Hlavní obsah

Vláda váhá, co s „Babišovou“ EET. Návrh je, aby zůstala dobrovolná

Foto: Profimedia.cz

Archivní foto: Ministr financí a pozdější premiér Andrej Babiš v prosinci 2016 v jedné z restaurací při startu EET.

Reklama

12. 2. 19:00

Stanjurovo Ministerstvo financí analyzuje, zda Babišem prosazený systém EET ponechá i v dalších letech při životě. S povinnou EET už ale nepočítá.

Článek

Lidé, kteří si ve středu ráno přijeli nakoupit pečivo a další zboží do venkovské samoobsluhy v Obořišti na Příbramsku, měli smůlu. U vchodu je čekala stažená roleta.

„Máme zavřeno, nefungují pokladny,“ vysvětloval co chvíli příchozím zákazníkům i řidičům přijíždějících aut majitel rodinného obchodu Petr Stefanides.

Potíže s elektronickými pokladnami, do nichž rodina Stefanidesových už před lety, při rozjezdu povinné elektronické evidence tržeb (EET), investovala desetitisíce, jsou prý docela časté a náklady se tak během let dále zvyšují.

A proto není divu, že když přijde řeč na budoucnost skomírajícího státního systému EET, volí šéf malé středočeské prodejny poměrně rázná slova. „Jestli víte o někom, kdo tomu všemu věří, tak mi ho přiveďte,“ vyzývá Petr Stefanides.

Nástroj k permanentnímu monitoringu tržeb hodnotí obchodník jen jako ryze šmírovací systém, který měl podle něho posloužit Andreji Babišovi, aby se dostal k datům o podnikatelích.

Na adresu dnes už bývalého premiéra a předsedy hnutí ANO pronáší před dveřmi své prodejny i několik nepublikovatelných výrazů. Stejně tak vystavuje nepřívětivé vysvědčení Babišově kolegyni z hnutí a exministryni financí Aleně Schillerové. „Té jsem svůj názor řekl i do očí,“ říká rozzlobený podnikatel z Obořiště.

Jen o několik kilometrů dále, v Dobříši, mají v obdobném potravinářském obchodě k EET o poznání přívětivější vztah.

„Popravdě řečeno, já bych moc nechápal, kdyby se to teď zase mělo celé zrušit. Nějaký efekt z hlediska výběru daní to podle mě mělo,“ soudí Jiří Bedřich, spolumajitel rodinné firmy, která vedle obchodu s potravinami zahrnuje i pekárnu a řeznictví.

Dobříšskému podnikateli nevadí tolik EET, jako spíše to, že předchozí Babišova vláda vyšší výběr daní „přebila“ ještě větším utrácením a neudělala nic podstatného se státní byrokracií, která dodatečně vybrané daně „požírá“.

Co má ještě smysl

V Česku není asi jiný digitální systém tak zpolitizovaný jako EET. Pro někdejšího ministra financí a pozdějšího premiéra Andreje Babiše i jeho podporovatele byl od samého počátku vlajkovou lodí deklarovaného boje proti daňovým podvodům, za „narovnávání podnikatelského prostředí“.

Pro Babišovy odpůrce ale zůstal až do dnešních dnů spíše symbolem mocenské zvůle a „zaklekávání“, a to hlavně ve vztahu k nejmenším podnikatelům. A toto rozdílné vnímání, které už na startu rozštěpilo společnost, přetrvalo.

Ani byznysová sféra se v této věci neshodne. Některé podnikatelské svazy dodnes hovoří o tom, že systém má smysl jedině pokud bude povinný pro všechny. A to včetně takových profesí jako jsou řemeslníci, advokáti, lékaři a taxikáři.

Systém EET odstartoval v prosinci 2016, kdy v první fázi povinnost evidovat tržby začali mít hoteliéři a restauratéři. Následovalo obdobné opatření pro maloobchod a velkoobchod. Plánovaný postupný náběh do dalších sfér ekonomiky nakonec překazila epidemie covidu-19.

Systém dnes sice stále běží, ale jen na dobrovolné bázi, povinnost byla kvůli složitým časům covidu dočasně pozastavena. Tak to bude nejméně do konce tohoto roku.

Méně než polovina

Na konci roku 2019, než vypukla epidemie covidu-19, bylo v systému EET zapojeno kolem 140 tisíc podnikatelů.

Na sklonku loňského roku tržby dobrovolně evidovalo přes 60 tisíc podnikatelských subjektů.

Co bude následovat, zatím nikdo neví. Necelá polovina firem nadále eviduje jako zmínění Bedřichovi z Dobříše. Zkušenosti z praxe hovoří o tom, že mnozí podnikatelé, často majitelé restaurací, systém EET využívají i k hlídání vlastních zaměstnanců.

Významná část podnikatelů se ale od systému postupně odpojila, jako Stefanidesovi v Obořišti, kteří tak podle vlastních slov učinili na konci loňského roku.

Fialova vláda ve svém programovém prohlášení píše, že „zruší povinnost EET“. Nicméně není stále jasné, zda zcela a bez náhrady, nebo zda nynější dobrovolný režim zůstane zachován. Otázkou ale je, jaký efekt by to pro stát vůbec ještě mělo a zda by mělo smysl systém udržovat při životě při nezanedbatelných provozních nákladech.

V sázce je ale i otázka výběru daní za situace, kdy sazby žádná ze stran nové Sněmovny zvyšovat nechce a státní kasa se během posledních dvou let ocitla ve stavu rozvratu.

Jen vrchnostenská buzerace

„V tuto chvíli stále platí, že ministr financí Zbyněk Stanjura zadal analýzu nákladů, výnosů a fungování elektronické evidence tržeb, na základě které budou rozhodnuty další kroky. Současně platí, že vláda v návaznosti na své zveřejněné programové prohlášení nepočítá s opětovným zavedením povinnosti elektronicky evidovat tržby od ledna 2023,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv mluvčí Ministerstva financí Šimon Blecha.

Stanjura 10. února poslal do připomínkového řízení materiál, který počítá se zrušením zákona o EET i souvisejících předpisů, ale hlavní slovo bude mít parlament.

Lze očekávat, že kolem EET v příštích týdnech strhne další politická bitva mezi pěticí nynějších vládních stran na jedné straně a Babišovým hnutím ANO na druhé. Přitom řada expertů radí, že lepší by bylo uklidnit situaci a zcela racionálně vyhodnotit, k čemu vůbec může být digitální systém, jakým EET je, do budoucna prospěšný.

„Od začátku jsem kritizoval EET z ideového hlediska jako nástroj, který nám všem říká, že živnostník, podnikatel je sprostý podezřelý a musí 24 hodin on-line státu dokazovat, že nepodvádí. Rétorika Andreje Babiše kolem EET, která udělala z podnikatelů podvodníky, je ta největší škoda, která kolem EET vznikla. Další rozměr jsou náklady na EET, které nejvíce dopadají na nejmenší podnikatele,“ vysvětluje ekonomický expert ODS a místopředseda Sněmovny Jan Skopeček, proč vládní strany s povinnou EET dále nepočítají.

„Ale pokud tento systém chce někdo využívat dobrovolně, bez přinucení státu, bez absurdních pokut, které finanční správa v souvislosti s EET ukládala, tak s tím nemám problém,“ dodává také tento vládní poslanec.

Podobně hovoří jeho stranický kolega Zdeněk Zajíček, který je poradcem premiéra Petra Fialy pro e-government a digitální transformaci.

Systém by podle Zajíčka mohl do budoucna být součástí digitální infrastruktury státu, která usnadní život podnikatelům, ale v současné době žádný přínos nevidí, jelikož je založen na „týrání“ podnikatelů. „Stát nyní nemá co nabídnout,“ tvrdí Zajíček pro Seznam Zprávy.

Téma zaměstnává nejen ODS – nejsilnější vládní partaj tradičně orientovanou na podnikatele – ale do značné míry i Piráty na Ministerstvu pro místní rozvoj s šéfem Ivanem Bartošem, kde se právě teď řeší i téma digitalizace.

Také pirátští politici vidí v současné EET jen zvrácenou filosofii. Ondřej Profant, Bartošův náměstek, je toho názoru, že systém byl od počátku chybně postaven „pouze na trestu“.

„My si myslíme, že služby e-governmentu musí být zaváděny vždy tak, aby je občané sami chtěli využívat. Musí to být naprosto dobrovolné a musí to mít nějaký přínos, že třeba nebudete muset něco vykazovat. Nemůže to být jen vrchnostenská buzerace,“ vypichuje Profant.

Dobrovolně povinný

Za dobrovolnou EET se v současné situaci staví i daňová poradkyně Simona Hornochová, která přitom byla v době, kdy se povinný systém zaváděl, náměstkyní ministra financí Andreje Babiše. Jak sama pro Seznam Zprávy říká, dokáže si dnes představit řadu situací, kdy by veřejná sféra mohla data z EET o tržbách využívat i pro jiné účely.

Třeba nyní, v covidové době, k výplatě adekvátní výše kompenzačních bonusů postiženým podnikatelům. Nebo v situacích, kdy obce či kraje zvažují, nakolik dotacemi podpořit ohrožené venkovské obchody. Hornochová mluví i o snazším prokazování nároku na paušální daň, třeba u řemeslníků, stejně tak si do budoucna dovede představit, že by systém mohl podnikatelům výrazně pomoci se samotným daňovým přiznáním.

„Když stát s těmi daty bude schopen dobře pracovat, mohl by systém do budoucna umět i daňové přiznání předvyplnit, a to by jistě pro řadu podnikatelů byla velká úleva,“ soudí Hornochová a vybízí politiky, aby systém posuzovali pokud možno bez emocí.

Jenže z celé debaty o dobrovolné EET je cítit jednu zásadní neshodu. Nynější vládní činitelé onu dobrovolnost vysvětlují spíše tak, že už bude vlastně jedno, kdo a jaké tržby bude v systému evidovat – stát by do toho neměl nikomu mluvit.

Naproti tomu lidé jako Hornochová soudí, že dobrovolně zaregistrovaný podnikatel, jenž by získal od státu jako protihodnotu nějaké výhody, by posléze už musel povinně evidovat veškeré tržby. A podřídit se tudíž i standardní kontrole ze strany finančních úřadů, jako tomu bylo před pandemií covidu-19.

I mnozí z berních úředníků se teď však obávají, že zvítězí první pojetí dobrovolnosti, volnější, které z jejich pohledu žádný smysl nedává.

Stát by už neměl k dispozici žádná věrohodná data o evidovaných tržbách, o která by se mohli úředníci při své kontrolní práci opřít. Nakonec by tak museli „berňáci“ podnikatele kontrolovat „postaru“, jako před zahájením EET. Tedy nikoliv online, ale až zpětně z papírů a s několikaměsíčním zpožděním.

„Jen těžko si lze tedy představit, kterak bude kontrolní pracovník prokazovat nějakému hospodskému, jak veliká byla u něj tržba třeba před půl rokem v sobotu na pouťové zábavě. Byla 30 nebo 50 tisíc? Rozdíly ve vykázaných tržbách za jednu kulturní akci přitom mohou být v řádech desetitisíců,“ popisuje své vlastní zkušenosti nejmenovaný úředník finanční správy, který se právě EET dlouhodobě zabývá.

Efekt EET je podle něj právě v tom, že lze chytit hříšníka takříkajíc „přímo při činu“.

„Není pravda, jak říkal bývalý premiér, že ‚všetci podnikatelé kradnú‘, stejně jako ale není pravda, že všichni podnikatelé jsou poctiví. Kontroly musí být, musí být správně zacílené, musí být rázné, musí být spravedlivé a podnikatelé musí mít před kontrolou respekt,“ soudí berní úředník.

Tvrdý souboj ve Sněmovně o podobu EET lze očekávat i proto, že opoziční hnutí ANO na princip dobrovolnosti stále příliš nevěří.

„Budeme to ještě řešit, ale dobrovolnost mi smysl nedává. Cílem bylo sjednotit vše pro všechny do jedné platformy, udělat to spravedlivé. To se částečně povedlo, firmy si na to zvykly,“ tvrdí někdejší vicepremiér za hnutí ANO Karel Havlíček, dnes kandidát na místopředsedu Sněmovny.

Podle něj nedává moc smysl se EET bránit, protože celosvětový trend jde jednoznačný směrem k elektronickým platformám.

Havlíček odmítá, že by systém sloužil ke šmírování, jak v úvodu naznačil podnikatel z Obořiště Stefanides. Stejně tak popírá, že by kvůli EET nějaká firma musela skončit, ačkoliv podnikatelské svazy už dříve uvedly, že jen za první rok 2017 kvůli EET skončilo tři tisíce podnikatelů, hlavně na venkově.

„Za mě to smysl dávalo, jednoznačně u maloobchodu a restaurací,“ uvádí pro Seznam Zprávy Havlíček, kde vidí hlavní bonusy.

Jaká část podnikatelů by na systém EET zůstala napojena v dobrovolném pojetí, zatím nelze odhadnout, když konkrétní podmínky nejsou známy.

Ani spolumajitel potravinářského obchodu v Dobříši na Příbramsku Jiří Bedřich, který systém EET principiálně nezatracuje, zatím neví, zda u něj i v budoucnu vydrží. „Tohle nelze dopředu říct, když netuším, co by to vlastně pro nás znamenalo,“ podotýká.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované