Hlavní obsah

Konec promlčování vražd. K poslancům míří další návrh, tentokrát ze Senátu

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Trestní odpovědnost za vraždu by v Česku už nemusela zanikat po 30 letech. Po poslancích chystá vlastní novelu o nepromlčitelnosti také Senát. Pokud změna projde, nová pravidla by platila od července 2027 pro nově spáchané činy.

Článek

Senát zřejmě nabídne Sněmovně vlastní novelu trestního zákoníku, která počítá s uzákoněním nepromlčitelnosti trestného činu vraždy. Doporučil to tento týden senátní ústavně-právní výbor. Horní parlamentní komora o předloze rozhodne ve středu. V případě souhlasu dostane novelu k posouzení vláda a Sněmovna, která obdobné návrhy koalice i opozice bude schvalovat zřejmě v říjnu. Senátní návrh by v takovém případě byl pouze jakousi zálohou.

Senátorskou novelu předložila sedmičlenná skupina členů horní parlamentní komory v čele s její místopředsedkyní Jitkou Seitlovou (KDU-ČSL) letos v červnu. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) poté návrh podpořil, ovšem s tím, že podobnou úpravu chce koalice prosadit v rámci novely o rozšíření trestného činu neplacení výživného. Koaliční úprava má mezi nepromlčitelné navíc zařadit i některé další trestné činy s úmyslným usmrcením.

Podobný návrh, podle něhož by se úkladná vražda a některé další trestné činy s úmyslným usmrcením mohly zařadit mezi nepromlčitelné, připravila také skupina poslanců ANO, SPD a Motoristů. Svou úpravu, která se má vztahovat i na některé činy související s obecným ohrožením, teroristickým útokem a terorem, za něž hrozí až výjimečný trest, chtějí připojit k novele o rozšíření trestnosti neplacení výživného.

Obdobnou úpravu tento týden ve Sněmovně navrhla do novely doplnit místopředsedkyně Sněmovny Barbora Urbanová (STAN). Její návrh předpokládá nepromlčitelnost vraždy ve všech formách a dalších trestných činů s možností uložení výjimečného trestu, pokud jimi byla nebo měla být úmyslně způsobena smrt.

Promlčecí doba vražd je nyní v Česku třicetiletá, pak trestní odpovědnost zaniká. Autoři senátní novely její potřebnost zdůvodnili rozvojem forenzních technik i zájmem pozůstalých a veřejnosti. Zrušením promlčecí doby vražd by se Česko podle Seitlové připojilo k řadě států včetně sousedních Rakouska a Německa.

Novela Seitlové by se vztahovala na vraždy spáchané po nabytí její účinnosti, tedy od 1. července 2027. Nepromlčitelnost by se tak mohla poprvé uplatnit až v červenci 2057.

Související témata:

Doporučované