Článek
Už když byly oznámeny výsledky prvního kola senátních voleb na Žďársku, bylo celkem jasné, že s tím bude ještě legrace. Kandidátovi ODS s podporou Pirátů Radkovi Černému unikla účast ve druhém kole o jediný hlas - volební komisaři mu přisoudili 11 372 hlasů, jeho soupeři a obhajujícímu senátorovi Josefu Klementovi připsali o hlas víc a poslali jej do finále.
Pokud by Černý takový volební výsledek přešel bez boje, mohl by být považován za zenového mistra, ale těžko za člověka s vážnou politickou ambicí.
Černý nakonec volební výsledek skutečně u Nejvyššího správního soudu napadl, ovšem výsledek je velmi překvapivý - a jeho důsledky mohou dalece přesáhnout hranice žďárského senátního volebního obvodu.
Nejvyšší správní soud prohlásil celé senátní volby na Žďársku za neplatné a nařídil jejich opakování od prvního kola. To je velmi neobvyklý krok.
Obvykle si volební soud vystačí s přepočítáním části hlasů, na jehož základě usoudí, zda volební výsledek reflektuje vůli voličů. To se přihodilo třeba Petru Bendlovi, který se v roce 2017 stal poslancem za ODS. Soud následně přepočítal preferenční hlasy a zjistil, že mandát náleží Martinu Kupkovi, jehož jméno bylo na rubové straně volebního lístku a mnoho komisařů jeho preferenční hlasy přehlédlo. Mimochodem, přezkoumávalo se tehdy na devět stovek středočeských volebních okrsků.
Žďárský případ je horší.
Černý napadl volby s několika argumenty. Většinu z nich soud odmítl jako nedostatečné pro případný zásah do volebního procesu. Na zvláště vysoké podíly neplatných hlasů v některých okrscích, bylo jich konkrétně 26, se ale rozhodl podívat. Následně zjistil, že ve většině z nich nelze výsledky voleb zpětně ověřit kvůli špatné práci volebních komisí s takzvanou „volební dokumentací“, tedy kvůli nakládání se zpracovanými volebními lístky a obálkami.
„Nebylo tak předně mimo jiné možné jednoznačně ověřit (přezkoumat) počet neplatných hlasů či důvody jejich neplatnosti, případně ani počet prázdných obálek, který podíl platných hlasů také ovlivňuje,“ píše se v soudním usnesení.
Soudci upozorňují, že i na základě předchozích zkušeností chtějí do voleb zasahovat co nejméně. Že jejich rolí je chránit a respektovat vůli voličů. „Nezbytným předpokladem k tomu, aby volební soud respektoval projevenou vůli voličů, však musí být v prvé řadě to, že taková vůle je z volební dokumentace vůbec zjistitelná,“ uvádí Nejvyšší správní soud.
Český volební systém je velmi dobrý a funkční a právem se těší vysoké důvěře. Volební skandály se u nás omezují na lokální problémy s kupčením s hlasy nebo hromadným účelovým přihlašováním voličů (a někdy i kandidátů) v malých obcích.
Jednou z klíčových součástí jeho důvěryhodnosti je také možnost volební výsledky zpětně zkontrolovat, ověřit či přepočítat na základě pečlivé práce okrskových volebních komisí. Jestliže žďárský případ odhalil nedbalost v této věci v takovém rozsahu, je to pro důvěryhodnost voleb obecně nepříjemná rána.
Jde o víc než o žďárské senátní klání. V momentě, kdy se ukázalo, že rozhodl jediný hlas, bylo jasné, že není hotovo - a bylo celkem jedno, jestli to skončí jen přepočtem a potvrzením výsledku, nebo přepočtem a změnou výsledku prvního kola a opakováním druhého, anebo opakováním celých voleb. Zásadní je příčina konečného verdiktu, a tou jsou chyby v uchovávání výsledků a nemožnost jejich zpětné kontroly.
Pokud by se něco takového stalo ve sněmovních volbách, může to vyústit v drsnou ústavní krizi a miliardové náklady. Dá se očekávat, že podobné návrhy mohou být podávány nejen zcela oprávněně, jako v případě Radka Černého, ale i z důvodů v podstatě šikanózních nebo pomstychtivých.
Představme si, že některá ze současných parlamentních stran v dalších volbách velmi těsně vypadne ze Sněmovny. U soudu se bude domáhat neplatnosti voleb, soud se rozhodne výsledky zkontrolovat a zjistí, že to nejde. A ve stejné logice jako ve Žďáru shledá nutnost volby opakovat. To znamená několik týdnů ústavní paralýzy ve společenském papiňáku a náklady v miliardách korun.
„Volební dokumentace“ je svatý grál. Je dobře, že nám to připomněly „jen“ žďárské senátní volby a doufejme, že ta zpráva dorazila nejen ke všem volebním komisařům, ale i na ministerstvo vnitra a vůbec ke všem zodpovědným uším. Zapisovat na neplatný volební lístek, proč je shledán neplatným, v okrsku č. 1 v Březí nad Oslavou se může jevit jako zbytečná byrokratická práce, ale není. Z jejího zanedbání se může – jako v tomto případě – stát důvod pro zrušení voleb.
Za úvahu určitě stojí i další poznámka Nejvyššího správního soudu, který navrhuje – nikoli poprvé – zavést institut mimosoudního přepočtu hlasů jen na základě žádosti. Pokud by přepočet nedopadl ve prospěch žadatele, musel by uhradit náklady.
Je to zajímavá myšlenka hodná debaty, ušetřila by nějaký čas i případná soudní dramata, ale i ona předpokládá a vyžaduje superpoctivé a superzodpovědné zacházení s volebními lístky. Výsledky, které nelze zkontrolovat, lze příliš snadno zpochybnit. To je to poslední, co český volební systém potřebuje.















