Pavel má v prezidentské volbě podporu opozice. Což může být problém

Zatímco koalice nezahálí a premiér Andrej Babiš už ohlásil, že by vládní strany měly přijít se společným kandidátem na hlavu státu, opoziční strany zatím příští prezidentská volba moc nezneklidňuje.

Dva roky do skončení mandátu Petra Pavla se ale začínají objevovat náznaky, jak se obě strany politického spektra k příštímu souboji o prezidentský úřad postaví. Pokud Pavel bude kandidovat znovu, jak zatím spíš naznačuje, podle opozičních stran by nedávalo smysl stavět svého kandidáta.

„Jestli bude chtít pokračovat stávající prezident, myslím, že nebudeme nikoho stavět. Nejsme blázni, abychom tříštili síly. On má největší šanci vyhrát, v tuhle chvíli,“ říká šéf poslanců ODS Marek Benda. Podobně to shrnuje i předseda strany Martin Kupka.

Benda ale přiznává, že Pavel nemusí mít přirozené sympatie celé ODS, a jeho podpora tak může být hlavně strategická. „Nejsem si jistý, jestli by šli všichni naši poslanci či členové podporovat Petra Pavla jako nejpřirozenější volbu. Ale je to zkrátka nejpřirozenější možný vítěz. Pokud na druhé straně bude kandidovat Andrej Babiš nebo někdo z jeho stáje, musíme si vybrat, co je průchozí, ne vyloženě, co se nám líbí,“ vysvětluje Benda.

K Pavlově podpoře se kloní i vedení Starostů v případě, že bude obhajovat. Byť jednotný postoj strany ještě není jistý.

„Mou osobní podporu v případě druhé kandidatury má. Zda někoho podpoří Starostové jako hnutí a zda už v prvním kole, o tom se teprve bude rozhodovat,“ vysvětluje šéf STAN Vít Rakušan. Podle prvního místopředsedy STAN Lukáše Vlčka by nemělo smysl v opozici vymýšlet jiného kandidáta. Toho v případě Pavlovy kandidatury zatím podle slov jejich předsedy Zdeňka Hřiba nehledají ani Piráti.

Lidovci jsou v přístupu k prezidentské volbě trochu nejednotní. Zatímco podle současného předsedy Marka Výborného není jejich podpora Pavlovi automatická, jiní by ho podpořili i hlasitě.

„Automatické to není. Prezident vykonává svůj úřad velmi dobře. V tuto chvíli ani on neoznámil, jestli bude kandidovat. Jako jednoho z relevantních kandidátů si ho dovedu představit, ale stejně tak jsem si skoro jist, že se mohou najít i další, kteří by byli hodni podpory a kteří by stejně nebo třeba ještě lépe plnili roli prezidenta republiky,“ reaguje Výborný na dotaz, zda by v případě obhajoby mandátu podpořil Petra Pavla.

Výborný už ale za dva roky v době prezidentské volby lidovce nepovede. Na postoj strany tedy nemusí mít tak silný vliv. Na konci dubna si strana zvolí nové vedení, které má velkou šanci převzít jihomoravský hejtman Jan Grolich. Ten se chce zároveň obklopit svým týmem. V něm by měl hrát důležitou roli například poslanec František Talíř, který se patrně bude ucházet o post prvního místopředsedy.

„Myslím, že Pavla podpoříme, a to třeba tak, že nebudeme stavět svého kandidáta. Kdo se bude chtít osobně zapojit do kampaně, ne třeba nutně stranicky, tak může. Já budu rozdávat letáky a nosit placku Petr Pavel velmi rád,“ říká Talíř.

Šéf ODS Martin Kupka se i přes podporu zdráhá připustit, že by měl být Pavel vnímán jako kandidát opozice. „Petr Pavel musí stát mimo řečiště současné koalice a opozice. Takže si nechci v tomhle směru ani nechat přisuzovat v té volbě významnější roli, než by měla politická strana mít,“ zdůrazňuje předseda.

Rozhodnutí nestavět proti němu kandidáta tedy podle něj nemá být interpretováno tak, že Pavel zastupuje opozici. „Jistě by ani on to tak nechtěl vnímat, protože to by mu ve výsledku ublížilo,“ tvrdí Kupka.

Jako lídra opozice nyní prezidenta vykreslují primárně vládní strany, hlavně Motoristé, kteří o něm takto mluví v návaznosti na spor kolem nejmenování jejich čestného prezidenta Filipa Turka do vlády i na proběhlé demonstrace spolku Milion chvilek na prezidentovu podporu. Těch se většina opozičních lídrů účastnila.

„Prezident se tím, co dělá, situuje do role lídra opozice. Nevidím důvod, proč by měla opozice reprezentovat ČR na takto zásadním jednání,“ řekl šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka začátkem února v České televizi. Pronesl to v souvislosti se sporem o to, kdo povede delegaci na summit NATO letos v létě.

Nedávno v podobném duchu o Pavlovi mluvila senátorka za hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová na sítích. „Pan prezident se teď sice zuby nehty brání tomu, že by snad měl být lídr opozice, ale pravda je taková, že si už dávno vybral, na jaké stojí straně,“ popsala.

Nálepku lídra opozice se z Pavla snaží smýt i Rakušan. „My vnímáme Petra Pavla jako kandidáta občanského, a tak k němu budeme i přistupovat, pokud by se rozhodl obhajovat. Primární pro něj a jeho případný úspěch bude podpora lidí, ne stran,“ upozorňuje předseda Starostů.

Vlček nezávislost prezidenta dokládá mimo jiné průzkumy, ze kterých vychází, že má Pavel podporu i u příznivců vlády. „Jsou věci, kde by mohl být třeba důraznější, zároveň se nebráním tomu otevřeně říct, že by měl pokračovat a dělá to dobře,“ dodává druhý muž STAN.

Plzeňská demonstrace na podporu Petra Pavla:

Že Pavel nejde na ruku opozici, míní i poslankyně STAN Barbora Urbanová. „Nevystupuje jako prezident celé opozice, nedávno podpořil například plán Andreje Babiše na zákaz sociálních sítí pro děti,“ uvádí. Vlažnější je pak ale Urbanová k jeho jasné podpoře. „Já bych nechala otevřené dveře všem variantám. Musíme počkat, kdo se přihlásí jako kandidát, a podle toho se zachováme,“ nastiňuje.

Proti jeho příklonu k opozici se staví i šéf Pirátů. „Rámovat ho jako kandidáta opozice nedává smysl, protože kdyby to tak bylo, nejmenoval by Babišovu vládu,“ míní Hřib.

Na druhou stranu, prezident je opozičním stranám i jejich voličům názorově blíž než vládní koalici. Dokládá to i nedávný průzkum agentury NMS pro Novinky. Například u příznivců Spolu je pro Pavlovu druhou kandidaturu 90 procent dotázaných, u STAN je to 92 procent a mezi voliči Pirátů dokonce 96 procent.

Pavel už avizoval, že chce funkci obhajovat, pokud si to bude žádat poptávka voličů, konkrétně, když si to bude přát alespoň 58 až 60 procent voličů, což je zhruba jeho aktuální podpora. A do tohoto podílu se počítají i voliči současné vlády, jejichž přízeň bude ve volbě rovněž potřebovat. Podle agentury STEM mu věří třetina voličů ANO a téměř polovina příznivců Motoristů.

Snaha vykreslit Pavla jako opozičního lídra může být proto strategií, aby se od něj část voličů zmíněných koaličních stran odklonila.

Přestože Pavlovi může propojení s opozicí ve volbě uškodit, v ODS si nemyslí, že by bylo dobrým krokem sympatie k Pavlovi zcela zastírat.

„Strany vlády se Pavla mohou snažit odřezávat, ale on svou roli zvládá tím, že vystupuje státnicky a nadstranicky. Naše vzájemná blízkost v některých postojích, třeba k ruské agresi na Ukrajině i k dalším důležitým tématům, nejde zastřít,“ míní Kupka. Že se Pavel v některých názorech podobá víc ODS nebo STAN, podle něj ale nezavdává příčinu k tomu, aby byl vnímaný jako představitel současné sněmovní opozice.

Rozhodne-li se Petr Pavel do obhajoby mandátu nezapojit, opozici čeká nelehké promýšlení strategie. Bude řešit, zda postavit společného kandidáta, i to, z jakého prostředí by měl případně vzejít. Zatím se úplně neshodne.

Zatímco ODS chce spíše politika navázaného na politickou stranu, hnutí STAN si myslí více na občanského kandidáta.

„Kdyby Pavel nekandidoval, bude to úplně jiný příběh,“ připouští Marek Benda. A jestli by se shodnul na společném kandidátovi v rámci opozice? To vidí spíš skepticky. „Nemyslím si, že bychom se dohodli na jednom kandidátovi. Nedokážu si představit, jak se shodnu s Pirátem, podobně by to bylo se STAN,“ uvažuje Benda.

Šéf Pirátů Hřib zatím o společném kandidátovi opozice nechce spekulovat. „Proces v tuto chvíli neběží, my teď nového kandidáta nehledáme,“ sděluje.

Některá jména potenciálních kandidátů už proplouvají veřejným prostorem. Jedno z nich, které je přitom blízké i Bendovi, by mohlo být spojeno právě s vládní koalicí. Mluví se o podnikatelce a manželce miliardáře Pavla Tykače Ivaně Tykač. „Z jejích veřejných vystoupení a fungování mám Ivanu Tykač docela rád. Neznám ji blíže, ale aktivity, které jsou za ní, jsou mi v podstatě docela sympatické a držím jí palce,“ míní poslanec.

Benda je toho názoru, že by bylo lepší, aby případně za ANO kandidoval někdo, kdo „není úplným otrokem Andreje Babiše“. „Paní Tykač by jím rozhodně nebyla,“ míní poslanec.

Naopak šéf Pirátů Hřib je k podnikatelce kritický. „Měla v průzkumu zanedbatelná procenta. Ale doufám, že bude nadále sepisovat své komentáře, já se při nich vždy strašně nasměju. Byla by škoda, kdyby byl svět ochuzen o její myšlenkové výlety,“ říká výsměšně Hřib. Naráží na to, že Tykač pravidelně publikuje komentáře v deníku MF Dnes, jehož spolumajitelem je její manžel. Naposledy se například pustila do kritiky prezidenta Pavla.

Jméno Ivany Tykač se v souvislosti s kandidaturou na hlavu státu ve veřejném prostoru začalo skloňovat i ve vztahu k tomu, že premiér Andrej Babiš nedávno odhalil jasnější představy o vlastnostech „svého“ kandidáta. Kromě toho, že by podle něj nemuselo jít o politika, mohla by to být žena.

Byť se Tykač k možné kandidatuře sama nevyjádřila, některé kroky jejího týmu tomu nahrávají, jak Seznam Zprávy nedávno popsaly.

Bude-li se prezidentská volba v roce 2028 konat bez Pavla, přiklání se zástupci ODS k tomu, že by měl být možný kandidát z opozice spíše navázaný na některou politickou stranu. „Možností je, že by některá z výrazných osobností spojených více třeba s některou z našich stran byla přijata pozitivně i těmi ostatními. Myslím, že zkušenost s politikou může být spíš výhodou, minimálně bude zvládat politický souboj,“ rozvádí šéf ODS Kupka.

Šéf TOP 09, se kterou ODS původně tvořila koalici SPOLU, předpokládá opoziční dohodu. „Budeme mít iniciativu někoho najít, minimálně jako TOP 09. Myslím, že bychom našli společného kandidáta, který by nezastupoval oligarchii a postoji by se blížil Pavlovi,“ popisuje Matěj Ondřej Havel.

Starostům se naopak stranický kandidát nezamlouvá. „Pokud bude kvalitní občanský kandidát nebo kandidáti, s nimiž Starostové hodnotově souzní, nevidím důvod stavět kandidáta stranického. Právě nadstranickost prezidentské funkce je něco, co vnímám jako jednoznačný přínos,“ uvádí Vít Rakušan.

Od občanských demokratů pak zní i návrh vygenerovat kompromisního kandidáta v rámci takzvaných primárek. Přichází s tím poslanec Petr Sokol, a to za předpokladu, že by volba byla polarizovaná jen mezi kandidáta současné vlády a jeho protihráče. „Ale také si dokážu představit, že každá výraznější opoziční strana postaví svého kandidáta do prvního kola a ten, který nejvíc zaujme voliče, se postaví třeba Aleně Schillerové. A mimochodem, ještě bych ani nevylučoval, že nakonec bude kandidovat Andrej Babiš,“ uzavírá Sokol.