Hlavní obsah

Komentář: Stanjurova mlha se rozplývá. Je za ní něco?

Martin Čaban
Komentátor
Foto: vláda.cz

Zbyněk Stanjura na nekonečné tiskové konferenci Česko ve formě. Plán jeho úspor se nezdá být úplně ve formě.

Reklama

Naprosto klíčové je dostat ze Zbyňka Stanjury konkrétní představu dotačních úspor a slibovaného omezení agend státu. Jinak se rozplynou iluze o desítkách miliard úspor a zbude jen pomníček špatné politické práce.

Článek

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když ministr financí Zbyněk Stanjura představoval konsolidační balíček, navařil kolem státních úspor slovní mlhu v množství a kvalitě, že by mohl závidět i vodník Kebule ze známé pohádky. Jenže žádná mlha nevydrží věčně.

S postupem času a také s ukončeným připomínkovým řízením k návrhu balíčku Stanjurova mlha řídne. A potvrzují se podezření, že za ní toho moc není. Rozhodně tam není bytelný a propracovaný plán šetření v nepřehledných dotačních systémech.

Jenom škrty v „národních dotacích“ měly podle ministra financí ušetřit státní kase v příštích dvou letech 54,4 miliardy korun. Podezření, že je tenhle úhelný kámen celého konsolidačního plánu hodně křehký, možná i úplně falešný, se objevilo od první chvíle a jen sílilo. Už Stanjurovo vystoupení na toto téma během nekonečné tiskové konference bylo velmi obecné. Zaznělo pouze, že dotační úsporu všichni dotčení ministři slíbili. Posléze se ukázalo, že ani tito ministři nemají tušení, odkud by je měli vzít.

A z podezření se postupně stala jistota. To, když se místo ministrů a jejich mluvčích v médiích vyjádřili ministerští úředníci v připomínkovém řízení.

„Dále doporučujeme doplnit důvodovou zprávu v části 1.2.1. Snížení národních dotací o přehled konkrétních dotací, které mají být sníženy, ev. zrušeny. Bez toho nelze posoudit avizovaný efekt,“ napsali do připomínek k zákonu úředníci Ministerstva průmyslu, na němž má podle vládního plánu ležet největší díl dotačních úspor.

Ministerstvo školství, které má na dotacích ušetřit dvě miliardy, ve svých připomínkách ke stejnému bodu důvodové zprávy píše: „Doporučujeme zvážit, zda se uvedená tvrzení skutečně váží pouze k národním dotacím, a to bez rozdílu. Např. v kapitole MŠMT je převážná část dotací/transferů poskytována ze zákona, a to převážně příspěvkovým organizacím a veřejným vysokým školám.“

K úsporám na dotacích má mnoho zásadních připomínek také Legislativní rada vlády vedená pirátským ministrem Michalem Šalomounem. Zejména se jí nepozdává plán na zásadní omezení dotací na rozvoj obnovitelných zdrojů.

Vládní legislativci upozorňují, že tuto oblast má na starost zákon o podporovaných zdrojích energie, který dotace zaručuje. „Nyní předložený návrh zákona však neobsahuje změnu žádného zákona z oblasti energetiky (…) Požadujeme proto prověřit, zda zamýšlenou konsolidaci v oblasti podpory energie z obnovitelných zdrojů lze realizovat beze změny zákona (…), a současně vysvětlit, jakým způsobem by tedy v takovém případě byla konsolidace realizována,“ rýpou Šalomounovi právníci.

Celý soubor připomínek legislativní rady je zajímavé čtení. Má skoro 30 stran a je prodchnutý rozčarováním. Především nad tím, že do „zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů“ různí ministři propašovali různé úpravy, které se samotnou konsolidací vůbec nesouvisí – například exprezidentskou rentu nebo úpravy silničního zákona.

Jasné zaměření zákona na akutní konsolidaci veřejných financí (v souladu s jeho názvem) přitom bylo podmínkou, s níž legislativní rada umožnila zkrácení připomínkového řízení. Trochu méně kostrbatě řečeno to znamená, že Stanjura jako předkladatel zákona nehrál (alespoň z jejich pohledu) s vládními legislativci fér hru a porušil legislativní pravidla vlády. „Podle našeho názoru předložený návrh (…) řeší zcela jiné věci nesouvisející s deklarovaným předmětem návrhu zákona. Vzhledem k výše uvedenému požadujeme vypuštění těchto částí úpravy z navrhovaného zákona,“ píše se hned v úvodu připomínek.

Ministerstvo zahraničí se zase ostře vyjádřilo v tom smyslu, že do plošných úspor výdajů na provoz a platy se mu dost silně nechce. „MZV upozorňuje, že konstatování u navrhovaného řešení výše výdajů na platy ve státní sféře snížením objemu těchto finančních prostředků o 2 %, a to ‚v návaznosti na snižování agend státu, včetně organizačních složek státu a příspěvkových organizacích‘, nemůže být uplatněno obecně,“ píší úředníci Jana Lipavského s tím, že peněz na provoz ambasád a platy jejich pracovníků je už teď málo.

V připomínkách několika ministerstev jsou také vyslovené obavy, že balíček není domyšlený z hlediska dopadu na obce. Stát si chce vzít část peněz vybraných ze zvýšené daně z nemovitosti, jejíž výnos byl dosud výhradně příjmem obcí. Vláda sice sahá jen po té části výběru, který vyplyne ze zvýšení daně. Ale pokud některé obce nebudou chtít své občany zatížit vyšší (nebo o tolik vyšší) daní, budou se muset zříci kousku „svojí“ daně. A tento výpadek příjmů jim nebude nijak kompenzován.

Je dobré zdůraznit, že až dosud byla řeč jen o připomínkách institucí spadajících přímo pod koaliční vládu, v níž měl být balíček údajně neprůstřelně dojednaný a jednotně prosazovaný. Tohle tvrzení se nejspíš brzy rozpadne jako domeček z karet. Do balíčku se totiž velmi silně pustila i vlivná vnější připomínková místa.

Například Sdružení místních samospráv, které má přirozeně dost silné slovo ve vládním hnutí STAN, si nebralo servítky. „Materiál podle našeho názoru postrádá jakýkoliv koncepční základ a vnitřní koherenci,“ píše starostenské sdružení. „Vůbec není komplexně vyčíslen např. dopad na rozpočty územních samosprávných celků,“ píše se dále. A ještě: „Požadujeme v důvodové zprávě konkretizovat, kterých dotačních titulů se dotkne obecné opatření Snížení národních dotací.“

Ve velmi podobném duchu se vyjadřuje zájmově podobný Svaz měst a obcí. Takže všichni starostové sedící ve Sněmovně, a to zdaleka nikoli jen za Starosty, budou pod silným tlakem, aby balíček doznal ještě dost zásadních změn.

Stručně řečeno představa Petra Fialy, že v balíčku se budou měnit nanejvýš drobné detaily a napravovat technické chyby, patří spíše k těm naivním. Tlak zevnitř ministerstev i z vnějších vlivných lobbistických a zájmových skupin bude extrémní (a v mnoha případech i legitimní a rozumně zdůvodněný).

Naprosto klíčové je v tuto chvíli dostat ze Zbyňka Stanjury konkrétní představu dotačních úspor a slibovaného omezení agend, které má ušetřit dvě procenta na úřednických platech a pět procent na provozu státu. Jinak se rozplyne nejen slovní mlha šéfa státní kasy, ale i iluze o desítkách miliard úspor, zeštíhlení státu a konci dotačního Klondiku. A po celém velkolepém konsolidačním balíčku zbude jen pomníček špatné legislativní práce a nekompetentního vládnutí. A vyšší daně, samozřejmě.

Reklama

Doporučované