Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Senátoři v čele s Michaelem Canovem (SLK) namítali, že některé z přijatých změn nesouvisí s cílem konsolidace veřejných rozpočtů a navíc byly schváleny v rozporu s pravidly zákonodárného procesu. Návrh na zrušení několika částí balíčku podali v loňském roce.
Skupina senátorů kritizovala, že šlo o tzv. legislativní přílepky – tedy změny, které nebyly součástí původního návrhu zákona, objevily se až ve druhém čtení ve Sněmovně a nebyly předem projednány s odbornými institucemi ani dotčenými subjekty.
Návrh Ústavní soud odmítl. Soudce Jan Svatoň uvedl, že pokud jde o změny v zákoně, politici měli dostatek času si je nastudovat. „Poslankyně a poslanci se mohli s novelou seznámit před druhým čtením, měli na to zhruba měsíc,“ řekl Svatoň.
Kritika výnosů z hazardu
Zákonodárci zároveň upozorňovali, že některé změny představují zásah do ústavně zaručeného práva obcí na samosprávu. Typickým příkladem byla podle nich změna v přerozdělení výnosů z hazardní daně z internetových her. Zatímco dříve si obce rozdělovaly 30 procent tohoto výnosu, po změně si celou částku ponechává stát. Senátoři to považují za zásah do samosprávy, protože dopady online hazardu, například problémy s kriminalitou nebo zvýšené náklady na sociální služby, často řeší právě obce. Stát jim podle nich nemůže tyto peníze sebrat bez jakékoli kompenzace.
„Pokud si stát absolutně atrahuje právo na absolutní podíl na výnosu z Internetových her a Nelegálních her, bylo by očekávané, aby spolu s tímto převzal i povinnost řešení dopadů, které tyto hry přinášejí, a z podílu na výnosu dotoval řešení negativních důsledků s těmito hrami souvisejících. Jedině tak by mohla být změna proporcionální a ve svém důsledku spravedlivá. Toto však v rámci projednání zákona nebylo navrženo, zohledněno ani diskutováno. V konečném důsledku se tak práva přesunula výhradně na stranu státu a povinnosti zůstaly výhradně na straně obcí, které na jejich plnění musí vynaložit prostředky z vlastního rozpočtu,“ píše se v ústavní stížnosti.
S tím se ale Ústavní soud neztotožnil. „Nebylo zjištěno, že by obce byly po finanční stránce kráceny takovou měrou, že by to zasáhlo do jejich samosprávy,“ uvedl Svatoň.
Konsolidační balíček
Konsolidační balíček je soubor legislativních změn, které mají za cíl snížit schodek státního rozpočtu a ozdravit veřejné finance. Vláda ČR jej schválila v polovině října 2023, přičemž většina změn vstoupila v platnost od 1. ledna 2024.
Obsahuje mimo jiné třeba:
- zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %,
- zvýšení daně z tabákových výrobků a zahřívaného tabáku a zavedení daně z alternativních výrobků,
- snížení národních dotací,
- zvýšení daně z nemovitých věcí a ponechání 100 % výnosů daně obcím.
Jiným příkladem napadené části balíčku byla novela zákona o pozemních komunikacích. Ta zavádí novou definici „zastavěného území obce“, která se však liší od definice v novém stavebním zákoně. Podle senátorů tím vzniká legislativní zmatek, který narušuje právní jistotu a vede ke zbytečnému rozšíření silničních ochranných pásem na úkor obecního plánování. Změna podle nich navíc vznikla bez širší odborné diskuze a bez připomínkového řízení, čímž došlo k porušení ústavních pravidel.
Balíček k ozdravení veřejných financí prosadil kabinet Petra Fialy (ODS) před dvěma lety. Sada opatření zahrnovala například omezení slev na dani z příjmů fyzických osob, zvýšení povinných odvodů živnostníkům, zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob, ale také znovuzavedení povinného nemocenského pojištění. Balíček měnil rovněž sazby daně z přidané hodnoty (DPH).
