Článek
Na stole Michaela McGratha leží hned několik témat, která rezonují v Česku. U irského eurokomisaře, který převzal podobně složené portfolio, jako měla bývalá česká zástupkyně v komisi Věra Jourová, se sešla péče o nezávislost médií, spravedlnost a právní stát, včetně střetu zájmů, stejně jako třeba ochrana dětí v online světě.
Při cestě do Česka na konferenci Globsec poskytl McGrath Seznam Zprávám rozhovor a mimo jiné v něm potvrzuje, že Evropská komise coby strážkyně pravidel v EU „pečlivě sleduje“ záměr české vlády změnit financování veřejnoprávních médií.
„Je nezbytné, aby byla respektována nezávislost veřejnoprávních médií a aby média veřejné služby byla dostatečně financována,“ tvrdí McGrath. K dohledu v této věci dostala komise mandát přijetím evropského zákona o svobodě médií (EMFA), který loni vstoupil v účinnost.
Do jaké míry navrhované zrušení veřejnoprávních poplatků naplňuje povinnost zajistit dostatečné financování médií, komisař říct nechtěl. „Budeme podrobně zkoumat soulad EMFA se změnami týkajícími se ČT a ČRo. Ale až budeme mít všechny informace pohromadě a změny dostanou finální podobu,“ tvrdí.
„Ale nenechte se mýlit,“ pokračuje McGrath. „Podnikneme nezbytné kroky, abychom zajistili, že všechny aspekty EMFA budou plně respektovány v celé EU, včetně ustanovení o nezávislosti veřejnoprávních médií a potřebě jejich udržitelného financování v Česku.“
Loni vstoupil v platnost evropský zákon na podporu svobody médií, takzvaná EMFA. Do jaké míry splňuje očekávání? Zlepšil se stav médií v některých členských státech?
Většina ustanovení vstoupila v platnost v srpnu 2025, je to evropský zákon s přímým účinkem v členských státech. Teď jsme v kontaktu hlavně s těmi zeměmi, kde se ukazuje, že EMFA a vnitrostátní právní předpisy nejsou úplně v souladu. Vím, že i v Česku musíte schválit specifickou legislativu, aby bylo zajištěno úplné sladění s EMFA.
Obecněji z pohledu Komise bych rád zdůraznil, že svobodnému, nezávislému a pluralitnímu mediálnímu sektoru přikládáme zásadní význam. V každé svobodné a demokratické společnosti hrají klíčovou roli, protože působí jako hlídací psi ve veřejném zájmu, dohlížejí na odpovědnost těch, kteří jsou u moci. Ustanovení EMFA jsou navržena tak, aby posílila roli médií, chránila ta veřejnoprávní, zajišťovala nezávislost a také transparentnost vlastnictví a přidělování státní reklamy. EMFA se ale zabývá i otázkou ochrany novinářů a jejich zdrojů, které se v členských zemích dostávají pod stále větší tlak.
Důležitou součástí EMFA jsou záruky pro veřejnoprávní média, včetně stabilního a transparentního financování. O tom se teď v Česku diskutuje. Zaznamenal jste tuzemskou debatu o financování veřejnoprávní televize a rozhlasu?
Ano, situaci u vás bedlivě sledujeme. Jsme plně odhodláni zajistit dodržování EMFA ve všech členských státech Evropské unie. A ustanovení týkající se veřejnoprávních médií jsou zásadní součástí EMFA. Je nezbytné, aby byla respektována jejich nezávislost a aby média veřejné služby byla adekvátně financována. Také proto v rámci nového programu AgoraEU navrhujeme ambiciózní rozpočet pro média v příštím sedmiletém rozpočtu EU.
Ale zpět k vaší otázce, situaci u vás pečlivě sledujeme a jsme v kontaktu s příslušnými úřady. Budeme podrobně zkoumat soulad EMFA se změnami týkajícími se ČT a ČRo. Ale až budeme mít všechny informace pohromadě a změny dostanou finální podobu.
Současná vláda navrhuje, aby se médiím odebralo zhruba deset procent jejich současného rozpočtu, ještě než plně přejdou pod státní rozpočet. Jak definujete adekvátní financování, aby byla zachována finanční stabilita a politická nezávislost médií?
Myslím, že by nebylo správné, kdybych zaujal definitivní stanovisko k výkladu EMFA u vás ve chvíli, kdy se ta situace stále vyvíjí a nemáme k dispozici všechny vstupní informace. Ale nenechte se mýlit: Evropská komise stojí za EMFA. Podnikneme nezbytné kroky, abychom zajistili, že všechny aspekty tohoto zákona budou plně respektovány v celé EU, včetně ustanovení o nezávislosti veřejnoprávních médií a potřebě jejich přiměřeného a udržitelného financování v Česku.
Zmínil jste se o příštím evropském rozpočtu a výdajích na podporu médií. Jakou částku Komise navrhuje?
V rámci nového programu AgoraEU jsme navrhli 3,2 miliardy eur pro jeho součást Media+ na podporu svobodných, pluralitních a nezávislých médií v příštím víceletém rozpočtu.
Do kterých oblastí by měla podpora směřovat? A bude to formou grantů, na které budou média podávat projekty?
Ano, půjde zejména o granty. Media+ se bude zaměřovat jak na audiovizuální průmysl, tak sektor zpravodajských médií. Navrhli jsme jej mimo jiné pro nezávislé novináře, k ochraně plurality médií, ale také posílení finanční životaschopnosti mediálního sektoru či posílení boje proti dezinformacím. AgoraEU by měla přispět k zavádění inovací v oboru.
V posledních měsících jste často zmiňoval právní stát jako důležitý a základní stavební rámec pro vnitřní trh, mimo jiné na příkladu Maďarska nebo Slovenska. Česko má premiéra, který se podle nezávislých expertů nachází v situaci střetu zájmů, jemuž by se v právním státu mělo zabránit. Pochybnosti vyjádřila také Evropská komise. Jak pozorně to sledujete?
Bedlivě tu záležitost sledujeme. S českými orgány je v neustálém kontaktu několik útvarů Komise, včetně generálního ředitelství pro zemědělství, rozpočet a pro regionální rozvoj. Ostatně Komise se touto problematikou zabývala již dříve. Je nesmírně důležité, aby v celé EU, kde se přijímají rozhodnutí, jež mají dopad na veřejnou politiku a rozdělování veřejných peněz, byl jakýkoli střet zájmů eliminován nebo odstraněn. Případné další kroky potvrdí příslušné útvary Komise. Nejde o věc, do které by bylo přímo zapojeno moje generální ředitelství.
A můžete říct, zda bude Andrej Babiš moci vyjednávat o dotacích pro české zemědělce v dalším víceletém rozpočtu EU, aniž by právně ohrozil celý proces možným střetem zájmů?
Zmíněné útvary Komise do svého přezkumu situace jistě zahrnou všechny relevantní otázky. Myslím, že by nebylo správné v tuto chvíli vyvozovat jakékoli závěry. Každý členský stát má právo být u stolu při vyjednávání o novém rozpočtu a jejich dohoda je nezbytná pro schválení celého víceletého rámce. Předseda vlády je oprávněn jednat jménem české vlády a zastupovat zájmy občanů. Na druhou stranu, jakékoli pochybnosti týkající se střetu zájmů se musí řádně objasnit.
Tucet států EU v současné době vypracovává vlastní pravidla týkající se věkového omezení přístupu k sociálním sítím. Mělo by to podle vás zůstat výhradně v kompetenci jednotlivých zemí, nebo Komise připraví legislativní návrh na úrovni EU?
V Evropské unii nyní probíhá živá debata o bezpečnosti dětí a ochraně nezletilých na internetu a já to vítám. Myslím, že je to téma, které nás všechny zajímá. Chceme činit správná rozhodnutí a dosáhnout rovnováhy, protože víme, že děti vyrůstají v digitálním světě.
Jako Evropská komise jsme zatím nedospěli k žádnému definitivnímu stanovisku. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová jmenovala odborný tým, který se má zabývat otázkou bezpečnosti dětí na internetu. Očekáváme, že v příštích měsících předloží zprávu a doporučení, která zvážíme. Pak se rozhodneme, zda chceme navrhnout celoevropské právní předpisy v oblasti věkového omezení sociálních sítí.
Řadu věcí jsme ale už zavedli. Existují jasné povinnosti velkých platforem, které spadají do působnosti zákona o digitálních službách (DSA), aby zajistily ochranu nezletilých online. A jak víte, Evropská komise v řadě konkrétních případů vymáhá dodržování povinností vyplývajících z DSA (stalo se tak například proti síti X a TikTok, pozn. red.).
Vy sám pracujete na DFA, zákonu o digitální spravedlnosti. O čem přesně by měl být a v jaké je fázi?
Zákon o digitální spravedlnosti (Digital Fairness Act) plánuji předložit do konce letošního roku, v současné době dokončujeme posouzení jeho administrativních dopadů. DFA řeší nedodělky v oblasti ochrany spotřebitelů v online prostředí a bude právě obsahovat prvky také pro lepší ochranu dětí.
Například bude zkoumat návykové designové prvky, bude se zabývat personalizací zaměřenou na nezletilé na základě profilování jejich osobních údajů. To je již zakázáno podle zákona DSA, ale nevztahuje se to šířeji na jiné online provozovatele mimo velkých platforem. V některých online hrách se přitom objevují hazardní prvky, virtuální měny a nákupy v aplikacích, které vyvolávají otázky jak po uplatňování spotřebitelského práva, tak ohledně toho, co je vhodné pro děti určitého věku. V rámci DFA tedy budou existovat prvky, které mají zlepšit ochranu dětí a nezletilých na internetu.
Když to předložíte, jak chcete přesvědčit veřejnost, že neomezujete svobodu projevu a že tyto legislativní předpisy nebudou ve skutečnosti znamenat cenzuru?
Nebude se jakkoli zasahovat do svobody projevu, která je základním právem všech občanů EU. Musíme si však uvědomit, že děti jsou ze své podstaty zranitelnější a jsou vystaveny rizikům, která byla ještě před několika lety nepředstavitelná.
Zúčastnil jsem se v Evropském parlamentu rozpravy o rostoucím počtu případů, kdy organizované zločinecké gangy verbují děti na internetu. To jsou věci, o kterých by se před několika lety ani neteoretizovalo. Teď je to realita. Jako dospělí máme povinnost chránit děti online; máme povinnost zajistit, aby pro ně bylo to prostředí bezpečné. To je jediná motivace Evropské komise, proč se tím zabýváme. Vše, co uděláme, bude plně respektovat právo na svobodu projevu.
Jaký je váš osobní názor na možný zákaz sociálních sítí do určitého věku, pokud byste to měl rozhodnout?
Potýkám se s tím stejně jako mnoho dalších lidí. Přemýšlím o tom jako rodič i jako komisař. Myslím, že musíme uznat, že děti jsou velmi inovativní a najdou si způsoby, jak se dostat k obsahu online. Proto je třeba, aby pro ně samotný online zážitek byl bezpečný a vhodný.
Musíme se ale také ujistit, že ať už se rozhodneme jakkoli, dokážeme to technicky realizovat - že máme nástroje, které nám to umožní. Samozřejmě sledujeme australský příklad (zákazu sociálních sítí do 16 let, pozn. red.), abychom zjistili, jaká je tamní realita. Může se stát, že zavedeme věkové omezení, protože koordinovaný přístup EU se ukáže jako vhodnější - sítě a s nimi spojené výzvy se nezastaví na národní hranici. Nebo se budeme zabývat návykovým designem platforem a aplikací a uložíme jim povinnosti ve vztahu k bezpečnosti dětí. Mám v tom otevřenou mysl a těším se, s čím přijdou experti.
