Článek
Cesta na víkend a zvláště návrat mohly být pro řidiče traumatickým zážitkem. Za benzin se už podle statistiky CCS u většiny pump platí přes 40 korun za litr, za naftu přes 45 korun. Náladu nezlepšila ani zpráva sdílená v řadě médií, že od počátku války v Zálivu vyrostla cena motorové nafty z celé Evropy nejvíc právě v Česku. Zároveň se objevila temná proroctví, že přinejmenším za naftu se brzy bude platit přes 50 korun. Nervozita je citelná, a proto není divu, že bankéři už začali veřejnost uklidňovat.
Ceny benzinu a zvláště nafty jsou skutečně na pováženou, i když zatím nejsou na rekordu z roku 2022, kdy se 14 dnů po vpádu Ruska na Ukrajinu nafta zastavila těsně pod 50 korunami za litr a benzin pod 48 korunami.
Tento rekord lze ovšem překonat. Stačí, když řidiči ztratí nervy v proudu katastrofických zpráv a propadnou pocitu, že ceny nikdo nekontroluje. Pak mohou růst bez omezení k metám, které si člověk raději nechce představit.
Tyto obavy jsou však přehnané. Je pravda, že podle Týdenního ropného bulletinu od Evropské komise vyrostly ceny nafty v Česku od vypuknutí války o více než čtvrtinu. Rychlejší byly jen ve Španělsku. V nominálním vyjádření ovšem nebyl nárůst cen tak velký jako v osmi dalších zemích včetně sousedního Německa a Rakouska. Vyšší byl jen relativně, protože v tuzemsku je nižší cenová hladina. Dosud zůstávají nafta i benzin pod průměrem Evropy, jsou levnější než například v Polsku.
Existují dokonce indicie, že se zdražování konečně zastaví. Například ve Spojených státech roste podle agentury AAA cena nafty už několik dnů takřka neznatelně a zřejmě nedosáhne na rekord 5,8 dolaru za barel z jara 2022 (v současnosti se pohybuje kolem 5,3 dolaru). Cena surové ropy Brent se už dva týdny drží mezi 100 a 110 dolary za barel, takže rafinerie měly dost času tuto skutečnost promítnout do svých cenových strategií. Proč by se Česko mělo chovat jinak – pokud tedy motoristé nezačnou s panickými nákupy.
Jde přitom o víc než drahou ropu, kterou Česko pociťuje zatím „jen“ prostřednictvím ceny pohonných hmot. „Dosavadní dopady neohrožují setrvalost nízkoinflačního prostředí,“ popsal situaci guvernér České národní banky Aleš Michl. Podle něj je důležité, „aby se důsledky konfliktu nepřenesly do zvýšených inflačních očekávání v Česku“. Jinými slovy, jde o to, aby pod dojmem, že znovu vzniká „inflační okno“, nezačali kromě benzinových pump zdražovat i v jiných provozovnách, jako se to stalo před čtyřmi lety.
Je ovšem pravda, že tehdy byly ke zdražování příznivější podmínky. Inflace rostla už před ruským útokem, který ji pouze akceleroval. Tentokrát se podle evropského indexu HICP drží inflace na jednom procentu a spotřebitelé zdražování neberou jako samozřejmost. Přesto nelze ani letos situaci podcenit, míní guvernér.
Ještě horší by bylo, kdyby tuzemská populace opakovala jinou chybu. „Tento šok je zase energetický, což nám sahá do peněženek. A to je velmi citlivá záležitost,“ upozornila v rozhovoru pro Český rozhlas hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Pokud by Češi i tentokrát podlehli hysterii „a v obavě zavřeli peněženky, dostali by znovu ekonomiku na kolena,“ obává se bývalá členka poradního sboru NERV.
Právě prudký pokles spotřeby domácností byl totiž hlavním důvodem, proč v Česku nastala před čtyřmi lety tzv. stagflace, tedy nulový hospodářský růst při vysokém růstu cen, ve které jsme setrvali až do roku 2024.
Proto stojí za to dobře promyslet, jak na zdražování pohonných hmot zareagovat tentokrát. Správným přístupem je například vyrazit příští víkend na chalupu vlakem nebo na kole, o to víc ovšem utratit v místní a pokud možno cenově přijatelné restauraci.
