Nečekal jsem, že půjdu sedět. Manželka se to dozvěděla z médií, říká Novotný

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jen pár hodin před „položením mandátu“ postává Pavel Novotný ve své kanceláři u klícky s papouškem. „Brzy budeme rodit,“ ukazuje na vajíčka. Drobnost všedního dne mu očividně dělá radost. Brzy ale o podobné momenty přijde.

I přestože se za každou větou směje, není jeho situace vůbec úsměvná. Post řeporyjského starosty zastával za ODS sedm let. V pondělí večer se ale rozhodl svůj mandát složit. Důvodem je jeho nástup do vězení, kde si má odsedět tři měsíce.

Délka trestu se mu ale zdá směšná. „Je to trapné,“ říká s tím, že by měl sedět alespoň půl roku. Dodává ale, že čtyři roky podmínek za nebezpečné pronásledování a vyhrožování smrtí podnikateli Marku Vítovi byly dost. „Trest za něj jsem si během té doby vytrpěl,“ myslí si.

Těsně před tím, než Novotný odstoupil z pozice starosty, Seznam Zprávám popsal, jestli se ve vězení napraví, co tam bude dělat a jestli se do kanceláře starosty ještě někdy vrátí.

Se soudy máte už hodně zkušeností. Jednou je to podmínka, pak zase finanční odškodnění. V květnu ale soud rozhodl, že máte nastoupit na tři měsíce do vězení. Čekal jste, že vaše chování bude mít takovou dohru?

Nečekal. Každý recidivista bude tvrdit, že ho do vězení dostal státní zástupce se soudkyní. Ti mě samozřejmě do vězení dostali, ale byla to zdejší úderka, kdo moje přestupky vyrobil. Ale nečekal jsem to, protože jsem se polepšil. Dřív jsem měl i dvouciferný počet přestupků a s podmínkou žiju už čtyři roky. A vlastně jsem zvyklý, že pak vždycky dojdu na soud a oni mi to protáhnou. Tentokrát to ale tak nebylo, takže jsem to fakt nečekal. Dokonce jsem ani doma nehlásil, že jdu na soud. Vyšel jsem ven, jako že jdu na squash. Pak jsem zjistil, že mám vybitý telefon v autě, takže jsem musel doběhnout domů a říct manželce, že mě zavřou, dřív, než se to dočte z médií, ale nestihl jsem to.

Naznačil jste, že za to může „zdejší úderka“. Není to ale spíš tak, že si za to můžete sám?

Jsem si samozřejmě vědom toho, že si za to mohu sám. A také za to ponesu plnou odpovědnost.

Jaký je to vlastně pocit skončit po sedmi letech ve veřejné funkci proto, že jdete do vězení?

Mně je to líto, samozřejmě. Ale mám štěstí, že jsem měl měsíc na to, abych si to tady uspořádal. Připravil na to rodinu, kolegu a Řeporyje. Většinou je to náhlé a způsobí to chaos. My máme štěstí, že jsme to mohli vyřešit v klidu a administrativa vlastně přečká i tohle období. Takže je mi to líto hrozně, nechce se mi končit. V tom nastalém neštěstí se mi vlastně podařilo udělat pro rodinu a Řeporyje, co se dá.

Na to, že se chystáte do vězení, působíte ale vlastně v pohodě. Výkon trestu jste navíc opakovaně přirovnal ke škole v přírodě, což úplně nepůsobí, že byste to bral vážně. Přijde vám tedy trest uložený soudem směšný?

Je to trapné, není to trest. Za Marka Víta, kterého jsem pronásledoval jako novinář, jsem dostal čtyři roky podmínek. Myslím, že to bylo dost. Trest za Marka Víta jsem si během té doby prostě vytrpěl, protože starostovat čtyři roky v podmínce je totiž strašné. Když tu někdo fotí moji sestru a pořídí přes dva tisíce jejích fotek na zastupitelstvu a pak na mě opakovaně řve „h*jzle, h*jzle, h*jzle“ a já zpátky zakřičím něco, tak mám pak zase přestupek.

Tak ale asi je to o celkovém chování. Přece jste byl starosta v podmínce a asi jste se měl ovládat a nedávat lidem tyto záminky. Mě spíš zajímá, proč vám ten trest přijde směšný, když kvůli němu skládáte funkci, kterou jste zastával sedm let…

Já také nefňukám. Samozřejmě že se mám chovat normálně. Každopádně trest to není. Jako co je za trest být někde v Áčku někde na Pankráci? To je prostě trapas. Já jsem novinář, já bych chtěl jít někam mezi hovada, do Valdic, něco zažít. Co já zažiju na Pankráci, kde se mnou bude hned druhý den vyjednávat ředitel věznice, jestli budu hrát šachy a budu nosit civil?

To prostě není trest. Nechápu, co z toho stát má. Považuji to za naprosté selhání justice. Když už, tak bych měl teda sedět alespoň půl roku a nějak si to třeba i odpracovat. Já protestuji a chtěl bych říct, že ti, co mají radost z mého pádu, do mého výkonu trestu vkládají marné naděje.

Přece jen ale neuvidíte svoji rodinu tři měsíce. To vás třeba neštve, že kvůli vašemu chování přijdete o čas s nejbližšími? Když už vás očividně netrápí pobyt v cele.

To jediné mě mrzí a to jediné je trest. Mám svoje holky strašně rád a bude se mi hrozně moc stýskat. Ale ony se tváří sportovně, stejně jako všichni kolem mě.

Jak vás tak pozoruji – smějete se, mluvíte o vězení prakticky, jako by to byla dovolená. Ale necítím moc sebereflexi. Litujete vůbec svého chování?

Jasně, že jo. Lituju. Ale vedle toho jsem si také uvědomil, že jsem svým chováním nahrával různým lidem, kteří to pak zvládli perfektně využít proti mně. A zas, nikdo neumřel a mně to může jenom prospět. Třeba dospěji a z vězení vyleze nový Pavel Novotný.

Takže přijde záklopka a změna v chování? Zatím z toho nemám pocit, jak se tu tak bavíme…

Přijde, ale úplně mi ji nevěřte. Navenek budu ponaučený, uvnitř budu asi naštvaný na probační a mediační službu a budu dál prahnout po pomstě. Některé chyby ale už nezopakuji, bude to velké ponaučení.

Dnes jste skončil ve funkci starosty, přitom je to jen pár týdnů, co se o vaše odvolání pokoušela opozice. Proč to divadélko? Nestačilo by, kdybyste jim na konci května vyhověl?

Nestačilo. Nechtěl jsem, aby to tady řídili oni. Aby tady zastupitelé vykřikovali: „Pervitin.“ Já jsem v tuhle chvíli ještě na hodinu a půl zvolený starosta, který má plnou důvěru vesnice, takže žádné odvolávání. Končím sám. Navíc je to prostě kalkul. Já to složím, žena dostane odchodné, až budu ve vězení, takže tu vlastně v přímém přenosu beru od státu 200 tisíc, a celé to ale rámuji tak, že jsem přijal osobní zodpovědnost.

Teď bych se posunula k tomu, co bude, až se z vězení vrátíte. Už před pár týdny jste pozastavil členství v ODS, zároveň se nechcete vzdát mandátu zastupitele. Plánujete tedy po vykonání trestu návrat do politiky? A pokud ne v dresu ODS, tak třeba v jiné straně?

Jako novinář jsem nikdy neměl rád přeběhlíky, takže jiná strana asi ne. Vždycky jsem chtěl být novinář, ale bohužel jsem rychle udělal kariéru v bulváru. Ale třeba se mi to ještě podaří. Mně sem šéfredaktoři velkých novin vozí borůvkové cigarety z Izraele a já říkám těmhle Pleslům: „Vzal bys mě jako redaktora na politiku, sociální věci a krimi?“ A oni říkají, že jo. A když budu novinář, nemohu být v ODS. Má to hodně proměnných. Dostal jsem i 17 nabídek ze soukromého sektoru. Takže těžko říct, co bude.

Starostou už nebudu, ale rozhodně bych chtěl být alespoň první zastupitel, který se vrátí z vězení a bude pokračovat. K tomu chci ještě říct, že zákon kolem zastupitelů je špatně napsaný. Podle mě zapomněli na krátké tresty a já bych jim nepřál, aby se z vězení vracel zastupitel. Ale asi se to stane, takže je k zamyšlení, jestli tady soudruzi neudělali chybu. Ale zase, já mám mandát od lidí, takže proč by mi ho měly brát zákony?

Jak tady na to vůbec reagují místní, že jejich starosta skončí ve vězení?

Kdyby mě tu lidé nechtěli, tak končím už dávno. Myslím, že lidem je to vlastně líto, protože mě mají rádi. Ale také se můžu mýlit. Každopádně poslední volby jsem tu vyhrál suverénně. To podle mě skončilo a ty další budou teda ostrý souboj. Ale budou to nádherné volby, si myslím. Místní opozice bude samozřejmě strašně řvát, ale oni nejsou schopni si získat přízeň voličů standardní cestou. My jsme tady zvedli ODS z nuly. A zatímco spolu mluvíme, tak tady ještě vládnu. Za nás to tady fungovalo a půjde to dál. Řeporyje nejsou Novotný.

A očividně ani vaše rodina. Vaše sestra Lenka Fialová je totiž místostarostka, na vaše místo ale nenastoupí, že?

Neměla zájem být starostka. A oznámila mi to už před nějakou dobou, když viděla moje různé problémy. Viděla, že jsem chtěl kontinuitu. Udělal jsem z nás královskou rodinu Řeporyjí. Připravil jsem si to tu, aby Lenka byla starostka. To je evidentní. Jenže ona mě už před časem upozornila, že se to ani náhodou nestane.

Novým starostou tak bude váš první místostarosta a koaliční partner z TOP 09 David Roznětinský. Není škoda, že to nezůstalo ODS?

Mohli to mít, ale nikdo se do toho nehrnul, takže nakonec to padlo na Davida. Táhne to se mnou už šestnáct let a osm let jsme spolu seděli v opozici. David je pro mě klíčový člověk, doplňujeme se. Já jsem považovaný za dementa, on je ten seriózní. Takže je to ideální adept.

V jednom z rozhovorů jste nadneseně zmínil, že kamarád vám místečko podrží. To se tedy neděje?

Řekl bych, že ne. Vždycky jsem chtěl být starosta Řeporyjí, ale to už je odškrtnuté. Řeporyjské kroniky říkají – protože ty já mám nastudované a doporučil bych to všem starostům –, že to není úplně pravděpodobné. Ale na druhou stranu jsme tu měli už starostu, co se vrátil z vězení a pokračoval. Ono se to tu ututlalo a bylo to za komančů, ale jde to.

V mém případě si však myslím, že už to nedokážu. Zastupitelem budu znova, to říkám rovnou, ale platím za svoje chování politickou daň. Beru to tak, že je to dobře pro demokracii – oživí se tím politická soutěž. Také jsem vlastně rád, že to končí takhle, protože politickou prohru bych nesl hůř.