Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Politická mise Pavla Blažka, který včera oznámil, že na podzim již nebude kandidovat, ještě nekončí. Stále musí vysvětlit mnoho detailů z bitcoinové aféry, kterou spustil Deník N, a které vedly až k jeho rezignaci na post ministra spravedlnosti. Třeba jaká byla motivace dárce - odsouzeného internetového prodejce drog Tomáše Jiřikovského - aby státu daroval miliardu korun v kryptoměnách.
Nespokojenost s dosavadním vysvětlováním neskrývá například šéf KDU-ČSL Marek Výborný, ministr zemědělství. Odpovědí na doposud nejasné detaily v bitcoinové aféře se chystá dožadovat také první místopředseda TOP 09 Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví.
Nelíbí se jim Blažkova dosavadní teze o tom, že by ze strany Jiřikovského mělo jít o „formu pokání“, jak Blažek vysvětloval na tiskové konferenci minulý týden ještě předtím, než složil funkci. Nejasnosti panují také proto, že se slova politiků v čase mění. Nejdříve je vše dle slov Pavla Blažka „ultralegální“, další týden již premiér svolává bezpečnostní radu, protože stát mohl být zneužitý. Jaké další otázky mohou dnes na vládě padat?
1. legalita peněz
Jak bylo zmíněno, Blažek nejprve označoval původ peněz za „ultralegální“, oháněl se tehdy soudním rozhodnutím, které nenalezlo žádný důkaz o tom, že by peníze transparentní nebyly. „Neexistuje vůbec nic, co by v právním slova smyslu svědčilo, že (dané bitcoiny) pochází z trestné činnosti,“ řekl na klíčové tiskové konferenci Blažek.
Jak ale později popsaly Seznam Zprávy, detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu se nyní snaží zabránit, aby lidé, kteří od Ministerstva spravedlnosti koupili bitcoiny za miliardu, kryptoměny proměnili na peníze. Mají totiž podezření na praní peněz ze zločinu.
Podle Vrchního státního zastupitelství v Olomouci detektivové věc prověřují pro podezření ze tří zločinů - zneužití pravomoci úřední osoby, legalizaci výnosů z trestné činnosti a nedovolené výroby a nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Žádné oficiální obvinění ale nepadlo.
Blažek na přímý dotaz Seznam Zprávám na tiskové konferenci tvrdil, že se Jiřikovského před podpisem smlouvy vůbec neptal, kde bitcoiny vzal. „Nemám to jak zkoumat a nebylo to pro mě po tolika letech relevantní,“ uvedl Blažek. A popřel, že by navázal spolupráci s policií.
Podle zjištění Seznam Zpráv ale miliarda na konto ministerstva přitekla přímo z účtů, které experti spojují se zaniklým nelegálním internetových tržištěm Nucleus. Na tom se obchodovalo se zbraněmi, drogami, nebo kradenými identitami. Ještě než konta Nucleusu obživla, aby poslala bitcoiny Blažkovu resortu, devět let spala.
2. motivace dárce
Chybějící část příběhu, kterou se zatím nikomu nepodařilo vypátrat. Mezi politiky se spekuluje o tom, že chtěl dárce peníze tím, že část z nich pošle ministerstvu „zlegalizovat“. Padají také úvahy o možné potřebě ochrany, kterou si chtěl zajistit. Tím, že konta na spícím tržišti ožila, mohl ožít také zájem podsvětí, které si dovede spočítat, jakou sumou v bitcoinech Jiřikovský disponuje. A tak mohl chtít od státu ochranu.
Mimochodem, po Jiřikovském se od vypuknutí aféry slehla zem, jeho staré telefonní číslo používá někdo jiný, na místě trvalého bydliště se již týdny neobjevil.
Odcházející ministr spravedlnosti se minulý týden zmínil, že podle něj může jít o „pokání“ člověka, který strávil určitý čas ve vězení. Dodal, že se s Jiřikovským nikdy osobně neviděl. Dar chtělo Ministerstvo spravedlnosti využít mimo jiné na financování boje s kyberkriminalitou nebo za účelem pomoci obětem trestných činů. To se ale v souvislosti se zmíněným zmrazením peněz zřejmě odkládá.
Na další podezřelé okolnosti upozornil Radiožurnál. Podle oficiální verze událostí byla peněženka otevřena za přítomnosti notáře a Blažkova ekonomického náměstka. Podle analytických webů nicméně odešla ještě jiná dvojice plateb před tímto otevřením. Z transakčních analýz se také ukázalo, že na peněžence byla podstatně větší částka, než Blažek tvrdil, a to 12,5 miliardy korun, tedy 5366 bitcoinů.
Nabízí se tak zkrátka otázka, proč ministerstvo nezkoumalo motivace člověka, který byl v minulosti odsouzen za krádež kryptoměny a jehož věrohodnost soud označil za „velmi nízkou“, k obdarování státu.
3. Kdo to věděl, a kdo ne
Stanjura, Fiala nebo někdo jiný? Ministr financí se podle svého úřadu dozvěděl o Blažkově plánu z oficiálního dopisu z letošního 30. ledna. Blažek v něm žádal Stanjuru o schůzku. Přiložil tři týdny staré rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který Jiřikovskému - po odpykání trestu - vrátil zabavené počítače. A také komunikaci s Jiřikovského advokátem, která obsahovala informaci o vyjednání o daru.
Blažek se před svou rezignací hájil tím, že o všem informoval klíčové úřady, jmenoval právě Ministerstvo financí. Už ale nedodával, co se při tom dozvěděl například od ministra financí a stranického kolegy Zbyňka Stanjury. Ten totiž, jak Seznam Zprávám sdělila Michaela Lagronová, ředitelka komunikace Ministerstva financí, kolegu Blažka už před více než dvěma měsíci varoval, ať si 468 bitcoinů nebere.
„Ministr Stanjura mu osobně řekl, že realizace tohoto záměru je vysoce politicky i reputačně problematická a nedoporučil ji,“ uvedla Michaela Lagronová.
Stanjurovo vysvětlení ale nestačí opozici, podle Pirátů by kromě Pavla Blažka měl ve vládě skončit kvůli bitcoinové kauze také právě on. Ministr financí totiž den před vypuknutím skandálu navrhl pozměňovací návrh, který by osvobodil od daně bitcoinové miliardáře. Oba by měli nahradit nestraničtí odborníci, uvedla pirátská místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová.
O přijetí peněz měl Blažek během května informovat také premiéra Petra Fialu, ten sdělil, že mu Blažek kauzu popsal mezi řečí a „trošku jako historku“. Do detailu ale premiéra nezasvětil. O miliardě od drogového dealera naopak podle svých slov vůbec nevěděl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
„O přijetí bitcoinového daru jsem ale žádné informace neměl. Starostové budou naopak usilovat o to, aby otázky, které si veřejnost i média kladou, nezůstaly bez odpovědí,“ uvedl Rakušan. Starostové se na vládě chtějí také dozvědět, proč ministerstvo před přijetím bitcoinů neinformovalo policii a Finanční analytický úřad (FAÚ).
FAÚ mimo jiné už dříve upozorňoval, že virtuální měna je čím dál populárnější nástroj pro legalizaci výnosů z trestné činnosti. Nelze-li vyloučit, že peníze nepochází z trestné činnosti, stát by se měl řídit takzvanými „pravidly AML“ (Anti Money Laundering) nastavenými pro boj s praním špinavých peněz a financováním terorismu a nepřijmout je.
Otázka je, zda se ještě neukáže, že o věci věděli, a nic nepodnikli, další politici.
