Hlavní obsah

Neplatičů přibude. Ale česká ekonomika je odolná, říká šéf Spořitelny

Foto: Seznam Zprávy

Tomáš Salomon, generální ředitel České spořitelny.

Reklama

23. 10. 12:49

Největší domácí banka Česká spořitelna odhadovala v posledních týdnech, že po skončení splátkového moratoria se až 15 procent klientů nezvládne vrátit ke splácení svých závazků. Neplatičů ale ještě přibude.

Článek

Další koronavirové přiškrcení ekonomiky, k němuž vláda přistoupila tuto středu, zvýší téměř jistě platební neschopnost bankovních klientů nad původně odhadovanou patnáctiprocentní hranici.

„Vnímáme, že rozhodnutí vlády může situaci změnit,“ potvrzuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon. Růst insolventních klientů čeká jak u domácností, tak u podnikatelů a firem.

Česká spořitelna, stejně jako ostatní členové České bankovní asociace, je podle Salomona připravena dlužníkům, postiženým vládními restrikcemi, pomoci. A to i přesto, že splátkové a insolvenční moratorium, které vláda u bank i nebankovních věřitelů prosadila na jaře, s posledním říjnovým dnem končí.

Jak se díváte na možnost prodloužení splátkového moratoria poté, co vláda ve středu nařídila zavřít některé obchody a většinu služeb?

Je to aktuální téma, my jsme ještě ve středu odpoledne měli na úrovni České bankovní asociace konferenční hovor se zástupci vedení Hospodářské komory, ale náš pohled na toto je dlouhodobě konzistentní a středeční opatření vlády na tom moc nezměnila.

Tomáš Salomon

Generální ředitel a předseda představenstva České spořitelny

Pochází z Ostravy, vystudoval Ekonomickou univerzitu v Bratislavě

Kariéru začínal v gastronomii (spoluzakládal a vedl steakovou restauraci v Praze na Smíchově)

Tři roky působil v české pobočce PepsiCo

Bankovní kariéru začínal u GE Capital

V České spořitelně pracuje od roku 2015

Je prezidentem České bankovní asociace

My jako Česká bankovní asociace jsme přesvědčeni, že nejefektivnější způsob je individuální pomoc a diskuse s klienty nad jejich aktuální situací. A pak je možné buď prodloužení odkladu splátek ze strany jednotlivých bank, nebo snížení splátek a rozložení úvěru do delší doby, případně nějaká restrukturalizace závazků klienta.

Je třeba si uvědomit, že většina klientů začala využívat odklad splátek v rámci současného moratoria před 5 až 6 měsíci, od té doby se změnila spousta věcí. A jedním ze základních předpokladů dobré spolupráce a efektivní pomoci je pravidelný kontakt mezi dlužníkem a věřitelem.

Proto nyní doporučujeme intenzivní komunikaci mezi bankami a klienty - individuálními i firemními - kteří využívají odklad. Protože máme signály, že ne všichni klienti budou schopni navázat na dohodnutý splátkový kalendář.

Kolik takových je?

Přesně to odhadnout nemůžeme, dokud nebudeme v kontaktu se všemi našimi klienty, kterých se moratorium týkalo. Ale podle vzorku těch, které Česká spořitelna kontaktuje v posledních týdnech a měsících, odhadujeme, že může být mezi 10 až 15 procenty klientů, kteří budou mít problém začít zase splácet. A s nimi jsme připraveni individuálně jednat o tom, jak jim pomoci.

Těch 10 až 15 procent insolventních klientů ale ještě neodráží poslední vládní omezení a uzavření dalších obchodů a služeb.

My vnímáme, že po středečním rozhodnutí vlády se může situace pružně měnit. Ale to nic nemění na našem postoji. Na jaře bylo splátkové moratorium pojato jako tzv. opt-in. To znamená, že klient odevzdával prohlášení, že ho pandemie zasáhla. I teď bychom byli rádi, kdyby se postupovalo v tomto duchu dál.

Pokud by mělo být moratorium prodlouženo plošně, je třeba si uvědomit, že by období, kdy klient nesplácí, trvalo až devět měsíců – a to už je tak dlouhá doba, že je žádoucí, aby banka mohla s klientem mluvit a zjistit, jak na tom je.

Kompenzace teď přicházejí včas

Nakolik podle vašich odhadů zhorší splácení úvěrů poslední opatření vlády?

Zatím nevíme, jak budou omezení dlouho trvat, takže se nedá odhadovat, kolik klientů a jak je to postihne. Vláda tentokrát naštěstí na rozdíl od jara hned při vyhlášení svých posledních opatření slíbila postiženým podnikatelům kompenzace. To je velký rozdíl proti jaru, kdy tyto informace přicházely se zpožděním.

I proto jsme přesvědčeni, že individuální a adresná pomoc je lepší než plošné moratorium. Můžeme ušít pomoc klientovi na míru podle jeho potřeb. Navíc to má řadu dopadů, které nejsou na první pohled vidět.

Jakých?

Zmíním jeden. Podle evropských regulatorních podmínek, kdyby došlo k plošnému prodloužení moratoria, museli bychom všechny klienty, kteří v moratoriu jsou, uvést v registru dlužníků. To většina z nich nechce, protože by to poškodilo jejich budoucí úvěrovatelnost.

Máte v České spořitelně přesnou strategii, podle jakých pravidel budete pomoc poskytovat? Kdo u vás má šanci dalšího odkladu dosáhnout?

Věřím, že takový plán má dnes každá banka. Spořitelna klienty, kteří jsou stále v moratoriu, už nějakou dobu kontaktuje. Ptáme se na jejich situaci. Většina říká: Víme o konci moratoria, jsme schopni začít splácet od listopadu, jak to bylo naplánované ve splátkovém kalendáři. A s některými řešíme problémy, které jsou opravdu velmi individuální. Buď tím, že se s nimi dohodneme na snížení splátek, prodloužení doby splácení nebo třeba na úplné restrukturalizaci dluhu. Někteří vědí, že už v podnikatelské činnosti nechtějí pokračovat. Nedá se používat nějaké jednotné řešení.

Kolik podnikatelů, kteří u vás mají úvěr, hlásí konec svého byznysu?

Já bych si netroufl na extrapolace k ukončení podnikání. Naše analýzy signalizují, že problém začít znovu splácet může mít 10 až 15 procent klientů z těch, kteří jsou aktuálně stále v moratoriu. Jak fyzických osob, které mají hlavně hypotéky a spotřebitelské úvěry, tak klientů s podnikatelskými úvěry.

Což je ale pořád ten stav z doby před vyhlášením středečních vládních opatření…

Jistě, ale na hodnocení jejich vlivu je ještě brzo. Já jsem optimista, věřím, že většina dotčených sektorů se s tím bude schopna vypořádat, obzvlášť, pokud by restrikce tentokrát trvaly jen několik týdnů, ne měsíců. Věřme, že se nejpozději v první polovině listopadu začneme vracet k normálu.

Jsem mírný optimista

Podnikatelské asociace to hodnotí jinak, varují, že nejnovější restrikce řada podnikatelů nevydýchá. Z čeho svůj optimismus berete?

Nechci zpochybňovat, jak to vnímá Hospodářská komora nebo někteří její členové. Panuje období nejistoty a to bude ještě pokračovat v nejbližších týdnech. Ale já věřím v odolnost podnikatelů. Pokud se někdo rozhodl podnikání ukončit, může to mít různé důvody, nejen čistě ekonomické. Pořád se bavíme ne o vleklé ekonomické krizi, ale o krizi zdravotní, která má ekonomické důsledky. A všichni věříme, že dříve či později ekonomika začne zase fungovat normálně.

Jak s ohledem na svou klientelu odhadujete celkový dopad koronavirové krize na českou ekonomiku?

Tento rok není standardní. Každý letošní kvartál byl překvapivý. První čtvrtletí bylo velmi optimistické, navázalo na rekordní rok 2019. Druhý kvartál byl ve znamení lockdownu (plošné karantény, pozn. red.), znamenal prakticky náraz do zdi, ekonomika se zastavila. Ale už odhady na konci druhého kvartálu byly velmi optimistické. Všechny, od analytiků přes firemní sektor až po finančníky překvapila rychlá cesta k zotavení.

Třetí kvartál byl ekonomicky velmi silný, všichni jsme byli příjemně překvapeni. Už proto si netroufnu přesně předpovídat, jak bude vypadat zbytek roku. Nezbývá nám, než se s tím teď poprat a vypořádat tak dobře jako na jaře.

Kde berete důvěru v silnou odolnost české ekonomiky?

Řeknu kde: Deset let konjunktury, která máme za sebou, dostalo ekonomiku do velmi dobré kondice. Většina odvětví má nějaké rezervy. Nemám radost, že na rezervy musíme sahat a nemůžeme je investovat. Ale odolnost ekonomiky je dobrá. Strašně teď záleží na tom, jak dlouho s koronavirem budeme zápasit. Situace je nevyzpytatelná, nepredikovatelná. Ale přesto jsem mírný optimista.

Ořezané bankovní zisky

Jak letos dopadne bankovní sektor, s ohledem na úlevy, které poskytujete dlužníkům?

Většina bank – je to vidět z pololetních výsledků a myslím, že výsledky třetího kvartálu to potvrdí – si velmi obezřetně vytváří rezervy a navyšuje rizikové náklady. Nikdo z nás neví, jak budeme přesně dál pokračovat, ale troufám si tvrdit, že bankovní sektor je dobře připravený a odolný, takže výkyv ekonomiky ustojí. To je to, co ekonomika potřebuje. Pro ni by narušení stability bankovního sektoru byl problém.

Dá se ale předpokládat, že ziskovost celého bankovního sektoru poklesne. Já osobně pokles profitability odhaduji mezi 40 až 50 procenty proti loňsku.

Česká spořitelna, jejíž čistý zisk loni stoupl na skoro 18 miliard korun, se bude pohybovat v tomto limitu?

Myslím, že ano. Předpovědi jsou pořád předčasné, ale pokles zisku i u nás bude znatelný a citelný.

Sáhněme do svědomí

Jak se vy osobně díváte na postup vlády? Bylo podle vás středeční omezení obchodu a služeb nutné?

Ve světle epidemiologických čísel bych řekl, že ano. Opravdu nezávidím vládním činitelům. Teď můžeme zpětně diskutovat, jestli měla omezení přijít dřív a jak měla být razantní. Ale měli bychom si všichni sáhnout do svědomí a vzpomenout si, jaká byla v srpnu všeobecná nálada.

Kdyby se třeba i méně razantní opatření přijímala dříve, hodně lidí by si ťukalo na čelo, ne všichni by to respektovali. Já ta rozhodnutí považuji za nevyhnutelná. I kdyby k nim vláda nepřistoupila, s rostoucím počtem nakažených by začal mezi lidmi převažovat strach, zavřeli by se doma a k ochromení ekonomiky by došlo tak jako tak. Teď nám nezbývá než opatření respektovat a udělat všechno proto, aby se zdravotní situace dostala co nejdříve do normálu. Protože to je nutná podmínka, aby se normalizovala i ekonomika.

Jak jste na tom se šířením nákazy mezi vašimi zaměstnanci? Nekomplikují vám neschopenky, karantény a ošetřování dětí provoz ve Spořitelně?

My můžeme s určitou nadsázkou sloužit jako statistický vzorek, máme deset tisíc zaměstnanců a zastoupení ve všech českých regionech. I nám stoupá počet nakažených, tak jako v celé populaci. Ale nezaznamenali jsme žádný komunitní přenos v rámci našich provozů a poboček. Nákaza na naše zaměstnance vždycky přišla od dětí, z rodiny nebo někde zvenku. Díky hygienickým opatřením a minimalizaci kontaktů mezi zaměstnanci se nám daří držet vnitřní prostředí čisté. A daří se nám pokračovat v provozu téměř bez omezení. Mohu klientům slíbit, že jsme připraveni poskytovat služby bez omezení. To mi dělá radost.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené