Trumpův mír v Gaze: Tři body splněny, sedmnáct zbývá

Americký prezident Donald Trump odjel, summit o budoucnosti Gazy v egyptském Šarm aš-Šajchu skončil, válka v Gaze přinejmenším výrazně ztratila na intenzitě, izraelští rukojmí se vrátili domů a dva tisíce Palestinců opustilo věznice v Izraeli.

To vše ale znamená odškrtnutí jen prvních tří bodů Trumpova mírového plánu. Zbývá jich sedmnáct, z nichž dva jsou naplněny alespoň z větší poloviny. Vyřešit je stále potřeba zásadní otázky: rekonstrukce Gazy, odzbrojení Hamásu, stažení izraelské armády a vytvoření palestinského státu.

Co se týče prvního bodu, zástupci rozvojového programu OSN (UNDP) oznámili, že odhadují hmotnost sutin a rozvalin, které zůstaly po válce mezi Hamásem a Izraelem, na 55 milionů tun.

Některé členské země slíbily pomoc zatím ve výši sedmdesáti miliard dolarů. To by zhruba odpovídalo únorovému odhadu Světové banky, Evropské unie a OSN, kolik bude na obnovu palestinského území potřeba.

V Gaze má vzniknout úřednická vláda, na které se budou podílet také zahraniční osobnosti. Což předpokládá odzbrojení Hamásu a jeho souhlas s předáním moci. Zatím se ale tímto směrem situace nevyvíjí.

Ozbrojenci Hamásu v Gaze útočí na příslušníky klanů, které během války spolupracovaly s Izraelem a dostávaly od něj zbraně. Demonstrativně zastřelili na ulici desítky spoutaných mužů, které označili za kolaboranty.

Zároveň izraelští vojáci zastřelili v Gaze šest Palestinců, kteří překročili stanovenou linii a blížili se k jejich pozicím. Hamás to označil za porušení příměří.

Slova o porušení dohody zaznívají i z druhé strany. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac pohrozil, že za něj bude považovat situaci, kdy Hamás nevrátí těla rukojmích, která ještě zůstala v Gaze. V pondělí teroristé vydali jen 4 těla z 28.

Dohoda uvádí, že po pozůstatcích těch, které se nepodaří vrátit, protože je Hamás a další skupiny nedokáží lokalizovat, bude v Pásmu Gazy pátrat mezinárodní tým. Zástupci Červeného kříže vyzvali k trpělivosti, navrácení zbylých ostatků podle něj potrvá delší dobu. V některých případech není kvůli válce jasné, kde těla skončila.

Pokud Izrael usoudí, že Hamás příměří porušuje, jen těžko bude pokračovat v postupném stahování své armády na dohodnuté linie. Odchod izraelských vojáků je zase nepře

Klíčový pro udržení příměří bude tlak, který garanti dohody vyvinou na obě strany. Donald Trump na Izrael. Turecko, Egypt a Katar na Hamás.

„Zatím nevíme nic o tom, kdo by podle plánu měl v nové vládě Gazy zasednout, ani kdo ze zahraničí se má na reformách a obnově podílet. Trump zatím neřekl jediné jméno, kromě svého,“ napsala komentátorka deníku Washington Post Karen DeYoungová. Nejistá je v tuto chvíli i účast britského expremiéra Tonyho Blaira, o kterém se v této souvislosti dřív mluvilo. Trump tento týden řekl, že se o tom ještě bude jednat.

Jako zatím největší překážka naplnění Trumpova dvacetibodového plánu se jeví vznik nezávislého palestinského státu v rámci takzvaného dvoustátního řešení. Tedy existence Palestiny vedle Izraele, v Gaze a na části Západního břehu Jordánu. Současná izraelská vláda takový stát odmítá, zatímco okolní arabské země si ho kladou jako podmínku k usmíření s Izraelem.

„Pokud budou vláda a opozice avizovat, že takový stát nepřipustí, výrazně to sníží ochotu arabských států ovlivňovat Hamás. To, že se mírová dohoda uzavřela, je kromě jiného výsledkem právě přístupu arabských států, které ale žádají vytvoření palestinského státu,“ řekl agentuře Reuters bývalý americký velvyslanec v Izraeli Dan Shapiro.

Otázkou do budoucnosti je, kdo má Palestince k jejich státu dovést. Nikdo z Hamásu nepřipadá v úvahu, současnému šéfovi Palestinské autonomie Mahmúdu Abbásovi je 89 let. Opakovaně padá jméno třiadvacet let vězněného Marvána Barghútího, Izrael ho ale odmítl v rámci dohody propustit. Barghútí v devadesátých letech podporoval mír s Izraelem, ale v roce 2002 dostal doživotí za podíl na terorismu a vraždách. Obvinění odmítl.

„Má velký vliv, i když je ve vězení. Podle všech průzkumů by se stal prezidentem. Přitom je 23 let ve vězení. Před týdnem jsem mluvil s jeho synem, mluvili jsme o tom, proč je tak populární. A on říká, protože je symbol. On v minulosti podporoval mírové soužití s Izraelem, podporoval dohodu z roku 1993. Ale spíše si myslím, že dnes je stoupencem ozbrojeného boje proti Izraeli,“ řekl Seznam Zprávám izraelský politolog Michael Milshtein, který se specializuje na palestinskou politickou scénu.

V minulosti byl důležitou palestinskou politickou postavou Muhammad Dahlan. Bývalý člen hnutí Fatáh, které je základem sil řídících Palestinskou autonomii, byl do roku 2007 součástí vlády v Gaze, než uprchl kvůli Hamásu. Později přesídlil do Spojených arabských emirátů, ale stále má velký vliv a zřejmě by byl přijatelný pro Izrael.

Před dvěma lety poskytl rozhovor týdeníku Economist, kde se zmínil o své vizi palestinské budoucnosti. „Na západním břehu Jordánu a v Gaze musí vzniknout dočasná technokratická úřednická vláda a po dvou letech si lidé mohou zvolit novou vládu,“ uvedl Dahlan. S tím, že Hamás by měl právo se voleb zúčastnit.