Hlavní obsah

Plán dvou ministrů dává zdravotníkům víc než Babiš

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Ministr financí Zbyněk Stanjura a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek představili převrat ve financování zdravotnického systému.

Reklama

17. 5. 21:33

Pokud Sněmovna schválí příslušný zákon, pošle státní rozpočet zdravotním pojišťovnám napřesrok skoro 140 miliard, tedy o deset miliard víc než letos.

Článek

Přímá dotace od státu napříště pokryje nejméně 30 procent příjmů zdravotních pojišťoven. Zásah pravicové vlády posílí vliv státu na bílý resort.

Pokud Sněmovna schválí příslušný zákon, pošle státní rozpočet zdravotním pojišťovnám napřesrok skoro 140 miliard, tedy o deset miliard víc než letos. Také později se budou odvody státu pravidelně zvyšovat.

„Je to stejný valorizační model, jaký se používá v případě valorizace penzí,“ vysvětlil ministr Stanjura, že se státní příspěvek bude každý rok zvyšovat o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy.

Příjmy zdravotních pojišťoven

20172018201920202021202220232024
Celkem (v miliardách Kč)284,8309,8331,5358407,1428,8458,7477,1
Od státu (v miliardách Kč)65,368,471,897,3126,3129,1139,7145,9
Podíl plateb od státu (v miliardách Kč)22,922,121,727,23130,130,530,6

Zdroj: Ministerstvo financí, v letech 2022–24  prognóza

Plán dvou ministrů je naplněním dlouholetých požadavků lékařských sdružení a nemocničních manažerů.

Tuzemský zdravotnický systém financují výdělečně činní občané z pojistného, menší částku však pod názvem „platby za státní pojištěnce“ posílá vláda přímo ze státní pokladny. Původně se počítalo s tím, že se tyto platby postupně odbourají.

Proto také v letech 1992–2006 poklesl jejich podíl na příjmech pojišťoven z třiceti na dvacet procent a tento pokles patřil k nejčastějším důvodům pro zdravotnické protesty. V roce 2006 však ministr David Rath (ČSSD) prosadil pravidlo, podle kterého musí podíl státu dosahovat nejméně 25 procent. Další ministři ovšem nedokázali požadavky zdravotníků prosazovat stejně razantně a v roce 2019 byl státní příspěvek opět poblíž dvaceti procent.

V období pandemie dosáhly mimořádné platby státu znovu 30 procent příjmů pojišťoven. Po dohodě Válka a Stanjury se státní příspěvek pojišťovnám udrží na této úrovni, protože se definitivně stává mandatorním výdajem, který se musí povinně valorizovat.

Zbyněk Stanjura odmítá, že by byl jeho návrh ústupem před zdravotnickou lobby. „Bylo to vítězství zdravého selského rozumu a pacientů,“ uvedl.

Automatická valorizace totiž umožní pojišťovnám i nemocnicím dlouhodobě plánovat výdaje a tím lépe vycházet vstříc potřebám obyvatelstva. „Nebyl to souboj zdravotníků proti zbytku společnosti,“ zdůraznil ministr.

Jeho kolega Válek očekává, že díky předvídatelnému systému financování budou zdravotnické rozpočty víc transparentní a logičtější. Proto se například najde víc peněz na bonusy pro ty, kdo budou chodit na preventivní prohlídky a povedou zdravý životní styl. Zároveň Vlastimil Válek odmítá podezření, že by chtěl posílit roli státních úřadů. „Otevřeme možnost soukromého pojištění,“ slibuje.

Části zdravotníků přesto navržený plán na automatickou valorizaci nestačí. Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví Dagmar Žitníková sice valorizaci podporuje, vadí jí však, že se napřesrok zvýší platby státu jen o 10 miliard. Vláda Petra Fialy přitom letos ze svých výdajů škrtla 14 miliard, které zdravotníkům přislíbil ještě kabinet Andreje Babiše. Návrh ministrů Stanjury a Válka ovšem vrací v delší perspektivě vyšší částku.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek zase nevěří navrženým valorizacím. „Mechanismus je nastavený tak, že se podíl platby státu na celkových příjmech systému veřejného zdravotního pojištění bude snižovat,“ obává se prezident Kubek, že podíl státního rozpočtu opět poklesne pod 30 procent.

Text jsme doplnili o reakci odborů a lékařské komory.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované