Hlavní obsah

Bilance „Babišovy“ EET: Podnikatelé zaplatili na pokutách skoro 180 milionů

Foto: Profimedia.cz

Andrej Babiš jako ministr financí na snímku z 1. března 2017, kdy startovala druhá vlna EET.

Reklama

8. 3. 16:25

Fialova vláda ve středu rozhodne, zda bude povinnost elektronicky evidovat tržby podnikatelům zrušena. Data z finanční správy mimo jiné ukazují, že EET před pandemií zaměstnávala 432 berních úředníků.

Článek

Za dobu trvání elektronické evidence tržeb uskutečnili berní úředníci přes 200 tisíc kontrol, přičemž při necelé desetině návštěv udělili podnikatelům pokutu.

Celková výše sankcí od konce roku 2016, kdy byla EET spuštěna, činí téměř 180 milionů korun. V průměru „berňáci“ provinilcům vyměřili finanční postih ve výši lehce přes 10 tisíc korun.

Všechna tato čísla vyplývají z údajů, které Generální finanční ředitelství poskytlo redakci Seznam Zpráv na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

A to v čase, kdy se nová vládní koalice v souladu svým programem chystá povinnost evidovat tržby zase zrušit. Příslušný návrh má Fialův kabinet projednat na svém středečním zasedání.

Kontroly a sankce ohledně dodržování pravidel EET

RokPočet kontrolPočet sankcíSankce v mil. Kč
201657900
201773 2423 77537,6
201871 7026 38271,7
201959 5035 23055,3
202011 9141 11214
2021*0210,1
Celkem216 94016 520178,7

*V roce 2021 nebyla zahájena žádná nová kontrola, ale došlo k vyměření sankcí z kontrol uskutečněných v předchozích letech.

Zdroj: Generální finanční ředitelství

V úvahu ještě připadá, že by systém EET mohl fungovat dál na dobrovolném základě, jak někteří koaliční představitelé dříve také připustili.

Pro dobrovolnost se vyjádřil i Svaz průmyslu a obchodu. Ostatně touto formou fakticky EET funguje i nyní, protože povinnost evidovat tržby byla na začátku pandemie covid-19  Babišovým kabinetem pozastavena (až do konce roku 2022).

Ryze dobrovolná EET smysl nemá

I část expertů ale ryze dobrovolné pojetí nepodporuje, jelikož by prý data o tržbách ztratila jakoukoliv věrohodnost, neměla by smysl ani finanční kontrola, přičemž státu by zůstaly náklady na správu elektronického systému, a to ve výši zhruba 100 milionů korun ročně.

Třeba daňová poradkyně a bývalá Babišova náměstkyně z Ministerstva financí Simona Hornochová pro Seznam Zpráva uvedla, že si dokáže představit jen systém „dobrovolně povinný“.

Dobrovolně zaregistrovaný podnikatel, jenž by získal od státu jako protihodnotu nějakou výhodu, by podle Hornochové posléze už musel veškeré tržby evidovat. A podřídit se tudíž i standardní kontrole ze strany finančních úřadů, jako tomu bylo před pandemií covidu-19.

Proti úplnému zrušení EET vystupují odboráři, podle nichž by tak byla zvýhodněna jedna skupina obyvatel (podnikatelé) oproti zaměstnancům. Sami berní úředníci varují, že stát přijde o jediný online nástroj, kdy mohl bezprostředně prověřovat poctivost podnikatelů. Po případném zrušení EET se už bude muset opět spoléhat jen na papírové výkazy kontrolované v provozovnách s několikaměsíčním zpožděním.

Dotčení podnikatelé naproti tomu argumentují také třeba tím, že v době velmi rychlého nárůstu karetních plateb už evidence ztrácí smysl, většina obchodních transakcí dnes zanechává elektronickou stopu, tudíž prostor pro zatajování tržeb se výrazně zmenšil.

Dříve 131 tisíc podnikatelů, nyní 53 tisíc

Seznam Zprávy chtěly od Generálního finančního ředitelství také vědět, kolik úředníků v minulých letech zajišťovalo činnosti spojené s EET.

Dle poskytnutých informací to na konci roku 2019, kdy systém ještě fungoval v povinné podobě, bylo 432 zaměstnanců finanční správy.

Jde spíše o teoretický počet pro případ, kdyby se všichni tito úředníci věnovali pouze oblasti EET. Většina prý ale měla i další práci. „Aktuálně nejsou na tyto činnosti (EET) vyhrazeni žádní zaměstnanci,“ uvedl ve své odpovědi Radim Patočka, ředitel právní sekce finanční správy.

Systém EET začal fungovat 1. prosince 2016, nejdříve jen pro restaurace, hotely a penziony. Od začátku března 2017 byla povinnost rozšířena i na podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Další vlny, kdy se měli postupně zapojit i řemeslníci, lékaři, taxikáři či advokáti, se už ale neuskutečnily.

Ještě v prosinci roku 2019 své tržby evidovalo přes 131 tisíc podnikatelů (daňových subjektů). Letos v únoru – jak na dotaz Seznam Zpráv finanční správa správa také sdělila – dobrovolně evidovalo už jen zhruba 53 tisíc subjektů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované