„Měl to mít připravené dávno.“ Právník vidí jediné řešení Babišova problému

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš jako pravděpodobný budoucí premiér musí řešit svůj střet zájmů kvůli vlastnictví holdingu Agrofert. Prezident Petr Pavel po něm chce, aby veřejně řekl, jak k problému přistoupí. Babiš v úterý uvedl, že nemá logiku dělat nevratné kroky, pokud nebude mít jistotu, že ho hlava státu opravdu jmenuje předsedou vlády.

Právníci mluví o více možnostech, v úvahu připadá například využití slepého svěřenského fondu. Podle Petra Bezoušky z Univerzity Palackého v Olomouci Babiš patrně počítá právě s takovou variantou. Nepotřeboval by k tomu podle něj ani změnu českého právního řádu, který slepý svěřenský fond nezná. Sám právník má ale s takovou možností problém. O tomto scénáři i jeho úskalích Bezouška mluví v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Nedávno se do médií dostala informace, že by Andrej Babiš mohl svůj střet zájmů vyřešit převodem Agrofertu do slepého svěřenského fondu. Český právní systém slepý fond ale nezná, jak by to tedy šlo udělat?

Jsou dvě možnosti. První je, že by do něj převedl akcie Agrofertu. Mohl by si najít existující zahraniční fond, který se věnuje této správě, protože to se dělá i na profesionální bázi. Správci se tak starají o portfolia lidem, kteří potřebují odložit své firmy na nějakou dobu.

Stačí v zahraničí najít vyhovující institut a tam je samozřejmě potřeba, aby se pohlídaly implikace ve vztahu k českému právu z hlediska daňových povinností a podobně. Ale jelikož jde v případě Agrofertu jen o akcie, nemusel by to být velký problém. Buďto to nechá spravovat již existujícím fondem, nebo se dá v zahraničí založit nový, a to třeba podle kanadského modelu. Kdybych měl radit, tak bych si našel nějaký osvědčený, který už funguje, a do něj to převedl. Babišovi by majetek spravovali správci, a to po dobu, kdy by to nemohl dělat on sám.

Kdyby tedy Babiš Agrofert převedl do fondu v zahraničí, nevyžadovalo by to změnu českého právního řádu. Psalo se i o řešení nechat Sněmovnu v rychlosti schválit zákon, který by slepé fondy zavedl, to by ale ve vámi popsaném scénáři nebylo nutné, že?

Přesně tak, nebylo. Možnost provést to v českém právním systému tady sice je, jenže to je složité. Nechtěl bych rozhodně být tím, kdo to bude v dohledné době řešit, protože je to diskuze na roky. Když se zaváděly i samotné svěřenské fondy, probíhaly kolem toho hodně ostré diskuze. Naroubovat na to navíc, že se to změní ve slepý fond nebo se vytvoří legislativní větev, která by toto zajistila, to není otázka půl roku nebo roku.

Pojďme ale připomenout, že čas Babiše tolik netlačí, protože se na jeho případ patrně nevztahuje ani zákonná lhůta 30 dnů od nástupu do funkce, do které by měl jako budoucí premiér střet zájmů vyřešit.

Ne, lhůta 30 dnů se týká jenom toho, kdyby podnikal jako fyzická osoba nebo by byl členem statutárního orgánu, což on nikde není. Právě kolem této lhůty panuje největší zmatení, tedy že Babiš má údajně 30 dnů na vyřešení. Ale on v tomto směru nic řešit nemusí.

Problém je o patro výš a týká se nálezu Ústavního soudu už z roku 2020, o který se opírá i prezident nyní ve svých úvahách. Vyplývá z něj, že každý, kdo by přijímal podobnou funkci, by byl logicky ve střetu zájmů. Kdybych já sám měl rozhodovat o dani z nemovitosti, také vlastním nějakou nemovitost a jsem ve střetu zájmů a s tímhle zákon počítá. Je normální, že každý má soukromé zájmy a ocitá se pak ve střetu. Ústavní soud ale ve svém nálezu říká, že někdo může mít tak ohromné soukromé zájmy a je tak rozprostřený do všech možných oborů, že se ve střetu zájmů ocitá permanentně při jakémkoli rozhodování. Normálně by se to řešilo tím, že bych při daném rozhodování oznámil, že mám střet zájmů, a v tu chvíli se rozhodování neúčastnil.

Jenže kdyby předseda vlády takto činil v podstatě na každém zasedání vlády, pro Ústavní soud to je neřešitelný konflikt zájmů, který musí být vyřešen právě ještě předtím, než vůbec člověk přijme funkci. Tudíž pro Babiše z toho plynou dvě možnosti. Buď koncern prodá někomu cizímu, aniž by to mohl chtít pak zpátky, anebo ho dá do slepého fondu. Ústavní soud navíc uvedl, že slepý fond je v pořádku.

Ale vy jste na facebooku psal, že ani slepý fond neřeší situaci.

Je to tak. Myslím, že ne, protože když na čtyři roky někam zaparkuju svoje akcie, vím, jakých 250 společností mám, v čem všude jsou zainteresované, a také budu vědět, že budou brát dotace, vím, jaké rozhodnutí mi pomůže v byznysu, a za čtyři roky si to vezmu zpět.

Byť správci majetek budou spravovat normálně, aniž by to rozprodávali nebo měnili strukturu podnikání, firmy se mi pak vrátí, a to obohacené. Takže zvlášť když se většinou politiky nastavují na několik let dopředu, slepý fond podle mého situaci neřeší, ale chápu Ústavní soud, který říká, že je to nejméně invazivní řešení, protože člověk v konkrétních věcech do firem nevidí. Osobně si ale nemyslím, že by to stačilo.

Podle vás by to tedy nestačilo. V případě, že Babiš zvolí jakožto jmenovaný premiér možnost slepého fondu, kdo bude tedy rozhodovat, zda to stačí?

Ve chvíli, kdy by Andrej Babiš přišel s tímhle řešením, prezident Pavel v kontextu nálezu Ústavního soudu řekne: „Dobře, s tím jsem spokojen.“ A v tu chvíli by ani pro český stát nebyl problém, kdyby posílal dotace společnostem z holdingu nebo kdyby se společnosti z holdingu ucházely o veřejné zakázky.

Musel by proto přijít někdo zvenčí, například Evropská unie, která by řekla, že to není dostatečné řešení, protože neodstranilo střet zájmů. Pak by rozhodoval soud, který by posuzoval, jestli ano, nebo ne. Ale zase, berme to tak, že v rovině českého soudu by se patrně soud držel daného nálezu Ústavního soudu. Proto by to projít mohlo.

Když sledujete argumentaci prezidenta, mohl by s řešením v podobě slepého fondu souhlasit?

Ano. Myslím si, že podle toho, co po Babišovi požaduje, tak tohle by dostačovalo. Chápu navíc úvahu pana prezidenta, že zmiňovaný nález Ústavního soudu vyloženě zmiňuje, že prezident by přesně toto měl řešit. Petr Pavel má proto v tomto ohledu silnou pozici, jelikož může říct, že si nic sám nevymýšlí, ale opravdu tady je nález Ústavního soudu, který říká, že tohle jako prezident musí řešit.

Shrňme si, že Babiš nepřipouští prodej Agrofertu. Zároveň Karel Havlíček uvedl v úterý, že předseda hnutí ANO už si variantu řešení vybral, a Babiš k problému nedávno řekl, že je to „nevratný krok“, který si nemůže dovolit udělat, pokud nebude mít jistotu, že bude premiér. Nasvědčuje tedy vše tomu, že zvolí opravdu slepý fond?

Ano, asi to bude ono, protože on má právníky, kteří mu nejspíše říkají to samé, co já teď vám. A zároveň že jakékoli jiné řešení, jako například převod na dceru, nic neřeší a de facto za situace, kdy Agrofert nechce prodat, tak slepý fond je jediné možné řešení. Zároveň souhlasím s prezidentem, že Babiš měl toto celé mít připravené dávno, když má premiérské ambice.

Měl to vyřešit, než bude jmenován. Pokud to chce celé dát do pohybu až po jmenování, bude několik měsíců nebo i déle v konfliktu, kdy nebude moci pobírat dotace a jeho společnosti se nebudou moci ucházet o veřejné zakázky, protože bude pořád vlastnit Agrofert.

Takže zkrátka ani vložení Agrofertu do slepého fondu spravovaného v zahraničí vlastně není rychlým řešením.

Není to hned. Kdyby se správci začal vyjednávat teď, tak i oni mají své standardy, potřebují prověření a podobně.

Ale je možné, že o tomto řešení už vyjednávat začal, ne?

Pokud by to tak bylo a řekl by „Mám to tady dojednané a do 14 dnů to převedeme“, tak je to v pohodě. Ale samotné vyjednávání je zkrátka také na dlouho.

Ani slepý fond není podle vás finálním řešením, protože Babiš se zkrátka za čtyři roky ke svému majetku může vrátit. Proč tedy podle vás mluví nyní o nevratných krocích? Slepý fond není nevratné řešení, ne?

Je otázka, co myslí tou nevratností. Jestli myslí, že to nepůjde zvrátit po tu dobu, co bude premiér, nebo trvalé řešení. Spíš si to vykládám tak, že je to nezvratné na určité období, že se se správci musí dohodnout na určitou dobu. Také může padnout vláda, Babiš může být premiérem jen rok a může koncern chtít zpět. Kdyby správcům ale toto nastínil, mohou mu to odmítnout, je tedy ještě otázka, jaké podmínky fond bude mít.

Jak přesně slepý fond v praxi funguje?

V zahraničí je spravován autonomním manažerem. Záleží, jak se to udělá. Kdyby do něj vložil akcie, tak se fond stane vlastníkem daných akcií a bude suplovat de facto valnou hromadu Agrofertu. Když budou muset padnout rozhodnutí, která se budou týkat podnikání, bude je činit profesionální správce. Babiš ani nebude tušit, kdo to je, a nebude na něj mít žádné páky, aby mohl zavolat a říkat mu, co má dělat.

Zároveň ještě tyto fondy nad sebou mají autoritu nezávislého orgánu, který zase hlídá, aby ony nezpronevěřily prostředky a spravovaly to s péčí řádného hospodáře. Je to nezávislá autorita typu České národní banky nebo Národního kontrolního úřadu v našem prostředí. Babiš by měl s majetkem jediný kontakt, a to prostřednictvím každoroční zprávy pro potřeby majetkového přiznání a podobně.

A jaký je rozdíl mezi slepým fondem a svěřenským fondem, který Babiš už využil v minulosti?

U svěřenského fondu si Babiš jako zakladatel rozhoduje o tom, kdo je správcem. V té zakládací listině mu napíše, jak se má chovat, s čím má nakládat, jmenuje osoby, které na to dohlížejí, v tom minulém případě šlo o jeho blízké. Zkrátka má k majetku daleko větší blízkost. Je to, jako byste jen vzala majetek ze svého domu a dala ho do zahradního domku. Zakladatel zkrátka vidí do toho, co se s jeho majetkem děje.