Hlavní obsah

Na EET stát vydělal čtyři miliardy. Zaplatili to však zákazníci

Foto: Dan Materna / MAFRA / Profimedia, Profimedia.cz

Se štamgasty Branické formanky si Andrej Babiš sedl v den zavedení EET. Hosti nejspíš neví, že po zavedení systému se v restauracích zdraží. Babiš toto riziko odbyl to legendární hláškou: kdo zdraží, ten dosud kradl.

Reklama

9. 3. 10:50

Vláda Petra Fialy ve středu odhlasuje konec EET. Neúspěšný projekt elektronických pokladen nepřinesl státní pokladně očekávané zisky a hlavní náklady na reformu nesli řadoví zaměstnanci a důchodci.

Článek

Když Andrej Babiš jako ministr financí ohlašoval na jaře 2015 možná nejznámější projekt své politické kariéry, měl velká očekávání.

„Dodatečný příjem z DPH a daně z příjmů pouze za sektory maloobchodu, stravování a ubytování by tak mohl být cca 12,5 miliardy korun,“ sliboval, když Sněmovně předkládal zákon o elektronické evidenci tržeb, který zavedl povinnost účtovat na elektronických pokladnách připojených podle chorvatského vzoru online na finanční úřady.

Babiš mluvil o příjmech, které očekával od povinného elektronického účtování v restauracích a hotelech od prosince 2016 nebo v maloobchodu od následujícího března. Dalších pět miliard mělo podle něho vynést zavedení pokladen v ostatních provozovnách, které byly zařazeny do další, třetí a čtvrté vlny EET.

Jak to dopadlo, shrnulo ministerstvo financí ve státním závěrečném účtu za rok 2018.

„Odhadujeme, že v roce 2018 mělo EET na inkaso DPH celkový pozitivní dopad ve výši 4,2 miliardy korun,“ stojí v dokumentu. U daní z příjmů pak mělo zavedení chorvatských pokladen okrajový dopad v řádu stovek milionů.

Třetí a čtvrtou vlnu zastavil nástup pandemie koronaviru. A hned první vláda, ve které majitel Agrofertu od roku 2013 nesedí, udělá ve středu za jeho elektronickou evidencí tržeb tečku.

Podrobnější data ministerstva financí potvrzují, že k nápadnému nárůstu výnosu DPH skutečně došlo ve druhém čtvrtletí roku 2017, když se systém EET rozjel.

Tehdy stát vybral o deset miliard korun víc než ve druhém čtvrtletí roku 2016. V jiných kvartálech se inkaso obvykle vylepšilo nejvýš o pět miliard.

Z údajů o státní pokladně však nelze vyloučit, že šlo jen o jednorázový výkyv, který mohla způsobit snaha restauratérů a obchodníků dát účty do pořádku. Ve druhém čtvrtletí roku 2018 totiž výběr DPH stagnoval a vrátil se na úroveň ostatních kvartálů.

O tom, že se ministerstvo financí přepočítalo, svědčí údaje o tržbách.

Hospodští podle expertů ministerstva tajili čtvrtinu svých tržeb, provozovatelé obchodů desetinu. Předpoklad, že elektronické pokladny donutí podnikatele příjmy přiznat, se však naplnil jen na první pohled.

V prvním pololetí roku 2017 se sice podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) zvýšily tržby v hospodách asi o 20 procent a v obchodech o osm procent, podrobnější data však ukazují pravý opak.

Spolu se zavedením EET vláda snížila sazbu DPH za stravovací služby, ze statistického pohledu tak tržby vyrostly o 20 procent, i když zákazník zaplatil jen o 15 procent navíc. Hospodští nejenže si nechali výnos ze snížení daní, zároveň ještě zvýšili své ceny o 7–8 procent, aby i touto cestou kompenzovali náklady za zavedení pokladen. Reálné tržby restaurací proto vyrostly jenom o zbylých osm procent, tedy třetinovým tempem proti odhadu ministerstva financí a zhruba stejnou rychlostí jako v časech před zavedením pokladen.

Obdobný výsledek nabízejí data z maloobchodu.

Stát na celé operaci pravděpodobně vydělal, hlavně však díky zdražení, které sám vyvolal zavedením povinnosti používat EET. Spotřebitelé, tedy převážně zaměstnanci a důchodci, platili vyšší ceny a hospodští i obchodníci pak ze zdražení odvedli daně.

Bez šrámů neprošli operací EET ani podnikatelé. Svědčí o tom to, že už ve druhém pololetí roku 2017 a potom i ve dvou dalších letech reálné příjmy restaurací a hotelů stagnovaly. Důvodem mohl být fakt, že počet provozovatelů restaurací a hotelů poklesl z dosavadních 33 tisíc o pět tisíc, a nelze vyloučit ani to, že se obchodníci naučili elektronické pokladny obcházet. Počet podnikatelů v pohostinství začal záhy opět růst, na úroveň roku 2017 ho však vrátila pandemie.

Větší vlnu krachů rozjely elektronické pokladny v maloobchodu. Ze 130 tisíc obchodníků jich do konce roku 2017 ubylo dvacet tisíc, o dalších dvacet tisíc se jejich počet snížil v časech covidu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované