefonů. Chvílemi zní hudba, lidé jsou hlasití a někteří připouštějí, že už mají vykřičené hlasivky. Většina lidí v davu se o akci dozvěděla od přátel nebo skrz sociální sítě. „Já jsem přišla až později, ale kamarádka je tu od tří,“ popisuje mladá žena s tím, že přišla podpořit nezávislost médií a demokracii.

Vyjádření nesouhlasu nicméně probíhalo i ve Sněmovně. Někteří lidé totiž přišli jednání sledovat přímo z galerie. A protože pískali, předsedající Jiří Barták (Motoristé) krátce schůzi přerušil a požádal sněmovní ochrannou službu o zjednání pořádku.

Podle opozice byli ale z galerie vyvlečeni i lidé, kteří sledovali jednání v tichosti s transparenty.

Policie mezitím uzavřela ulici Sněmovní. „Kvůli tomu, aby lidé nenarušovali Sněmovnu,“ vysvětluje policista na dotaz jednoho z kolemjdoucích.

„Srabi!“ volá směrem do ulice čtveřice mladíků. Následně odcházejí.