Nejsou lidé. Proč se v obcích vládne bez konkurence

Středočeská obec Káraný se v letošních komunálních volbách patrně nedočká velkého překvapení. Lidé zde zpravidla najdou jednu kandidátku, na které uvidí téměř stejnou sestavu zastupitelů, kteří obec řídí roky. Podobně to bude nejspíš i letos.

Může to působit tak, že tu volby jsou jen formalitou. Jak ale ve své kanceláři říká starostka Barbora Krejčí, lidé mají možnost se zapojit. „Před volbami je v hospodě kandidátek vždy víc. Lidé si slibují, ale pak už si aktivně svoji kandidátku nezaregistrují,“ upozorňuje žena, která obecní úřad vede 12 let.

Proč je tedy v obci dlouhé roky jen jedna kandidátka do komunálních voleb? „Chtělo by se říct, že to děláme dobře, ale třeba to jen neděláme v očích občanů tak špatně, aby s tím chtěli něco dělat,“ nabízí odpověď starostka. Když prý občas slýchá uštěpačné poznámky místních směřující k neměnnému vedení obce, oponuje jim právě výzvou, aby se sami zapojili. „Lidé mají možnost volby, když se jim kandidátka nezdá, mohou si postavit svoji,“ podotýká Krejčí.

Jedna kandidátka tady nebyla vždycky. Hned po revoluci se zformovaly dvě, jednu sestavilo Občanské fórum a druhou nezávislí kandidáti, „Pak se ale zjistilo, že v malé obci je lepší mít ve vedení lidi, kteří chtějí pracovat pro občany a neberou to jen pro osobní přínos,“ tvrdí starostka.

Zastupitelstvo v Káraném je sedmičlenné. Většina zastupitelů svůj post obhajuje, v každých volbách se vymění zpravidla jen dva. Vedení obce tak v průběhu let zůstává prakticky stejné. Kandidátů tady bylo ve všech uskutečněných obecních volbách od roku 2002 tolik, kolik je míst v zastupitelstvu. Voliči si tak fakticky neměli koho vybírat.

Obec nacházející se asi 35 kilometrů severovýchodně od centra Prahy ale není ojedinělým úkazem. V posledních komunálních volbách bylo těch se stejným počtem kandidátů jako míst v zastupitelstvu nebo s jedinou kandidátkou téměř dva tisíce. Ukazuje to analýza PAQ Research na základě dat Českého statistického úřadu z komunálních voleb 2002 až 2022.

„Zvažovali jsme dát na kandidátku například o dva lidi víc, než je těch sedm, aby si občané mohli vybrat. Ale přišlo nám nefér někoho přesvědčit, dát ho na kandidátku a pak mu říct: Pardon, lidé vás nezvolili,“ vysvětluje starostka Krejčí.

Zároveň naráží i na výhody kontinuity, se kterou lze díky pokračujícím zastupitelům obec spravovat. „V původním vedení obce byl i můj otec a jeho vrstevníci. Pak si vychovali nástupce a ten na kandidátku naverboval i mě. Pak si po letech vychoval mě a předal mi starostování a odpovědnost, mohla jsem se ale otce kdykoli zeptat, když jsem si nebyla jistá,“ nastiňuje Krejčí, která působí jako uvolněná starostka čili na plný úvazek, protože – jak sama říká – „práce je hodně“.

Po letošních volbách se zastupitelstvo v Káraném aspoň zčásti promění. Vedení obce stárne a potřebuje si vychovat mladou krev, proto si vytipovalo dva místní. „Vybrali jsme si pár lidí, kteří by do toho s námi mohli jít a měli dost vůle a času se do dění zapojit,“ říká starostka. Právě na neochotu angažovat se naráží Barbora Krejčí při dotazech na nedostatečný počet uchazečů ve volbách.

Na problém nepřicházející generační obměny upozorňuje v souvislosti s obcemi s nízkou konkurencí i vedoucí agendy regionů ve společnosti PAQ Research Jakub Stuchlík.

„Kontinuita a priori není problém. Ale narážíme na to, že každé volby na komunální úrovni kandiduje stále méně lidí. Někteří jsou ve vedení od 90. let, takže je otázka, zda se objeví nástupci. Nedá se to dělat donekonečna,“ připomíná Stuchlík.

Jeho slova potvrzuje i starostka Barbora Krejčí. „Není lehký úkol najít nové lidi. Není to totiž jen o tom, že přijdete jednou za tři měsíce hlasovat, my po zastupitelích vyžadujeme práci,“ tvrdí.

Když pak některé z místních osloví s nabídkou kandidovat, dost často odmítají. „Slýchávám: Pomohu kdykoliv s čímkoliv, ale do zastupitelstva nechci, protože jsem vytížený v práci nebo bych tomu nedokázal věnovat tolik času, kolik je asi potřeba,“ popisuje zkušenosti starostka.

Roli hraje i lokalita. Asi 35 kilometrů od Prahy vzdálená obec není moc bohatá na služby a pracovní příležitosti. Lidé často dojíždějí za prací do hlavního města. „Mají dobrá zaměstnání, ale jsou vytížení, že když přijdou domů, tak nemají chuť se zapojovat ještě do činnosti pro obec. Přitom tu máme schopné a šikovné lidi,“ míní Krejčí.

Střední Čechy se ale podle analytika Stuchlíka mohou do budoucna z popsaného fenoménu vymanit. „Obce s dojezdovou vzdáleností do Prahy mají největší vnitrostátní migraci. Mohou se tu časem střetnout starousedlíci s novými a občanská aktivita se může rozproudit tím, jak se budou obce zvětšovat,“ uvažuje.

Obce s jedinou kandidátkou do voleb většinou spojuje nízký počet obyvatel. Jejich absolutní většina měla podle PAQ Research v posledních komunálních volbách pod 500 obyvatel.

Celkově se ale nedostatek kandidátů týká stále více obcí, jak ukázala společnost PAQ Research už v analýze z loňského roku. „V posledních komunálních volbách v roce 2022 chybělo k soutěživosti voleb přes 17 tisíc kandidátů. Tolik lidí bychom potřebovali, aby měl každý občan možnost vybrat si na každé místo v zastupitelstvu alespoň ze dvou jmen. Oproti roku 2010 došlo ke zhoršení – tehdy chybělo 13 tisíc kandidátů,“ stojí v textu.

V letošní analýze pro Seznam Zprávy pak výzkumníci vypichují obce, kde se zastupitelstvo mění co nejméně. A tedy se u nich nejvýrazněji projevuje kombinace popsaných jevů: jak existence jedné kandidátky, tak nízkého počtu kandidátů od roku 2002. Na třetím místě skončila v této analýze obec Hlohovčice na Plzeňsku o 177 obyvatelích, kterou spravuje sedmičlenné zastupitelstvo.

Průměrně zde byl mezi lety 2010 až 2022 jeden nový zastupitel každé druhé volby. Ani jednou rovněž nekandidovalo víc lidí, než je zastupitelů. „Hlavní důvod je nízký počet obyvatel. Další argument je, že na vesnici zná jeden druhého a nikdo nechce na kandidátce být zapsaný, aniž by pak nebyl zvolen. Ostatní by se na ně mohli dívat jako na poražené,“ nastiňuje starosta Hlohovčic Josef Kaigl, který je sám ve funkci od roku 1990.

Přestože kontinuita vedení obce přináší výhody v podobě dlouholeté zkušenosti zastupitelů, Kaigl chce spolu s kolegy vedení obce výhledově předat mladším. „Také bych rád někdy skončil, pozvali jsme proto mladší občany s dotazem, jestli by byli ochotni si sami sestavit kandidátku. Odezva ale byla, že by to nezvládli,“ popisuje starosta.

Na zastupitelstvu se tudíž dohodli, že místo sedmi kandidátů jich letos postaví devět. „Chceme, aby se alespoň dva noví připravovali v zastupitelstvu a za další čtyři roky by se zastupitelstvo z velké části obměnilo. Nechceme je teď hodit do vody,“ nastiňuje Kaigl.

Jak popsali výzkumníci PAQ Research v analýze v minulém roce, problém nesoutěživosti voleb se od malých obcí postupně rozšiřuje i k těm středním. V obcích mezi 500 a 2000 obyvateli se počet kandidátů bez protivníka od roku 2010 zdvojnásobil.