Nechceme spory mezi Hradem a premiérem, vzkazují voliči ANO Babišovi

Ještě před několika málo měsíci označoval premiér Andrej Babiš prezidenta Petra Pavla za „lídra opozice“ nebo „loutku“ svého týmu. Když Hrad vládě v červenci vetoval rozvolnění rozpočtových pravidel, Babiš neváhal postoj hlavy státu označit za aktivistický a nepromyšlený.

Vztahy mezi Strakovou akademií a Pražským hradem se obecně nejvíce vyhrocovaly v návaznosti na pnutí mezi ministrem zahraničních věcí Petrem Macinkou (Motoristé) a prezidentem, které zapříčinil spor o nejmenování Filipa Turka ministrem. Ten vygradoval až k rozporu ohledně účasti české hlavy státu na summitu v Ankaře.

Už koncem léta ale začal Babiš otáčet, když například tvrdil, že mezi ním a Hradem není „žádný boj“. A začátkem tohoto týdne se premiér s prezidentem dokonce sešel. Politici se shodli, že je důležité spolu sdílet informace a společně se koordinovat.

Takový přístup ostatně od premiéra a prezidenta očekává většina Čechů a Češek, jak ukazují dílčí data agentury STEM/MARK pro Seznam Zprávy. Výsledky exkluzivního prezidentského průzkumu mezi voliči ANO publikovala redakce 16. září.

Z celkových dat vyplývá, že 75 procent Čechů preferuje mezi Hradem a premiérem názorovou shodu, nikoliv konkurenci. Voliči tak Babišovi naznačují, že o soupeření či přímo konflikt s Pavlem nestojí.

„Výsledek může v kontextu společenské situace působit lehce paradoxně. Přestože česká společnost zůstává názorově až výrazně rozdělená, tak část veřejnosti současně očekává větší názorový soulad mezi prezidentem a premiérem, což může být rozpor,“ popisuje analytik agentury STEM Jan Burianec.

Dodává, že muži jsou ve svých postojích o něco důraznější. „Požadavek na názorový soulad prezidenta a premiéra vyjadřovali častěji kategoricky – tedy v kategorii ‚rozhodně‘. Ženy jsou naopak mírnější,“ přibližuje.

Dominantní preferenci souladu mezi prezidentem a premiérem si analytik Burianec vysvětluje především poptávkou po stabilitě. „Očekává se od nich, že při výkonu funkcí dokáží překonat společenské či politické rozdíly,“ dodává na adresu vysokých ústavních činitelů.

Analytici navíc vedle obecného názoru sledovali, jak se ke vztahu mezi hlavou státu a předsedou vlády staví lidé na základě svých voličských preferencí. A jsou to paradoxně voliči vládní koalice, kdo v tomto ohledu upřednostňuje souznění. Celkově jde o 78 procent, přičemž „kategoricky“ se k nutnosti souladu mezi premiérem a prezidentem staví 25 procent.

V případě opozičních voličů je „rozhodně pro“ 19 procent lidí, celkově ale názorovou shodu preferují tři čtvrtiny podporovatelů sněmovní opozice. Snahu o „narovnání vztahů“ tak podle Buriance většina společnosti vítá.

Politolog z Masarykovy univerzity Michal Pink ke vztahu premiéra a prezidenta dodává, že hlava státu má obecně výhodu v tom, že úřad prezidenta s sebou obecně nese větší popularitu. „I ti, kteří si daného člověka na Hradě neuměli představit, ho časem začnou vnímat s obdivem,“ všímá si. A právě to podle něj souvisí s tím, že konflikty s prezidentem se obecně nevyplácejí, ani v očích těch, kteří ho nutně nemuseli volit.

Analytik Burianec k tomu dodává, že Petra Pavla v prezidentských volbách podpořili i voliči Andreje Babiše, a tak se mu nemusí spory s prezidentem vyplácet i z tohoto důvodu.

„Navíc, i když ho někteří nevolili, byl pro ně Petr Pavel přijatelný. V přímém duelu by to tak mohl být pro Andreje Babiše problém i v tom smyslu, že ačkoliv je největším favoritem z možných kandidátů hnutí ANO, část jeho voličů by ho chtěla raději v exekutivní roli – tedy jako premiéra –, kde pro ně může něco reálného udělat, než v roli prezidenta,“ dodává analytik.

Podle politologa Pinka se navíc dlouhodobě potvrzuje, že konflikt s hlavou státu není taktický a naopak na něm může posílit prezident. „Prezidenta ‚nemůžete‘ kritizovat. Ve chvíli, kdy proti němu vystartujete, nikdy nevyděláte. A to, myslím, Andrej Babiš ví,“ dodává.

Agentura STEM se zároveň zaměřila i na to, jací možní kandidáti by se nejvíce zamlouvali voličům hnutí ANO. Největším favoritem je nepřekvapivě právě současný premiér. Svůj hlas by mu dalo až 83 procent dotázaných voličů ANO, 42 procent si je touto volbou jistých. Druhou a třetí příčku získali místopředsedové hnutí: ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka by volilo až 57 procent dotázaných, ministryni financí Alenu Schillerovou až 48 procent.

Vysoko se pak u příznivců Babišova hnutí umístili i bývalí prezidenti. Čtvrtou příčku s 41 procenty podporovatelů obsadil Miloš Zeman, za ním stojí Václav Klaus s 38 procenty. „Pro voliče ANO jsou to respektované osoby, vzbuzují v nich důvěru daleko vyšší, než mají v celkové populaci,“ uvedl Burianec s tím, že roli hraje i jejich zkušenost s prezidentským úřadem.

Co se současného prezidenta týče, jeho podpora ve společnosti je stabilní. V případě voličů hnutí ANO by Pavla volilo až 21 procent dotázaných voličů ANO, z toho sedm procent určitě. Ve volbách v roce 2023 získal podle agentury PAQ Research hlasy asi 11 procent voličů hnutí ANO. Průzkum NMS pro Novinky letos ukázal, že v další kandidatuře Pavla podporuje pětina dotázaných voličů Babišova hnutí.

Andrej Babiš dlouhodobě odmítá, že by měl o opětovnou kandidaturu na post prezidenta zájem. Politolog Michal Pink k tomu dodává, že i kdyby o to zájem měl, cesta ze Strakovy akademie na Hrad je poměrně komplikovaná.

„Je to strašně složité, ne-li nemožné. Pohořeli na tom několikrát v Rakousku, ve Francii, na Slovensku. Ta role premiéra je totiž polarizující a - s prominutím - nevděčná. Zatímco funkce prezidentská je obdivovaná,“ dodává s tím, že Babiš by zřejmě ve střetu s Pavlem utržil ještě větší porážku než v roce 2023.