Hlavní obsah

Čtyři roky s EET. Končí projekt, který změnil Česko

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

25. 10. 11:00

V troskách skončil experiment, kterým chtěl ministr financí a poté premiér Andrej Babiš „narovnat podnikatelské prostředí“ a zároveň zvýšit příjmy státní pokladny.

Článek

Nabízí se to, ale zdání klame: viníkem neúspěchu elektronické evidence tržeb není pouze tzv. druhá vlna koronaviru.

„Pořád si stojím za projektem EET,“ prohlásila ministryně financí Alena Schillerová, když ve středu poslancům doporučovala zákon, který tzv. elektronickou evidenci tržeb vyřadil z provozu na dva roky.

Restaurace a obchody nemusí vydávat elektronické účtenky, jak jim bylo nařízeno v prosinci 2016, resp. v březnu 2017. Ani se v lednu 2021 neuskuteční třetí a čtvrtá vlna, při níž by stejná povinnost postihla všechny zbývající podnikatele, kteří přijímají peníze v hotovosti. Příliš by to podle Schillerové komplikovalo jejich boj o přežití v čase, kdy vláda nařídila druhý lockdown.

Existuje minimální šance, že se ambiciózní projekt, se kterým přišel ministr financí Andrej Babiš hned po svém nástupu v roce 2014, ještě oživí. Rozhodnutí nechává ministryně Schillerová na příští vládě, přitom všechny politické strany kromě členů současné vládní koalice chtějí elektronické pokladny zrušit. Nebrání se tomu ani Hospodářská komora.

Obtížné dítě

Zavedení EET bylo nejsložitější politickou a právní anabází, kterou podnikli středolevé vlády ANO, ČSSD a jejich spojenci po nástupu k moci před sedmi lety. Ministr financí Babiš a jeho náměstkyně Simona Hornochová se inspirovali modelem, který se nikde kromě Chorvatska a částečně Bulharska neužívá. Kontrolu tržeb a tím i odvodů daně z přidané hodnoty (DPH) zavedla řada evropských zemí, ovšem jenom v Chorvatsku umožňovaly on-line pokladny finančním úřadům evidovat všechny tržby ještě před tím, než podnikatel dostal od zákazníka peníze. Česko bylo unikátní i tím, že chtělo pokladny zavést pro 600 tisíc svých podnikatelů a živnostníků, tedy pro desetkrát víc lidí než Chorvati.

Projekt vyvolal ze všech Babišových plánů nejhlasitější odpor. Příslušný zákon zamířil do Sněmovny v červnu 2015 a trvalo až do února 2016, než ho obstrukce opozičních stran pustily dál. V prosinci 2016 zavedly EET restaurace a hotely, v březnu 2017 maloobchod. Třetí a čtvrtou vlnu pro služby a řemesla však zastavil Ústavní soud. Až v roce 2018 předložila vláda Sněmovně opravený zákon, který plánoval další vlny nejdříve na květen 2020, poté ještě na leden 2021.

Systém EET prošel řadou dětských nemocí. Technickým řešením byla na jaře 2015 pověřena společnost BDO, ovšem zakázku zadanou bez veřejné soutěže nechtěl podepsat první náměstek na financích Lukáš Wagenknecht. Proto v červnu na ministerstvu skončil a přestoupil do tábora Babišových kritiků. Návrh BDO vzbudil poprask tím, že navrhoval tzv. udavačský web, na který měli zákazníci hlásit podnikatele, kteří jim nedali účtenku. Také veřejná soutěž na dodavatele systému byla počátkem roku 2016 zrušena a Ministerstvo financí zadalo zakázku v řádech sta milionů firmě IBM jako součást běžné údržby daňového portálu.

Žebřík na ministerstvo

Na druhé straně EET pomáhalo ambiciózním osobnostem k politické kariéře. Oba své současné vicepremiéry si Babiš vybral, protože pomohli jeho zamilovanému projektu. Alena Schillerová převzala přípravu EET po rezignaci Hornochové v prosinci 2015. Karel Havlíček v roli předsedy Asociace malých a středních podniků doporučoval zavedení pokladen, i když je většina postižených podnikatelů odmítala. Ministryní průmyslu se krátkodobě stala další protagonistka první vlny EET Marta Nováková. Pokladny podporovala z pozice prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu, kde v té době měli rozhodující slovo dodavatelé účetních systémů a velké obchodní řetězce.

Namísto peněz stažené rolety

Po čtyřech letech je možné vypsat účtenku také systému EET.

Podle optimistických předpokladů náměstkyně Schillerové z roku 2016 měli hospodští přiznávat až o sto procent víc tržeb, zároveň měla státní pokladna vydělat díky vyššímu výběru DPH 18 miliard ročně. Očekávání se nesplnila.

V časech největší konjunktury zvýšily hospody reálné tržby o desetinu, dost pravděpodobně však jen restauratéři dělali pořádek v účtech. V dalších letech prosperity totiž tržby hospod očištěné o inflaci nečekaně stagnovaly. Přesto státní pokladna něco vydělala na návštěvnících hospod, protože spuštěním EET začaly růst ceny. Je pravda, že výběr DPH v roce 2017 poskočil o 8,3 procenta, ovšem prokázat vliv pokladen není možné. Ve stejném roce totiž Česko zažilo nejrychlejší hospodářský růst mezi krizemi, nominálně o 7,7 procenta, a jiné vysvětlení není potřeba.

Proti tomu nelze pochybovat, že stejně jako v Chorvatsku EET zlikvidovala tisíce obchodníků. Chorvatská vláda zaváděla online pokladny v letech 2012-13 s podporou oligarchy Ivici Todoriće, majitele největšího obchodního řetězce Konzum. Tomu přirozeně nevadilo, že stát posílením byrokracie zlikviduje jeho menší konkurenci. Shodou okolností ani Todorićovi elektronické pokladny štěstí nepřinesly, protože jeho koncern před třemi lety zkrachoval a oligarcha dnes čelí policejnímu vyšetřování. Není vážný důvod obviňovat českou vládu, že se také ona nechala řídit přáním obchodních řetězců na likvidaci konkurence. Přesto se Ministerstvo financí ve svých dokumentech odvolává na spolupráci s experty Konzumu, zároveň nezpochybnitelným výsledkem prvních dvou vln EET zůstává fakt, že počet obchodníků poklesl o čtvrtinu a na této úrovni už zůstal. Naopak počet hospodských se po počátečním poklesu loni vrátil na úroveň před rokem 2016.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené