O podcastu s prezidentem ministerstvo nevědělo, řekl Zůna poslancům

„Nejde mlčet a přihlížet zásadním změnám, které přináší současná vláda Andreje Babiše České republice,“ řekl předseda ODS Martin Kupka před zahájením mimořádné schůze. Dodal, že mu počínání vládní koalice připomíná kroky brzy opozičního maďarského Fideszu Viktora Orbána.

I proto opoziční poslanci svolali mimořádnou schůzi Sněmovny. Projednávat chtějí třeba zdražování cen pohonných hmot, hrozbu inflace, riziko ztráty evropských dotací nebo situaci kolem veřejnoprávních médií a vládních plánů na zrušení koncesionářských poplatků.

Ačkoliv mimořádnou schůzi svolala opozice, u pultíku se vedle jejích poslanců celý den střídali i ministři. Ti se většinou chválili tím, že shrnovali priority či „úspěchy“ svých resortů. Někteří zase nastiňovali své vize, jiní obhajovali dění z posledních dní.

Opozičníci to ale kritizovali s tím, že někteří ministři vystoupili i s projevy, které zazněly už během hlasování o důvěře či pokusu o vyslovení nedůvěry. A dostatečně se tak prý neobhájili.

Poslanci schůzi v devět večer, po deseti hodinách jednání, přerušili. Schůze se tak odkládá na neurčito. „Né, já jsem se tak těšil na svůj projev,“ pronesl v sále ironicky po konci mimořádné schůze jeden z vládních poslanců.

Opozice s podobným scénářem podle svých slov počítala. Desetihodinový prostor ale chtěla využít k tomu, aby zazněly „nejdůležitější vzkazy, poselství a komentáře k tomu, co se teď děje“, jak dopoledne řekl předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

Večer se u pultíku střídali členové vlády, kterým v posledních dnech patřil mediální prostor. Před hrstkou poslanců v sále následně vystoupil i ministr Jaromír Zůna. Chtěl osvětlit dění kolem podcastu s prezidentem Petrem Pavlem, který natočila armáda. Speciální díl, natočený přímo na Pražském hradě, vznikl koncem března a ke zveřejnění mělo dojít 7. dubna. To se ale nestalo.

Ministerstvo obrany to následně vysvětlilo s tím, že daný díl se měl objevit na novém YouTube kanálu Armády ČR. O jeho zveřejnění se poté měla vést interní debata. Díl s prezidentem nicméně v úterý zveřejnil na svých sítích ministr zahraničí Petr Macinka.

Zůna například tvrdil, že ministerstvo o natáčení nevědělo, a vše vysvětloval tím, že náčelník generálního štábu Karel Řehka mu o podcastu nic neřekl, stejně jako prezident. Tím se zpětně prý cítil zaskočen.

„S prezidentem ČR jsem hovořil o několika tématech dne 25. března, ale podcast nezmínil,“ řekl například. Následně si postěžoval i na Řehku s tím, že jeho záměrem bylo vytvořit paralelní kanál v rámci armády, o čemž prý s ministrem nemluvil. Vše se podle Zůny ukázalo v momentě, kdy „bylo po všem a všechno špatně“, prohlásil ministr.

„Existence podcastu a záměr jeho zveřejnění na paralelním kanále generálního štábu armády ČR byl zjištěn tiskovým odborem Ministerstva obrany. Zjištěn, ne že jsme byli informováni. Zjištěn. Je nepřijatelné, když existuje nutnost věci u podřízeného zjišťovat, namísto aby byly v součinnosti a týmově řešeny,“ kritizoval Řehku.

Následně uvedl, že poslanci začátkem týdne řešili „pozastavení“ dílu ve Sněmovně. „Tímto byl vytvořen předpoklad, aby mohl být v případě požadavku poskytnut poslancům,“ vysvětlil, jak situaci s poskytnutím videa Macinkovi vnímal. Celé téma prý považuje za zbytečné.

Celá situace kolem podcastu se odehrává na pozadí napjatých vztahů nejen prezidenta Petra Pavla a ministra Petra Macinky, ale v podstatě i vlády. Ta totiž rozhodla, že hlava státu nepojede na červencový summit v Ankaře. Právě tyto okolnosti v souvislosti s „odloženým“ zveřejněním podcastu kritizovala opozice.

Čtvrteční debata se opakovaně točila kolem nedávno odtajněné mediální novely, za kterou stojí ministr kultury Oto Klempíř. Ten novelu obhajoval. Zároveň ale připustil, že dříve chtěl koncesionářské poplatky zachovávat. Od té doby, co na Hrad nesl dokument s nápisem „veřejnoprávní média jsou grál“, ale tento postoj přehodnotil. „S odstupem několika měsíců před vámi na fóru přiznávám, že jsem se mýlil,“ přiznal názorovou otočku.

Následně tvrdil, že rušením poplatků chrání zranitelné skupiny obyvatel. „Nemůžeme chtít, aby obě tato média financovali lidé ze svých penzí,“ obhajoval. Koalice má zároveň ještě před změnou financování veřejnoprávních médií v plánu představit „mezikrok“, za kterým stojí především místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO).

Jeho návrh by měl podle dřívějších informací znamenat odpuštění poplatků některým skupinám, včetně osob starších 75 let. Očekávalo se, že ho Nacher představí už ve čtvrtek, sám ale redakci sdělil, že návrh odtajní „asi až zítra“.

Premiér Andrej Babiš, který vystoupil už dopoledne, popřel snahu o ovlivnění a ovládnutí České televize a Rozhlasu. „Když někdo tvrdí, že to je útok na veřejnoprávní média, tak tomu návrhu nerozumí,“ prohlásil s tím, že financování ze státního rozpočtu není v Evropě výjimečné. Návrh hájili i další vládní poslanci.

Šéf švédských Reportérů bez hranic, Erik Larsson, nicméně už dříve redakci sdělil, že se mu český systém jeví jako nejlepší a že vláda hraje „ruskou ruletu“ s nezávislými médii.

Vládní návrh, který navazuje financování médií na rozpočet, před ním tepal Rakušan. Sám doufá, že nikdy nevejde v platnost, a varoval v té souvislosti před slovenským scénářem. Na Slovensku politici prosadili zrušení koncesionářských poplatků Rozhlasu a televize Slovenska a jejich financování z rozpočtu od roku 2023.

„Měl jsem debatu s Ivanem Korčokem a na Slovensku ta změna není vidět hned, ale postupně, a to dramaticky. Je tam jakýsi zákaz, a to, že veřejnoprávní média nevysílají třeba přenos hudebních cen, protože jsou umělci k tamní vládě kritičtí,“ prohlásil Rakušan s tím, že tak to dopadá, když jsou média pod přímou kontrolou politické moci. Opozice podle něj plánuje bránit ČT i Rozhlas všemi dostupnými prostředky.

Opoziční plány s obstrukcemi už předtím u řečnického pultu sepsul Babiš. „Naše vláda pracuje čtyři měsíce a ti, kteří měli pracovat čtyři roky a nepracovali, tak svolávají schůze, mě to úplně fascinuje,“ řekl směrem k opozici.

Předseda vlády pak v nadsázce dodal, že je pro něj „velké trauma“, že má na schůzi nyní diskutovat s lidmi, „kteří nevědí nic o tom, o čem mluví“. Svolání mimořádné schůze Babiš pak označil za další z řady zoufalých pokusů. Zároveň opozičním poslancům sdělil, že „strategie antibabiš“ jim volby nevyhraje.

Také ministryně financí Alena Schillerová (ANO) opozici vytkla, že nyní radí vládě. „Slyšeli jsme a uslyšíme spoustu dobrých rad od těch, kteří svou příležitost jednat propásli. Příspěvky, kterými opoziční politici zasypali sítě, dávají slušnou ochutnávku demagogie, kterou si tu dnes máme znovu vyslechnout,“ popsala. A záhy se podobně jako její předřečníci z koalice pochlubila výsledky Ministerstva financí.

„Za každého člena vlády musí mluvit výsledky, které se nedají dohnat řečmi. Stanjura využíval rozpočtové triky,“ nastínila a pokračovala kritikou parametrů rozpočtu, které prosazoval její předchůdce v křesle ministra.

Experti přitom současnou koalici za schválený rozpočet na letošní rok kritizují. Například i podle Národní rozpočtové rady je rozpočet se schodkem ve výši 310 miliard korun v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti.

Před poslanci vystoupil i šéf poslanců SPD Radim Fiala. Ten se například vyjádřil k výtkám opozice, že vláda „tlačí“ některé zákony na sílu skrze poslanecké návrhy místo vládních. Jde například o zrušení služebního zákona nebo novelu stavebního zákona.

V druhém případě své výtky ostatně už dříve zveřejnil i veřejný ochránce práv Stanislav Křeček s tím, že s daným postupem nesouhlasí. Podle Fialy se ale vláda snaží změny prosadit rychle, aby je občané pocítili. „Projednávání vládního návrhu by vše prodloužilo o rok a půl,“ dodal. Zmínil také, že vláda postupuje podle programového prohlášení.

Šéf poslanců Motoristů Boris Šťastný následně vystoupil se stížností, že opoziční lavice jsou prázdné. Chtěl by tedy dát ke zvážení, zda by „navrhovatel mimořádné schůze neměl být na příště zastoupen v určitém procentu poslanců a poslankyň“.

Líbilo by se mu, aby musela být přítomná alespoň polovina poslanců. V tomto kontextu je nutné dodat, že během projevu Šťastného v sále chyběla i většina vládních poslanců, včetně ministrů.

Motorista pak opozici vzkázal, že zdržuje chod Sněmovny. Vedle toho si rýpl i do šéfa ODS Martina Kupky. „Čekal jsem od vás víc,“ reagoval na jeho úvodní proslov a odůvodnění svolání schůze.

Jeden z bodů, které opozice navrhla, nesl i název „bezpečnostní chaos vlády Andreje Babiše“. Předseda ODS Kupka například kritizoval, že když přijde na obranu, vládní poslanci často říkají protichůdné názory. Běžný občan si podle něj pak nemůže být jistý, jak vláda bezpečnost a možná rizika vnímá a zda se v těchto otázkách shodne.

Avizoval proto, že opozice bude požadovat, aby koalice jasně definovala, „kam Česko patří, kam má směřovat a aby se jasně postavila za zájem našich spojenců“.

Podobně jako jeho stranický šéf i poslanec Petr Sokol (ODS) označil počínání vlády za „chaos“. I podle něj je nejnaléhavějším tématem obrana. V souvislosti s tím připomněl, že ve čtvrtek bude s premiérem jednat i generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle Sokola se bude na schůzce dotazovat, „jak to vláda myslí s tím snižováním výdajů na obranyschopnost“.

K tématu se ostatně v podvečer vyjádřil i předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Zmínil, že co se týče schůzky premiéra s šéfem NATO, nechtěl by být vzhledem k postoji současné vlády na Babišově místě. Řekl také, že Rusko vnímá jako jednu z hlavních hrozeb, a proto je pro „ukotvení členství v Evropské unii a v NATO do Ústavy“.

Dodal, že obecně není podporovatelem podobných zásahů do nejvyšší právní normy – odmítl například návrh SPD zanést do Ústavy právo na hotovost. V případě členství v Unii a Severoatlantické alianci jde ale podle Havla o „otázku životaschopnosti“.

Článek jsme aktualizovali v celém rozsahu.